Ako štvaná zver

Námet ponúka rýchlu a drsnú jazdu zo sychravých lesov a močiarov a hoci ide o drsnú záležitosť, rozhodne nie rýchlu. Je to v podstate komorná dráma skupiny mužov, ktorí sa vydali na lov do lesa a mladej žene, ktorá sa ocitla na nesprávnom mieste. Hoci je scenár prehľadný, niektoré scény ( hlavne samotné vyvrcholenie ) je famózne. (21.09.2014)

Strašáci, Vysvobození... a Jako štvaná zvěř. Další z řádky sedmdesátkových thrillerů, který mě ovanul až děsivě silným, vyčerpávajícím prožitkem. Přitom úplně stačily dvě vyloženě drsné scény, které ani nejsou bůhvíjak naturalistické, ale samotná perfektní atmosféra s rozehraným napětím a vzrůstajícím psychologickým dusnem tady mistrovsky vynahrazuje jakoukoliv brutalitu. Podzim, les, větve, rybník, trstiny a parta ozbrojených mužů s pušky a psy... Zapojení celého kolektivu do pokusu o vyváznutí ze spáchaného činu spouští v kruhu spřízněné sešlosti proměnu jedinců na stádnou zvěř, nerozvážně honící svou oběť. Z lidí budících na začátku dojem sympatických kumpánů klíčí nestoudné zrůdy, schopné v závěru i zničení jednoho nevinného lidského života s cílem oklamat a zadupat vlastní špatné svědomí a zbavit se již tak rozrůstlé viny. Nutno uznat, že ztvárněné a natočené to bylo nesmírně sugestivně, Mariellovi jsem toho chlápka s drtivou proměnou na extrémního hnusáka neměl problém uvěřit a jako obvykle mě herecky (navzdory onomu nepříjemnému pocitu) fascinoval. Ufff, až mi bylo poslední třetinu téměř nevolno, tak mrazivý existencialismus v čisté formě všichni protagnonisti spolu s tvůrci vystihli, tenhle film teď jen tak nevytěsním z paměti. Serge Leroyovi určitě nezazlívám, co nám zde rozehrál, jenom někdy nedokážu pochopit, kde se v tak prostém, obyčejném člověku může náhle zrodit a objevit tolik bezmezného zla. Podnětů k přemýšlení a také skrytých náznaků pro doskládání psychologie (např. i drsná legrace při jízdě s auty či brutalita na uloveném divočákovi) však film ukrývá vícero. [90%] (26.10.2022)

Nebe se zasmušilo nad pohasínajícím dnem a jen polehlá tráva promáčená lesními jezírky. To byl zase jednou zážitek! No, nezbývá mi říct, že večer po zkouknutí to moc příjemné nebylo. To, co je nejvíce znechucující, je bezpáteřnost místních lovců. Co se příběhové linky týče, je to hodně depresivní. Nicméně poté, jsem si vlastně řekl, je to jenom film. Co se určitě povedlo, je opět český dabing. (09.12.2023)

Vysvobození naruby a po francouzsku - komorní a levný, ale drsně syrový a fyzicky náročný snímek, který jde na věc ze zcela jiné perspektivy. Není primárně o oběti, ale o lovcích, o rozpadajících se morálních zásadách v situaci, kdy parta obyčejných lidí náhle čelí drtivému tlaku těžké kolektivní viny. Občas trochu nešikovně sestříhané, ale zase realisticky zahrané i napsané a završené posledními minutami, které patří jednoznačně do zlatého fondu nejen všech exploatations - během nich jednomu skutečně vyschne v ústech... (19.09.2016)

Kultovní fláky Straw Dogs a především Deliverance zanechaly v tomhle francouzském thrilleru nesmazatelnou stopu. Jak prostředím venkova a podzimních lesů, tak celkovým námětem i samotným zpracováním: znásilněná oběť napospas skupině lovců se snaží zachránit a utéct do bezpečí. O nic víc tu nejde. Syrovost, špína a beznaděj z něho přímo cákají, což je taky jedině plus. Jenže ten film se za celou dobu nikam nepohne. Spíše než o ubohou dívku se tu jedná hlavně o ty myslivecký zmrdy, z nichž každý jinak přemýšlí, koná, a navíc něco skrývá. Je to vlastně takový umírněný hixploiter, ve kterém nejde o mrtvoly, jako spíš o emoce. A ty jsou v úplném závěru pošlapány vskutku nemilosrdně. (06.11.2011)