Jurský park

Jurský park, dvě hodiny trvající NĚCO, co mi pravděpodobně změnilo život. Dokonalý film po všech stránkách. Ať si říká kdo chce, co chce, triky jsou i dnes bezkonkurenční. Nevím, jak je to možné, ale když se dívám na obrovského brachiosaura, mám pocit, že je živý. Stejně tak nahání hrůzu i T-Rex nebo raptoři v kuchyni. Jurský park mě přivedl k filmům - od té doby miluji stříbrné plátno. Naučil mě také vnímat a oceňovat filmovou hudbu a dal mi důvod zbožňovat Johna Williamse. Že je Spielbergova režie bezkonkurenční, o tom asi nemá cenu mluvit, stejně jako o výkonech všech herců. Zkrátka filmařský zázrak. Znáte ho nazpaměť, ale stejně se na něj vždycky rádi znovu podíváte.___P.S. Crichtonova kniha je lepší, ale v tomhle případě se podle mě srovnávání předloha-adaptace nehodí. Je třeba brát to tak, že se Crichton a Spielberg podívali na stejnou věc, ovšem každý svýma očima. (19.09.2007)

Zřetelně si pamatuju, že lístek na juráč stál svého času nehorázných 40 korun oproti běžným 36 a jak byly knihovny následně zahlcené obrázkovými publikacemi o dinosaurech. Mě samotného tehdy i s celou dinosauří mánií minul a ani při pozdějších zhlídnutích se z něj nestal moje srdcovka, ale uznávám, že je to efektní a napínavý sci-fi blockbuster s parádní hudbou, překvapivě nezastaravšími triky, myšlenkou i srdíčkem. A v kině ve 3D to byla nehorázná pecka. (21.07.2006)

"Takovým úžasem to vždycky začíná. Ale pak to končí útěkem a řevem." Občas mám nezřízenou chuť prokousnout nějakému tyranosaurovi krční tepnu, odkrojit si libový plátek masíčka, ugrilovat si ho do křupava, přihodit hranolky s tatarkou a smlsnout si na tom u nějakého skvělého filmu. Za ten sice Jurský park úplně nepovažuju, ale ono to má něco do sebe zaběhat si občas slalom mezi nepříliš ochočenými a ještě k tomu údajně vyhynulými potvorami. (25.11.2012)

Nikdy nezapomenu na tu zhruba 300 m dlouhou frontu (bez přehánění) na lístky (v Českých Budějovicích), která se táhla od kina po hlavní třídě. Ani na ty obrázky dinosaurů z bulletinu (speciálně vytištěným pro diváky Spielbergova megatrháku), které ještě více dráždily zvědavost a umocňovaly touhu ten "technický zázrak" vidět. Byla to svým způsobem společenská událost a každý chtěl být u toho. Jedno se určitě rozhodně ´Jurskému parku´, o kterém legendární loutkový animatronik Stan Winston s nadhledem prohlásil, že ho "připravil o zaměstnání", nedá upřít - nepřehlédnutelný zápis do historie kinematografie. Nebyl sice prvním, ve kterém se objevila první CGI postava (ten primát drží oživlá okenní mozaika rytíře z Levinsonova ´Young Sherlock Holmes´), ale byl první, kdo se odvážil zobrazit zcela realistické pohyby živé bytosti. A povedlo se nadmíru. Jenže když se seškrábe ta "slupka" přelomových triků a prvotního úžasu, zůstane v mých očích jenom zcela průměrný dobrodružný příběh, který na rozdíl od jiných Spielbergových kasaštyků (E.T., Indy Jones atd. nikdy nezestárnou) nebaví s takovou lehkostí. Já pociťoval zklamání dokonce i v době premiéry, které umocnila vysoká očekávání a příšerně zahuhlaný dabing. Mojí srdcovkou se ´Jurský park´bohužel nestal a nezměnilo se to ani s opakovaným shlédnutím po mnoha letech. (23.10.2007)

Triková revoluce, to bezesporu. Obrovská technologická progrese. Ale řídký příběh. A navíc z vědeckého hlediska je Jurský park absurdní béčko nejhoršího ražení, tvůrci tu operují s úplnými nesmysly, dinosauři většinově nežili v jurském, ale křídovém období kupříkladu... Jako českého diváka mne ale sekundárně nejvíce hřeje fakt, že Steven Spielberg se před natočením snímku zajímal o zpracování filmu Cesta do pravěku a neskrýval údiv před mimořádným režijním umem Karla Zemana, jeho inspirační zdroje jsou tak zjevné a národnostně hřejivé... (02.05.2013)