Terrifier 2

Oproti jednotke cítiť progres. Tá bola špinavým až grindhousovo ladeným splatterom kde sme od 20. minúty neopustili 1 budovu a dostali sme len vraždy, brutalitu a gore. To dostaneme vo veľmi výživnej porcii aj teraz. Ale už badať snahu aj o dejovosť (sústredenie pozornosti na hlavnú hrdinku a jej background), budovanie mytológie ohľadom postavy Arta Clowna, či viac creepy momentov, kedy klaun preniká do civilizácie a svojim výzorom, gestami a mimikou privádza všetkých naokolo do rozpakov (paradoxne na mňa tieto chvíľkové nepríjemné creepy scénky ako napr. v hororovom obchode či pri trick or treat na Halloween zapôsobili omnoho viac než splatter scény). Dĺžka 2 hodín je samozrejme prehnaná a skrátenie by prospelo. Ale inak: hlavná hrdinka bola aspoň mne osobne veľmi sympatická, David Howard Thornton ako Art the Clown odviedol fantastický výkon a celý film ťahá neskutočne nahor, vďaka čomu prepáčim aj zjavné chybičky krásy ako amatérske herecké výkony vedľajších postáv, či občasne absentujúcu logiku v správaní postáv. Nesmieme totiž zabúdať, že budget bol okolo 1 milióna a za to Damian Leone ukázal podľa mňa fakt dosť. No a na záver k spomínanej brutalite. Kto nerozdýchal jednotku, dvojku nech ani nezapína. Je to splatter, čiže brutality je veľa a je dosť intenzívna, slabším žalúdkom zhliadnutie nedoporučujem. Ale zas niektoré vyjadrenia typu "najbrutálnejší film všetkých čias" a vracanie a omdlievanie divákov v kinách sú klasicky prehypeované: už len v rámci tohto roka sme našli 2 porovnateľné či možno aj intenzívnejšie masakre (Sadness, Project Wolf Hunting). Celkovo: slabšie 4* a 70%. (28.12.2022)

Ooooh, ano, to je balzám na moji duši. Fanoušci hororové tvorby 80' let a slasher filmů typu Friday the 13th., Nightmare on Elm Street, Sleepaway Camp nebo dalších krváků mi teď budou přikyvovat, že jsem právě zažila u Terrifier 2 moment absolutního bloody orgasmu. Krev, brutalita, teror, děs, hrůza. Film je tak úžasně amatérský a přitom tak perfektně zrůdný ve všech ohledech jak to dokáže jedině Damien Leone. Jak už první díl s vražedným klaunem Art, tak i druhý díl naprosto splnil má očekávání. Klobouček dolů! Tak málo diváků ví, že Pennywise je oproti němu hotový paskvil, to protože neznáte pravý kontext žánru horor, dámy a pánové. Tohle je umění ve světě hororových filmů! Ale pozor! Ne každý na tohle má žaludek. Pokud nesnesete ani obyčejné horory, tak se tomuhle vyhněte obloukem, protože vás to bude stíhat ještě dlouhé noci potom. (25.10.2022)

Terrifieru 2 se po pěti letech podařilo dokonale navázat na první díl (stejným způsobem, jakým navázal třeba i Halloween 2 už v roce 1981). A jede se taky stále ve stejném stylu, na grotesknosti se nijak neubralo. Ale nevadí, je to zkrátka jen jiný druh horroru, než na jaký bývá divák zvyklý. A Art je opravdu třída, asi nejpůsobivější klaun, jakého znám. Zato se ale myslím ještě víc přidalo na brutalitě a zvrácenosti, minimálně dva klaunovy mordy (obě Sienniny kámošky) jsou už možná na hranici nějaké obsáhlé psychiatrické diagnózy pana režiséra Leoneho (to nemyslím jako negativní kritiku, ale spíš jako uznání). Ano, klaun se utrhl ze řetězu a s úsměvem, nadšením a výjimečným sadismem kydlí všechny, kteří se mu nevhodně připletou do cesty. Závěr v lunaparku je pak už možná trochu zdlouhavý, ale zase je malinko jiný, než je v příbuzných filmech obvyklé, dočkáme se totiž zrození jedné takřka comicsové superhrdinky. A proč ne, jsou-li nesmrtelná vraždící monstra, proč by někdy nemohly obživnout i jejich oběti? A za zvláštní zmínku pak ještě určitě stojí i skvělý synthwave soundtrack. (23.10.2022)

Takzvaná „teorie povýšeneckého pseudoyntelechtuálního pičuse“ říká, že pokud bude nabubřelý, egoistický kokot neustále omílat své trolí zvratky po nekonečně dlouhou dobu, skoro jistě to jednoho dne pořád bude nabubřelý, egoistický kokot. A pravděpodobnost toho, že náhle prozří během doby existence vesmíru, je zcela nepatrná (i když technicky možná až záporná). Čekal bych, že nesčetných fiascích už o tomto samozvaném hororovém exprdovi v souvislosti s ryze brakovým filmovým žánrem, jakož i s jinými, do nichž by se opojen vlastní jasnozřivostí náhodou sebelaskajíc pustil, jakživ neuslyšíme. Bohužel je zřejmé, že máme co do činění se silně narcistickým jedincem, jenž postrádá jakoukoliv sebereflexi. Aplikuji-li tedy na tomto místě nedetermismus kvantové teorie s předpokladem, že jeden ze dvou totožných experimentů byl vyhodnocen povýšeneckým pseudoyntelechtuálním pičusem, shledávám, že je Děsič 2 vcelku roztomilou, úchylnou groteskou, tupou sekerou vyseknutou nostalgickou poklonou klasikám žánru šesté až osmé dekády 20. století a parafilně hravým zhovnabičem s autentickou atmosférou i patinou, jaké může zcela odsoudit jen do sebe zahleděný a yntelechtuálně značně atrofovaný sebeprznič a zcela adorovat jen deviantní jatkový masturbant. Tudíž jakožto zdejší lovec kokotů uděluji tři do krve rozškrábané strupy. (24.11.2022)

Přestože jsem se nakonec Terrifier 2 rozhodl hodnotit maximálním počtem *, nemohu skrýt určité zklamání z tohoto pokračování, a to hned ze dvou důvodů. Jednak téměř 140 minutová stopáž je na takovýto typ filmu prostě neúnosná, zbytečná a nepřinášející nic dobrého, jelikož je natahovaná prostě jen nepodstatnou dějovou vatou, bez které by ten film fungoval i tak a prostě tento tvůrčí krok musím jednoznačně odsoudit, a jednak to co si tvůrci připravili zhruba v závěrečné čtvrthodince, co se tedy týče děje, tak to se omlouvám, ale to mělo jako znamenat co? Já vůbec nepochopil především dění kolem ústřední hrdinky, především to její WTF oživení, no a mezititulková scéna tomu pak dala korunu úplně, to jsem fakt nepobíral už vůbec a jako jestli to měla být prostě jen cestička k oživení klauna Arta, tak to jsou tvůrci pěkní břídilové, že to udělali právě tímto způsobem, který je sice správně brutální, nechutný a efektní, ale zároveň hlavně i fakt hloupý. Toť tedy k těm výtkám, kvůli kterým jednička nad tímto pokračováním u mě jednoznačně vítězí, zbytek je ale v naprostém pořádku, a já si opět chrochtal blahem. Především tedy jakmile se dostane klaun Art ke svému řádění, tak to je lahůdková záležitost, totální gore festival, vrcholný masakr, a dokonce ani kvalita veškeré té řezničiny není vůbec špatná, zvlášť když divák ví, že finanční prostředky tu nebyly příliš k dispozici. Fajn jsou jinak i veškeré postavy, které jsou sympatické, slečny jsou pohledné, parádní je opět i dokonale syrová a špinavá atmosféra, nechybí tu napětí, několikrát jsem se i leknul tak, že jsem si musel jít přehodit pleny, a hlavně, postava Arta se tu pak díky svému nekompromisními a zároveň vtipnému masakrování dostává na pomyslný vrchol mého osobního žebříčku oblíbenosti mezi hororovými figurami, a doufám, že další díl to jen potvrdí. (25.02.2024)