Proces

Wellesova adaptace Kafkova románu Proces s sebou přináší hned několikerá překvapení. Zaprvé - tenhle příběh měl zůstat písmenům a stránkám. A přesto jej Welles zpracoval náramně, velkolepě a nadmíru poutavě - kamera kouzlí náramné obrázky, atmosféra postupně houstne a herci hrají lahodně. Zadruhé - I přes nesporné kvality filmu se potvrzuje první věta, měl zůstat knihám. První hodinu a půl je totiž zajímavou pouze ta filmařská stránka věci. To, co se ve filmu děje, už podstatně méně. Ovšem závěr dojem napravuje. (03.07.2013)

V první řadě nutno říct, že Orson Welles si klasiku pera Franze Kafky poměrné volně upravil. Skáče v čase, použivá jiné stupně narace, škrtá postavy... Což je sice obvyklá záležitost, ale u takhle koncepčně postavené útlé knížky to snad nebyla potřeba. Tenhle fakt mě na začátku, přiznám, mírně rozčiloval. Na druhou stranu se mu podařilo docela věrně převést do filmového plátna onu "kafkovskou atmosféru" (terminus technicus) dekadentní beznaděje. Navíc měl dobrý čich na protaginustu hlavní postavy - Josefa K. - v Anthonym Perkinsovi, který poměrně komplikovanou postavu zvládl na jedničku. Celkově dávám za čtyři hvězdy... Ač je Proces do jisté míry nezfilmovatelný, Wellesovi se podařila převést skvělá atmosféra. Mohl se ale více držet originálu, film by pak i pro nezasvěcené vyzněl srozumitelněji... To be in chains is sometimes safer than to be free. (21.06.2009)

Proces je film, ktorý sa môže oháňať tým, že keď ho nepochopíte, tak si prečítajte knihu. Ja s tým zásadne nesúhlasím, film je film a mal by fungovať sám o sebe. Proces funguje, ale je extrémne náročný a treba ho vidieť asi viackrát. Každá druhá scéna je ako samostatný obraz, ktorý by som si dal zarámovať do zlatého rámu a mohol by som v kontexte s ďalšími obrazmi z filmu rozmýšlať nad jeho symbolmi. Orson Welles vníma kinematografiu ako Einstein vesmír. Čiže v nej vidí možnosti a súvislosti, ktoré iní nevidia a nechápu. Spoločne s Bergmanom a zopár ojedinelými režisérmi. Sfilmované výčitky podvedomia. (09.10.2012)

Welles je dokonalý, tentokrát se mu podařilo úžasně vystihnout (takřka vymalovat) typickou Kafkovskou atmosféru. Ponurost, zmatení, strach, očekávání, úzkost, šílenství - to vše namixoval v dostatečné míře tak, že je divák po zhlédnutí náležitě a správně "vyžvejkán". Perkins byl dokonalou volbou pro nevinného leč uvědomělého třicátníka, který by i rád za svůj život bojoval, ale nemá s kým. Člověk získává pocit, že hlavním konfliktem je vlastně anonymita systému vs. nevinnost jednotlivce a psycho-nálada jenom více a více deptá. Místy nudný děj snad ani nelze filmům s knižní předlohou vytýkat. Co mě ale zklamalo, byl výbušný konec. Abych to uzavřel: Proces si nepustíte kdykoliv, ale když už se do něj trefíte tou správnou náladou, litovat nebudete... (16.04.2013)

Pocit viny za to, že člověk žije. Bloudivá cesta Josefa K.(jako všech vědoucích i nevědoucích). Když jsem četl prvně tenhle nedokončený román, tak mi mimo jiné přišlo na um, že se vše odehrává jen v hlavě autora. Později zase, že jde o odraz lidské existence. Člověk je zde, aniž by měla jeho existence jakýkoli smysl. Může být šťastný, může být smutný, ale to nic nemění na tom faktu, že dočasnost lidského života platí pro každého a nesmyslnost života rovněž.***Filmy, které byly natočeny podle knih F.Kafky ukazují jak je nemožné dostat do nich atmosféru a zvláštní kouzlo autora, který je psal. Nejvíce se mi osobně líbí film KAFKA z roku 1991. Jenomže J. Irons není Kafka, jen hlavního hrdinu přibližuje.***Tento film ukazuje výklad Orsona Wellese. Že se mu povedl jak se mu vyvedl, tak to je jako s výkladem každého, kdo se pouští do díla F.Kafky. Každý k tomu něco řekne, ne každý něco zajímavého...***Bezesporu jde o zásadní dílo světové literatury.*** (17.10.2010) (18.10.2010)