Strandmon

Julius Avery mě dokázal už 2x překvapit (jak Syn zmaru, tak Overlord jsou super). Napotřetí už se mu to sice nepovedlo, ale i přes to, je podle mě Samaritán ničím neškodící jednohubka. Sly v kapuci hraje v pohodě, klasicky řekne pár svejch motivujících hlášek a celkově tenhle film táhne minimálně o hvězdičku nahoru. Scénář  je sice sepsaný trochu neobratně, ale jelikož se jedná o uplně klasický příběh dobro x zlo, tak to zas tak nevadí. Atmosféra špinavého města se mi dost líbila a myslím si, že na nudné odpoledne Samaritán neurazí. Příjemný průměr na jedno podivání.

Snímek o Janu Žižkovi je v českém rybníčku opravdu nevýdaná ryba, takže jsem byl zvědavý, jak se se vším  tím očekávaním režisér Petr Jákl popere a můžu říct, že jsem poměrně spokojený. Scénář je sice opravdu odvyprávěn trochu zmatečně a rozhodně nepřínáší do světa filmu nic světoborného, ale atmosféra je tak funkční, že to Žižkovi prominu. Jákl dokázal takřka perfektně vykreslit krutost doby, akční scény jsou dostanečně brutalní a Fosterovi jsem Žižku prakticky bez problému uvěřil. Téměr po celou dobu filmu z plátna sálala totální dobová deprese a musím říct, že to jsem si dost užíval. Takže ano, své mouchy to má a 4tou hvězdu přidávám spíše za Jáklovu snahu dostat českou kinematografii trochu na jinou úroveň, ale celkově na mě Jan Žižka zapůsobil skrze obstojně.

Ačkoli je Film roku naplněný přímo perfektními hereckými výkony, film roku se bohužel nekoná. Chybí mu trochu té větší bizarnosti a momentů překvapení (výjimky se najdou). Satira na filmový průmysl sice funguje dobře a člověk si rozhodně ze snímku něco odnese, ale zejména ve druhé polovině film ztrácí dech a to vlivem stále se opakujících scén (postavy se nijak nevyvíjí). A tak i přesto, že stopáž zde není nijak strašně přepálená, máte prostě pocit, že se Film roku táhne. Škoda, že se tvůrci nerozhodli si trochu ulítnout, jelikož si myslím, že takhle to polovina širšího publika dostatečně neocení, každopádně Penélope Cruz jsem tu svéráznou podivínku věřil neskutečně.

Absolutní podivnost. Záčátek byl celkem slibný.. záhadný balíček, komorní prostředí, slušné herecké obsazení i několik vtipných hlášek. Ovšem jakmile Chloe vyleze ze svého kokpitu, tak film sklouzne k naprostému žánrovému bordelu. Scénář je absolutně stupidní, každých 10 vteřin se porušují fyzikální zákony a tak se film občas dostavá až za hranice přijatelnosti. 2 hvězdičky za zábavnost, která tu je i díky pouhým 80ti minutám, ale jinak vůbec nechápu, co nám tvůrci chtěli tímto počinem sdělit.

Poctivě vystavěný mýtický horor s velmi nepříjemnou a hutnou atmosférou, za kterou si bere zásluhy hlavně naprosto výtečná kamera a nádherné prostředí. U těch několika děr ve scénáři rád přimhouřím oko, protože jsem se celkově bavil opravdu kvalitně.

Úplné zklamaní se nekoná, ale musím konstatovat, že jsem od Černého telefonu čekal něco více. Rozhodně potěší fajn hutná atmosféra a sedmdesátkový look podporovaný naprosto skvělou kamerou, ale snímek trpí na málo nových nápadů, malé využití Ethana Hawkeho i na dost předvídatelný konec. Koukatelné i celkem zabavné to je, ale bohužel jsem nenašel nic co by mě vytrhlo ze zajetých klišovitých kolejí, abych si řekl, že můžu tu 4tou hvězdu přidat. Určitě škoda, zde bylo potenciálu spoustu.

Zábavné béčko, které se nesnaží překvapovat příběhem a ruznýmu zvraty, ale sází na přímočarost a intenzivní napětí. Oddechová Gerardova one man show, který se klasicky nebojí jít ani přes mrtvoly, ale přesto servíruje spíš oldschool thriller než nějakou akční jízdu. V rámci možností jsem si to užil, ale přesto doufám, že zrovna Gerard nám ještě nabídne něco víc.

V podstatě úplně klasická klišovitá jednohubka, akorát že v podaní Patricka Hughese extrémně zábavná. Neřežete se sice smíchy, je tu jen pár fajn vtípků, ale za to tu jsou skvěle natočené akční sekvence (závěr svou hravostí dost překvapí). Hodně jsem z toho cítil Zabijáka & bodyguarda, ale s tímhle hereckým ancáblem, Muži z Toronta tu neoriginalitu nakonec rádi prominete. Zábavná a příjemná blbina a rozhodně jedna z těch lepších věci, co Netflix poslední dobou nabízí.

Problém Spiderheadu nejspíš tkví v tom, že přichází po Kosinkého megahitu, který přišel v podobě druhého Top Gunu, každopádně za mě se nějaký příliš velký průser nekoná. První polovina je velmi slušná, opravdu zajímavé dialogy, které jsou ordinovány v poměrně napínavém tempu. Slušná zábava, ale bohužel končí dost obstojnou a vzrušující scénou zhruba v polovině stopáže a poté už se nám dostává jakýsi unáhlený sled událostí, kdy scénáristé nedokázali příběh vůbec ucelit. Logicky navazuje poměrně odfláknutý závěr, který divákovi neodhaluje žádnou hlubší pointu a tak se ke konci můžeme nabažit už jen opět výtečným Kosinskiho vizuálem, skvěle hrajicím Chrisem Hemsworthem a perfektními soudtracky.

Žádné velké překvapení se rozhodně nekoná a třetí hvězdu přidávám spíše jen za skvělý retro look a pokus o artový zážitek pro diváka. První půlka špatná není, snaží se dlouho držet mysteriózní atmosféru a navíc nabízí celkem různorodou škálu originálních detailů. Druhá půle už se ale bohužel nese za hranicí absolutní absurdity. Tvůrci sem ani nedokázali přenést atmosféru z první poloviny a vy se tedy prostě a jednoduše nebojíte a dost pravděpodobně se ani neleknete. Postavy jsou nesympatické a troufnu si říct, že občas až otravné, takže to jestli zemřou vám je vlastně dost ukradené a konec taky nepřináší nic co by vás překvapilo nebo zaskočilo. Kdybych tak neměl rád retro, nejspíš hodnotím za dvě, ale Ti West přece jenom kapku originality přinesl, takže takhle je to za mě čistě průměrný slasher.