SOLOM.

Já moc na ty novinky nejsem, takže je vždycky nechám nějaký ten „pátek“ uležet a počkám si, až proběhne ona pověstná počáteční vlna a tak nějak se všechno uleží. Takže jde o první film roku 2024, který jsem viděl a jen doufám, že se letos natočí lepší kousky, než byl tento. Naštěstí jsem na něj nešel do kina! Ono bylo sice pěkné, že byl uveden pod produkcí Blumhouse Productions a Atomic Monster, ale moc dobrou reklamu jim tedy neudělal. A celkově nám tento film ani moc kvalitní podívané nenabídl. To je potřeba říci především.    Filmů o strašidelných domech je natočená celá řada, ale o bazénech či léčivých pramenech jich moc není. Nebo alespoň já jsem viděl jen minimum. Krátkometrážní kousek, který jsem viděl předtím, na mě rovněž moc velký dojem neudělal. Ovšem je škoda, že potenciál zůstal naprosto nevyužitý. Bryce McGuire je možná dobrý začínající scénárista, ale jako režisér zatím tedy nic moc. To co se snažil vecpat do rodinného dramatu, který se točil okolo hlavní dějové linky, o to ochudil tu hororovou. Párkrát se tu sice objevilo pár náznaků zajímavé atmosféry, bohužel šlo jen o několik záblesků v jinak dosti průměrné (no spíš podprůměrné) podívané. Pár rádoby lekaček, nějaké ty digitální efekty v podobě utonulých duší, černé šmouhy, rádoby drsnější závěr a hups, máme tu závěrečné titulky. To bylo jako všechno? Vše se snažil zalepit pár informacemi o minulosti tohoto místa – pramene a jeho léčivých schopnostech, za které si žádá protislužbu – jenže i to bylo dost rychle odbyto.    Co se hereckých výkonů týče, tak i v tomto případě šlo o dost průměrnou záležitost. Wyatt Russell kvalit svých rodičů prostě nedosahuje ani omylem a Kerry Condon prostě všechno sama zvládnout nemohla. Představitelé dětských postav taky žádná sláva – asi vůbec nejlepší výkon předvedla ta malá Asiatka na začátku filmu. Takže já si prostě nemůžu pomoci, ale přece jenom jsem očekával od tohoto filmu trochu víc. Takhle se z toho stala spíš lehce podprůměrná záležitost, která brzy upadne v zapomnění.

Jednou za měsíc máme s pár blízkými kamarády takzvaný „hororový večer“, kdy popíjíme do rána a mrkneme na pár filmů. Tentokrát padla volba na pár „nedávných novinek“ a jelikož Nočnímu koupání předcházel tento krátkometrážní kousek – mrkl jsem na něj ještě před samotným celovečerákem. No a začínám mít mírné obavy (dopředu si málokdy něco zjišťuju), ale tento short na mě moc velký dojem neudělal. Náznak atmosféry tu je, bazén i „čokoláda“ v bazénu nevypadají špatně, ale jinak jsem tu nenarazil skoro na nic, proč bych musel říct ono „wau“…

Filmů inspirovaných Kingovou krátkou povídkou existuje jen pár, takže jsem byl zvědavý, jak se s tím Savage popasoval. Viděl jsem už totiž od něj jak Host tak Dashcam, a tak nějak jsem tušil, že žádný velký zázrak se konat nebude a taky tomu tak bylo. Tento režisér nikdy mezi moje velké oblíbence patřit nebude, jeho styl mi moc nesedí, ale musím uznat, že tentokrát dokázal natočit alespoň průměrnou podívanou, která sebou přinesla i pár slušných scén a momentů. I nějaká ta lekací scéna by se tu našla.    Co se atmosféry týče, tak začátek filmu se docela povedl. Dramatický úvod a sebevražda neznámého muže dokázali navnadit a tentokrát mi ani moc nevadily „dětské hrdinky“. Obě mladé herečky předvedly, jakžtakž snesitelné výkony, okořeněné o několik bububu momentů. Dokud se pracovalo jen s náznaky (stíny) bylo to fajn, jakmile se ale bubák ukázal v celé své kráse, bylo zaděláno na průser. Naštěstí se před kamerou moc často neobjevovalo, nebudu-li počítat digitální přestřelku (u pasti) a závěrečné hořící finále.    Podobných filmů o bubácích ve skříni nebo pod postelí či ve sklepě už však existuje tolik, že tohle téma mě už prostě moc nebere. Jako dalo se na to podívat, ale žádné veledílo to tedy nebylo. Chtělo to prostě pořádně přitlačit na pilu a divákům nabídnout i nějakou tu oku lahodící scénu, na kterou by hned po skončení filmu nezapomněl, ale ani to se tady nestalo. Což znamená, že průměrné ohodnocení tomu dám, ale vidět znovu už to asi nepotřebuju.

Spider-Mana jsem sledoval kdysi hodně dávno jen coby animovaného „pavoučího“ hrdinu. Všechny ty hrané filmy jsem zcela minul bez povšimnutí. Jo jsem už na to asi sakra starý a celkově mě ty Marvelovské srágory nikdy extra nezaujaly. Takže jsem samozřejmě neviděl ani jeden z „celovečerních“ filmů o rasově korektním hrdinovi Milesovi, který lozí s botami i do postele a jehož fotřík rád sleduje hororové filmy. Tady se Sony společně s Marvelem hodlala odvázat v podobě animované jednohubky s „poselstvím“, která mě dokázala zaujmout hlavně po zvukové a hudební stránce. Ten zbytek nic extra zvláštního. Nechápu, nad čím se tady někteří rozplývají blahem…

Absolutně jsem neměl tušení, do čeho jdu, protože jsem si dopředu nezjišťoval vůbec žádné informace o tomto filmu. Příběh měl zpočátku zajímavý leč ne zrovna originální náboj (myšlenku), která dokázala dostatečně upoutat mou pozornost. A to i přesto, že filmy v nichž hraje hlavní roli malé děcko, zrovna dvakrát nemusím. Šikanovaný chlapec to neměl moc lehké ani doma a na jeho rodičích bylo něco divného, již od samého počátku. Tvůrci dokáží diváka dost dlouho udržet v nejistotě, zda je hlas za stěnou skutečný, nebo jde vážně jen o fantasii malého kluka.    Dozvíme se něco o minulosti místa, kde se děj odehrává i o samotných rodičích. Pořád jsem si tak nějak říkal, co se z toho nakonec vyklube, ale finální odhalení na mě moc velký dojem neudělalo. Podobná zápletka tu už byla několikrát a mnohem lépe zpracována. Navíc si dost dlouho musíme počkat, než drama vystřídá i pár hororových prvků. Atmosféra houstla, rodinná večeře byla startovacím motorem k „lepším zítřkům“, dojde i na nezvané hosty ve zvířecích maskách – jejichž osud nikoho moc mrzet nebude.   No a zároveň přišlo i velké odhalení cože (nebo kdo) se skrývá za zdmi domu. To už tak velká sláva nebyla. Nevím, jestli byl menší rozpočet, nebo byl záměr tvůrců jen několikrát ukázat znetvořenou tvář monstra (dlouhé vlasy a pařáty), ale když už k tomu došlo, musel jsem se jen mrzutě ušklíbnout. Tohle mělo být co? Sestra Gluma z Pána prstenů a ještě řádně nevydařená? Protože v každém záběru vypadala úplně jinak…Ne tohle se vůbec nepovedlo a zároveň mi to zhnusilo i celkový pohled na do té doby jakžtakž slušný film. Navíc si nešlo nevšimnout, že tu celá řada věcí/situací nedávala moc smysl. Bohužel jde jen o obyčejný průměr, který znovu vidět nepotřebuji.

Před pár dny jsem se vrátil z Ománu a můžu říci, že je to vskutku pěkná země. Mohu jen vřele doporučit. Nejde jen o luxusní resorty, ale je tu k vidění spousta pěkných míst. Já však navštívil jen jižní část okolo Salalah – město, trhy al-Haffa, mešitu Sultána Qábúse, okolí Paláce al-Husn , plantáže s banány, papayou, kokosy, atd…, Dhofár (Ptačí studnu - Tawi Attair, Propast Tayq, Jebe Samhan, Údolí Hinná s Baobaby) a Wadí Darbát. I z toho důvodu jsem se rád podíval na tento dokument ze severu. Jejich vodní zavlažovací systém i pěstování růží pro růžový olej byli zajímavé, stejně jako nakouknutí do Muskatu, takové zpestření, ale Omán toho turistům může rozhodně nabídnout daleko více…

Sedmihodinový zpáteční let z Ománu zpět do Prahy byl jeden velký a hlavně dlouhý opruz a tak jsem vzal s povděkem nabídku spolucestující, že se můžeme společně mrknout na nějaký film. Byla to mladá holka a při zmínce, že mám nejraději hororový žánr, řekla, že ona sice nejraději sleduje komedie a romantické filmy, ale v tabletu má i něco z tohoto ranku. No moc valný výběr tam nebyl (hlavně tedy z toho co jsem ještě neviděl), ale nakonec vyhrabala tento film.    Hororová romantická komedie – panenky se mi protočily, ale nakonec toho nelituji. Je to sice blbost a s hororem to moc společného nemá, ale hrálo tu několik mých oblíbených hereček a nakonec jsem se u toho i párkrát zasmál. Navíc alespoň utekl čas. Alicia Silverstone i Krysten Ritter mám docela rád, navíc v té době byly docela kočky, takže se bylo na co dívat, přestože zvolená forma humoru už tak úchvatná nebyla. Dojde ale i na několik slušných komických scén (upírky cucají krysy přes brčko), objeví se tu i Malcolm McDowell či Sigourney Weaver coby hlavní záporačka (ta si taky nevedla špatně, přestože jsem jí viděl už v mnoha lepších rolích).    Samozřejmě nesmí chybět ani hromada romantických žvástů, nějaké ty emoce v závěru, ale ani to mi nakonec zas až tolik nevadilo. Jen škoda, že se tu autorka filmu držela dost při zemi a hororoví fandové docela ostrouhají (až na pár výjimek-scén). Beru to jako oddechovou komedii, která jen koketovala s hororovým žánrem, stejně jako obě dámy na diskotéce. A podle toho budu přistupovat k samotnému hodnocení. Není to nic světoborného, ale podívat se na to určitě dá.

Asiaté a zvláště pak Japonci by zřejmě zaplesali radostí, protože tyhle domácí androidy nejen pro úklid domácností, ale i uspokojení někteří skutečně využívají, nicméně z pohledu filmového diváka tento film nemá příliš co nabídnout. Zvláště pak z hororového hlediska, jen trochu té nahoty dvou přítomných dam a to je sakra málo. Ve skutečnosti jde jen o další zbytečnost, kterou valná většina může klidně minout zcela bez povšimnutí. A o nic důležitého nepřijde!    Hlavní hrdina nemůže dostat z hlavy svou ex, vzpomínky bolí, strašně mu chybí fyzický kontakt – pořád si jí představuje polonahou – no a tak do jeho života vstoupí spoře oděná androidka, která splní každé jeho přání. No kvalitní svíčkovou mu neuvaří, ale nějaký ten poživatelný blaf jo a v posteli je úplná dračice. Jenomže má i pohnutou minulost, která se jí začne vybavovat a navíc žárlí. Sem tam je nám nabídnut nějaký ten vzpomínkový záběr – kterak se k ní choval její minulý „majitel“ a teprve v samotném závěru se lehounce přitvrdí.    Nečekejte však žádnou hutnou porci brutality, jen nějaké to křupnutí krku, rány nožíkem a naběhnou závěrečné titulky. Z pohledu hororového diváka jedna velká nuda. Netrvá to sice dlouho, ale i tak kromě dvou nahých hereček tu skutečně není nic zajímavého k vidění. Já si tak v klidu můžu odškrtnout další film ze své sbírky a jít zas o film dále. Tohle prostě nemá ani na průměrné ohodnocení.

No nevím, někomu se možná tato rádoby „scifi-komedie“ říznutá mimozemským parasitem a označená jako hororový short bude líbit, já v tom ale vidím jen ne moc záživnou kravinu. Začátek nudí, rádoby drsná policajtka neoslní, stejně jako otrávená prodavačka nebo její šéfík. Hořící těžařský komplex, hned za benzínkou nikoho netrápí a v samotném závěru přijde i onen slibovaný útok parazitů, který už tak špatný nebyl. I tak jde ale o podprůměrnou záležitost, která naštěstí netrvá moc dlouho.

Budiž je tento nízkorozpočtový film varováním pro všechny ty slečny a dámy z OnlyFans a jim podobným…! Fotit pikantní fotky a natáčet lechtivá videa – nechat si za to platit, nebo zajít ještě dál a „live“ dráždit a uspokojit své platící zákazníky může být dobrou formou jak přijít k penězům, ovšem přináší to i riziko, že se odstanete do hledáčku všelijakých úchylů a neodbytných individuí.   Pořádně ani nevím, co tím chtěl autor říci, protože se to na jednu stranu tváří jako horor, na druhou si připadáte jako aktér nějaké reality show, máte možnost sledovat kdysi populární – dnes již značně přestárlé celebrity typu opuchlá Pamela Anderson, Luis Guzmán či Paris Hilton (ta diváky kromě dědictví zaujala snad jen svým domácím videem, protože hrát ani zpívat nikdy neuměla, i když si myslela, že jo…). Tady jim však patří jen vedlejší role.    Tou hlavní hvězdou je zde Ashley Benson, která taky jako jediná stojí za pozornost. Nahoty se nikdy nebála, taky se taky lehce poodhalí, dojde i na divoké hrátky ve vaně – inu když všechno okolo stálo za…No dojde tu na pár mordů, ale žádná sláva to nebyla. Atmosféra slabá, většina důležitého se odehraje mimo záběr kamery, nebo vše utne střih – kvalita kamery byla špatná, stejně jako tempo příběhu.  Závěr měl přinést šokující zvrat, ale ti co neusnou, to stejně nedokáží ocenit. To osazenstvo reality show bylo otřesné panoptikum. Podprůměrné ohodnocení je zde zcela na místě.