Chudobka

Dnes vidím tuto epizodu podruhé a Andy mě opět baví. Doktor mu říká: "Moc piješ, moc kouříš, moc jíš a skáčeš do řeči lékaři...Shodíš 6, 5 kg." "Ty jsi sadista, doktore." Andy samozřejmě zuří, ale musí poslechnout, protože ví, že mu nic jiného nezbývá. Vynikající dabing pana Oldřicha Vlacha. Jako Pascoe je stejně skvělý Jan Vondráček.

Poslední dvě epizody mě opravdu bavily. Sice by se daly vytknout nějaké chyby (stereotyp - tým navrhuje  diagnózy, veškeré pokusy o léčbu selžou, na poslední chvíli přijde House, který se nikdy nemýlí, s geniálním řešením), ale scénář je natolik dobrý a herecké výkony rovněž, že se nějaké chybičky dají velkoryse přehlédnout. V několika epizodách se řešil i osobní život hlavního hrdiny, jeho posedlost bývalou ženou. Teď jsou v popředí problémy jeho přítele Wilsona. Opustila ho žena, je v tíživé životní situaci a House mu poskytl dočasné bydlení. Jejich soužití je zábavné. I v této těžké situaci je přítomen humor, který člověk potřebuje, aby těžkosti života přežil.

Jedna z nejlepších epizod, zajímavá, napínavá, a přesto vtipná (jako vždy). Brilantní dialogy House a jeho přítele onkologa.

Působivý film. Podmanivé prostředí, nádherný dům se starožitným nábytkem, spoustou obrazů, knih, velká zahrada, kde vám až na stůl přinesou snídani a vy se nemusíte o nic starat.  Čas se v tom letním období příjemně vleče. Elio si chodí zaplavat, pomiluje se nebo pomazlí se svou dívkou, má své místo u vody, kam si chodí číst. A pak se objeví Oliver a Eliovi se změní život. Timothée Chalamet mě okouzlil. Přesvědčivě ztvárnil svou postavu jako čistého, citlivého, zranitelného a hledajícího chlapce, který má odvahu řídit se svým srdcem. Ví, že svou lásku musí skrývat a možná to, že je to láska s překážkami, ještě zvyšuje jeho touhu. Mají na sebe jen šest týdnů a potřebují si toho ještě hodně říct. Čas už se nevleče, ale běží. Armie Hammer je velmi pohledný, ale jeho herecký výkon je slabší. Chalamet září ve své opravdovosti jako hvězda. "Jak prožiješ život, je tvoje věc," říká Eliovi jeho otec. " Když to nejmíň čekáš, najde si příroda tvé nejslabší místo." Kdo by si nepřál mít takového vnímavého a tolerantního otce? V závěru se Elio přes slzy usmívá. Prožil šest nádherných týdnů.

Karel Kryl, moje první velká láska. Když se objevil na naší hudební scéně, působil jako zjevení. Bylo mi tehdy 14 let a první láska je věčná. Obdivuji ho celý život. Je za co.

Nikdy bych si nemyslela, že mi Radek Pastrňák a ČNSO tak zvednou náladu. Stalo se. Ohromně jsem se bavila. A bavili se nejen posluchači, ale i členové symfonického orchestru. Když k tomu přidám tři pěkné zpěvačky (obzvlášť půvabná byla ta kudrnatá černovláska), tři zpěváky (obzvlášť pohledný byl ten s brýlemi) a charismatického pana dirigenta, musím konstatovat, že to byla pastva pro uši, oči i pro duši. Parádní koncert!

Dívat se na otrávený obličej Mariky Šoposké je pro mě vyčerpávající. Očekávala jsem časem nějakou změnu v jejím nevysvětlitelném chování, ale bohužel zatím nepřišla. Jan Pachl s tím nijak nespěchá. Nebýt pana Krobota, už bych to odpískala.

Kdybych neviděla upoutávku v i vysílání, film by mě určitě minul - nemám totiž v oblibě Johna Travoltu. A to by byla škoda. Jednoduchý děj, pomalu plynoucí příběh tří zajímavých lidí mě oslovil. Travoltu jsem nakonec snesla (ale dokážu si v té roli představit několik jiných herců, kteří by mohli být lepší). Scarlett Johansson není jen krásná, ale hlavně výborná herečka. (Když jsem ji viděla poprvé ve vynikajícím filmu Muž, který nebyl, dokonce mi ani nepřipadala krásná, ale pouze zajímavá.) Pěkné písničky s krásnými texty a citace slavných spisovatelů mě potěšily.

Zajímavý film, zajímavá Daniela Vega v hlavní roli. Sice mi trochu vadil její neměnný výraz v obličeji, ale na druhou stranu ho chápu - byla v těžké situaci, kterou si "normální" člověk ani neumí představit. Možná mi tam chyběla nějaká retrospektiva do jejího minulého života, protože o jejím vztahu s mužem, který jí zemřel, jsem se moc nedozvěděla. Ale lásku jsem jim věřila. Reakce některých (nebo spíš mnoha) lidí na odlišnosti mě stále překvapují. Pro někoho jsou tito lidé odpad společnosti, někdo, koho je třeba ponižovat a vysmívat se mu. Já jsem ve filmu viděla jiné, kteří se chovali jako odpad - především Orlandův syn byl odporný ubožák. O filmu jsem přemýšlela tři dny, než jsem se dostala k hodnocení. Ležel mi v hlavě a nechtěl z ní ven. Nebylo to jen kontroverzní téma, které mě zaujalo a nemyslím si, že by film získal ocenění jen na základě tohoto tématu. Je to film, na který se nedá zapomenout.

Nechápu, kde vzal tento film tak vysoké hodnocení. Přeslazený, kýčovitý, patetický, předvídatelný,  nevyždímal ze mě kromě naštvání žádné emoce. Nemám v oblibě Julii Roberts ani Owena Wilsona. Nesnáším oslovení Zlato. Filozofující uvažování starší sestry hlavního hrdiny bylo na mě příliš. A její dabing se nedal přežít. Copak takhle někdo mluví? Je možné, že to nikomu nevadí? Vůbec nesouhlasím s tím, že by se tento film měl promítat jako výchovný pro děti. Možná by ho spolkly děti na 1. stupni, ale puberťáci  by poznali kýč.  Děti přece nejsou hloupé! Děti si zaslouží kvalitní filmy!!