Ďaleko od hlučného davu

Dalo by se říci, že jde o poměrně zdařilou adaptaci Thomase Hardyho, nicméně nemohu se zbavit pocitu, že celkově film působí vlastně velmi chladně a přes svou stopáž útržkovitě. Jelikož jsem četla předlohu a viděla i nové zfilmování z roku 1998, mohu srovnávat. Autoři novějšího zpracování se se svým úkolem podle mého vypořádali daleko lépe. V podstatě naprosto věrně převedli knihu na filmový pásek, což považuji za velký klad. Zde je vyškrtáno a pokráceno dost důležitého a naopak některé scény jsou nesmyslně natahovány (viz. scéna v závěru, kde Troy hraje divadelní představení ve stanu na trhu). A především, celý Hardyho román má dvě hlavní postavy. Kromě Bathsheby je to i ovčák Oak a tady Oak nemá absolutně žádný prostor, jeho "rytířská" povaha zde naprosto nevyzní, láska k Bathshebě není vidět, ostatně ani hrdinčina postava zde neprodělává viditelně žádnou změnu, která je patrna jak v knize, tak i v novější filmové verzi. Kdybych nečetla knížku, celé by mi to připadalo nesmyslné a vůbec bych nechápala, proč se ti dva na konci berou, působilo to na mě jako sňatek z nutnosti - "tak jsme na sebe zbyli". Nechápu, proč ve filmu, který má přes 2 a 1/2 hodiny má jedna z hlavních postav prostor maximálně 30 minut (to si myslím, že ještě přeháním) a to jde o postavu, která spolu s okolnostmi vlastně mění povahu a pohled hlavní hrdinky na svět. Celou dobu jí kráčí věrně po boku a snaží se ji usměrňovat, ale většinou marně. Bathsheba až po několikerém spálení se přichází na to, že Oak je ten pravý. Z této verze ale o Gabrielu Oakovi nevím naprosto nic. Doporučuji všem mrknout na novější a dle mého o hodně zdařilejší film. (10.04.2009)

Malebné viktoriánské statkářské melodrama "ona jedna - oni tři" se vším dobrým i špatným, co byste od dobové červené knihovny čekali. Problém rozhodně není v žánru či výkonech (byť Christie ve vypjatých momentech divadelně přehrává), ale v nepatřičném režijním vedení, kdy má Schlesinger zvláštní talent být opakovaně trestuhodně zkratkovitý dějově i chováním postav a zároveň si v bezmála tříhodinové stopáži vyhradil moře času pro rozdrobení tempa častým přešlapováním na místě. Díky čemuž je to poklidné a nepříliš záživné. Paradoxně je to tedy silnější v kramflecích v detailech z každodenního života na velkém statku než během citových peripetií ústřední čtveřice. (08.03.2015)

Špičková adaptace knihy Thomase Hardyho. Dokonale obsazení herci předvádějjí naplno své mistrovství, uchvacující scénář, ale i kamera, prostě paráda. Snímek se asi zalíbí nejen romanticky založeným povahám, ale i poněkud otrlejším typům, pokud alespoň trochu dokáží rozeznat kvalitu od braku. Protože tohle kvalita je. A vysoká. (03.04.2003)

Napriek svojej dĺžke film nikdy výraznejšie nenudí, ale aj tak som mal pocit, že sa v tomto časovom úseku dalo povedať ešte viac. Čo ale uspokojí maximálne, je výprava a celková vypiplanosť diela, ak by som čítal predlohu, asi by som si to celé predstavoval nejako podobne ako Schlesinger. Veľmi mi to pripomína Tess, čo je dané rovnakým autorom knihy, ale aj perfekcionizmom Polanskeho a Schlesingera. Na vyššie hodnotenie mi chýba asi len jediné. Ak by film režisér rozdelil do štyroch častí seriálu, kde by každá epizóda nejakým spôsobom vygradovala a možno by sem ešte nejaký materiál pridal. 70% (03.04.2018)

Uf, tak si můžu udělat povinnou čárku a s úlevou konstatovat, že další slavnou klasiku, ke které jsem oprávněně přistupoval s nedůvěrou, nicméně jsem nedokázal "mít nesplněno", mám za sebou. Thomas Hardy je sice považován za typického představitele realismu, ale nemůžu si pomoci, jeho příběh pro mě tone v romantismu, resp. nacházím tam všechny klasické neduhy jeho dobové produkce. Konec konců, román je vynálezem právě tohoto uměleckého stylu. Rozervané duše romantika a červená knihovna, to není nic, co by mě (až na výjimky, které potvrzují pravidlo) lákalo, a obvykle se to podepisuje na mém hodnocení. Ze čtyř ústředních hrdinů jen jediný ve mě vyvolával pocit, že to je normální postava ze života, které můžu fandit, resp. může mi být něčím sympatická. Další je parchant, třetí magor a o hlavní ženské postavě by se dalo napsat, že je kráva, jenže mám pocit, že by to hrubě uráželo nebohé samice domácího skotu. Částečně je to tím, že Julie Christie divadelně přehrává, takže svoji hrdinku posouvá do poloh, kde ji snad Thomas Hardy mít nechtěl. Happyend (je otázkou, nakolik to pro oba aktéry bylo šťastné rozuzlení) mi k příběhu nesedí, je na příběh naroubovaný uměle. Bezmála tříhodinová stopáž je únavná a přesto nemám pocit, že by John Schlesinger dokázal vyprávět plynule a osvětlit všechny motivace svých hrdinů. Kladem je ale herecké obsazení (s výjimkou afektované Julie Christie) a záběry nádherné přírody a venkovského života. Celkový dojem: 45 %. (11.07.2018)