horskejvlk

Laciná televizní pohádka nemusí být automaticky špatná, pohádky Pták ohnivák s pavím králem to jasně potvrzují. U této je to přesně pravidlo, nejvíc to zbabral režisér pohádka zasazená do gotiky, kostýmy jsou renesanční, nábytek je barokní, prostory nábytek je sloh empírový prostě hnus. Kateřina Březinová, byť má skvělý hlas pro dabing,tomu všemu dává korunu protivná žena styl mužatka, není to žádná bojovnice spíš šmudla co se chce ohánět palaší. Tajemno chybí i náboj nejlepší na celé pohádce je Jan Čenský a M. Štěpánek. Nechápu pokračování tohoto historického pokusu, kterému bych odpustil  , vše ale ta kamera je tak slabá že se aní není na co koukat.

Konečně zajímavý a výpravný film, není to žádné vykreslení hrdiny to režisérka ani scénarista neplánovali, rozporuplná postava Bylinkáře Mikoláška je stejná z otazníky jako film : Toman, který ždímal státní systém aby Se napakoval a i po roce 1989 měl strach z návratu. Kdo tedy byl Mikolášek ? Film nám ho nevykresluje jako lidumila se smyslem pro vyšší dobro, nýbrž jako komplikovanou rozporuplnou postavu, na jedné straně filantrop, děti posílá “za vlastní” k moři a potřebuje kolem sebe pomáhat lidem na druhé straně žádný světec, žádný Jan Hus. Ovšem světce češi milují, Mikolášek to ovšem není, je zde vykreslen jako cholerik, zbabělec, cynik a samozřejmě homosexuál - vykreslen dopodrobna, režisérka jasně ukazuje že je z katolického Polska. Vykreslí nám, že se nikdy nesmál, sestře: “stejně ti tu nohu uříznou tak to máš jedno”, místo utopení novorozených koťátek je umlátí v pytli k smrti, sám Troján prohlásil že v jedné scéně se sympatie k Mikoláškovi i víc jak třikrát mění, proč ne… na to má režisérka právo. Mikolášek vynikal tím, že prováděl trefné anamnézy a měl skvělý cit na byliny, pokuď vědél že byliny nepomohou poslal je k specialistům do nemocnice, jestli měl léčitelský dar a poznal blížící se smrt je zde ukázáno že ano. Pro jiné byl obyčejný velkohubý bylinkář který dělal kolem sebe aureolu výjimečného léčitele. Kdo byl ve skutečnosti nám režisérka dává ať rozhodneme samy, každopádně ho vykreslí jako rozporuplnou postavu která sobecky hodí ve smyšleném procesu vše na svého milence a ten všechnu smyšlenou vinu bere na sebe, neboť sám činí pokání z vraždy svého nenarozeného dítěte na které mu dal byliny jeho milenec Mikolášek. Je tedy tento film dobrý nebo ne ?To by asi zhodnotil nejlépe jeho zarytý odpůrce Čeňek Adamec.

Muži a ženy, nekonečný příběh proč muži chtějí ženy a ženy touží po mužích. Zde Muž ( čert  nikoliv svadějící ďábel ale živočich bažící po smyslnostech základních) pro ženu, “Skvělá partie” Ing.Čert: vše vyžere a pak musí odejít, nemá tolik času…(přesně chlap který není zamilován a tudíž ženskou jen využívá), přesto Žena po vztahu s inženýrem touží a tedy vše toleruje, tak jak některé ženy slepě následují svého vyvoleného a nosí mu do kriminálu pomyšlení”. Muž čert vše graduje: poučuje, lituje se , stěžuje si na bývalé milenky: Chtěla by jsi kajak ? Ona mi ho půjčila a já ji ho mám vrátit?  když ho vytáhne do společnosti tak “zářící” Ing. Udělá dojem i na kamarádku kterou začne svádět a ona, zase žena, flirt přijímá. Skvělá komedie o mužském šovinismu a ženině tužbě. Muž ji vše vyčítá a dělá z ní blbce, hraje si z její zamilovaností. Nakonec žena vyhraje a Čertovu všechnu smyslnost a vášeň a neřesti přemění do hrozinek, ty ji vydělají velké peníze. Protože ženy jsou nádoby plné hříchu tedy Rozinek. Tento okultní, mystický koncert pánů herců je klenot 70 let. Menšík hraje živočicha, pekelného čerta pocházejícího z nadpřirozena bezvadně, mužskou domýšlivost, ulhanost, nenažranost a vychloubačnost skvěle, Bohdalka zase jako “submisivní ženu” která jde za svým cílem dokonale. Poklona paní režisérce, že jako rekvizity použila opravdové pokrmy, husy, bifteky, dorty. Menšík vše z chutí sežral, sakra jeho apetýt byl opravdu z pekla.

Skvělá komedie z maloměstečka s tak upjatou morálkou. Neplodný, vážený, hoteliér se snaží najít za sebe náhradníka-oplodnitele. Vzhledem k okolnostem se sám, velmi diskrétně, nabízí pan akademický sochař z Prahy, ale “Kapoun” se radši sám obrátí na mistra zahradníka-živočicha Menšíka a krásná panička? Ta si pořadí sama… Film nebyl přímo v trezoru ale reprízovaný také ne, důvod sexuální námět ? Ale vůbec ne, jenže v době normalizace je zde vyobrazena buržoazní ČSR velmi slunně. Pan hoteliér je zdvořilý a poctivý, hlavně milující svoje řemeslo i svoji mladou paničku. Ostatní: pan stavitel i městská nobilita všichni poctiví a slušní lidé, zdravá ekonomika a chování. Po roce 68 kdy jsme se mohli vydat údajně zdravou ekonomickou cestou, byl tento film jak posmutnění nad ztracenýmy ekonomickými ideály 1.republiky

Dobrý scénář o lidských povahách které hrají svoje hry i v uzavřeným prostoru. Tak to ve vězení funguje dodnes. Viz. “Doktor čuně” jeho “spoluvězen” ho natočil na hodinky přímo kdy se mu svěřoval o chystaném trestném činu vraždy. Malý prostor kdy trávíš z někým spoustu, nekonečně, času vytvoří iluzi přátelství je to jen iluze, stačí ji vytěžit ze strany vyšetřujících a je to venku. Tedy tento scěnář stále funguje a v této inscenaci přímo rezonuje. Menšík super, Tříska jakbysmet a ta autentická věznice dokonale vše umocňuje. Jsem rád že postava dozorce SS zde není vykresleny jako karikatura nýbrž produkt jiné doby a systému.

Jeho aristokratické chování a pohrdání malicherností jasně dokazuje, že plukovník Megalorkov ( skvélý Abrhám )šlechticem byl. Plukovník cara Mikuláše II. uprchlík z revolučního carského Ruska se svým vojenským sluhou si možná, když viděl ty chrapouny co si hrají na novodobou aristokracii, svůj šlechtický původ vylepšil knížecím titulem, jisté ale je, že aristokrat byl, měl všechny vlastnosti carských šlechtických důstojníků, francouzské vychování i jazyk, hra na hudební nástroj, skvélá jízda na koni, výborný šerm, skvělá hra v šachy i lehkovážný hazard. Mohli to umět i lidé neurození ? Samozřejmě, že ano, ty tu zastupuje stejně vzdělaný a sečtělý knihovník Spera, v podání skvělého Hanzlíka, měl ale noblesu knížete? odpověď zní: Nikoliv, byl to knihomol, neumětel, byť znal hru v šachy i jazyk francouzský, literaturu i znalost škol šermířských. Kníže Alexej samozřejmě věděl že žije na účet pana Domácího ale na rozdíl od ostatních kteří ho také využívávali přísajíc se na něj aby pomluvami bojovali mezi sebou, kníže dělal vše z noblesou a ukazoval jak šlechtic, vášnivě bere život s lehkostí aniž by naříkal a žehral na poměry. Nakonec odejde dál, neboť jeho cesta nemá cíl, jen směr a ten je pryč, pryč od všeho maloměšťáckého, šosáckého a chrapounského které se snaží napodobit vášeň sterých časů. Dál od stylu života který začíná všude kolem, neboť staré časy  končí. “Tak jako česká éra dobrých režisérů, dramaturgů a scenáristů.”

Vážný film, komedie nebo satira ? Každopádně film zachránili herci, podobné téma Kdy Domýšlivost lidské civilizace nezná mezí,  ztvárnil již Tím Burton- Mars Útočí, lidé tedy vládnoucí klika si vůbec nepřipouštěla z MZáků obavy byť to byli smrtihlavové od pohledu. Zde, zisk a falešné manipulace dělá z lidí tupé stádo, viz “milión chvilek pro demokracii” Zrzavý aktér se napakoval.  Jak ale poznat,  kde je pravda a kde manipulace viz.Meryl Streep jako Donald Trump. Konečně role kde Leo není za hrdinu ale naopak je pouhý aktér-losser : “měli jsme vše”. Nakonec je země zničena a nejbohatší se zachrání na cizí krásné planetě, jen nesmí hladit tamní zvířata jak radí hlavní vědátor… Tato odlehčená komedie konečně dopadla tak jak měla, tedy špatným-úsměvným koncem, jen to mohlo být o 45min kratší.

Kdyby namaskovaly Annu Fialovou jako Jennifer Lopez, tak jak ve Hvězdy zpívají, bylo by se alespoň možno dívat na krásnou princeznu ale takhle…Tři sudičky Janžurová má dikci jak po mrtvičce, Konvalinková jak čínská dýně, Kolářová mumie jak “Lucka” co chodí z nožem. Janák se opět pustil do žánru na který nemá talent ani buňky a opět to byl jeho Waterloo.  Co pohádku dělá pohádkou ? Učí se to na FAMU v 1 ročníku , Janák si to plete z Výletem do budoucnosti jen zahaleném v “pohádkových kostýmech”, nevhodnou tuctovou hudbou, kostýmy které jsou časově nezařaditelné a nefotogenickými interiéry zámku . Nemá cenu víc psát smysl pohádka měla a to tu že se Granady na podporu české kinematografie zase roztočily a aktéři dostaly výplaty, toť celý důvod k natočení další mizerné polistopadové pohádkové prohry.

Opravdu nekrásnější bakalářská povídka, zásluhou sentimentálního zasnění, samotářského, “mašinfýry” vynikajícího Menšíka a roztomilého chlapečka Jana Potměšila. Vše ve vánočním hávu železničním, člověk lituje černobílého laciného filmu výroby: “sdelano v CCCP”.  Poetika a nezvyklá role Vládi Menšíka  je radost pohledět, svobodný chlap se zasní a vzpomene si na svoje Vánoce když byl také ve věku onoho chlapce. Poetika Vánoc čiší z pŕíběhu aniž by člověk musel mít smrček a dárky, vypomůže fikus a maličkosti jako dárky, v tom je ta krása. Krásný štědrý večer a pokoj lidem dobré vůle… to je tento příběh.

Vizuálně dokonalý Viktor Dvořák se snažil, ale réžie se mi nelíbila, ani scénář, jako Václav Havel je prostě Marek Daniel stoprocentně zajímavější a výstižnější v českém století díl poslední zvonění je Havel víc Havlovský než v tomto filmu a Aňu Geislerovou už nemůžu vystát, jak jsme ji za ty léta předíváni. Jitka Molavcová, to by byla Olga Havlová, je jí podobná a jako herečka by mohla vyklouznout ze škatulky Melicharové od Suchého. Celkově mě film tak nějak uspával, nechci házet vinu na herce ti se snažili ale je to takové uspávající, fadní, lacině poslepované…no jak hraný dokument. Martin Hofman jako Landovský je ovšem zajímavá změna jeho rolí. Co se týče 17 listopadu tak Havel byl na Hrádečku a nic netušil nevím ale objednávka a finance České televize vypodobnit Havla jako novodobého světce v český dějínách působí stejně zaujatě a nápadně jak nezaujatý Václav Moravec v jeho Otázkách.