WathanajX

„Svět se změnil. Cítím to ve vodě. Cítím to v půdě. Cítím to ve vzduchu. Mnohé, co kdysi bylo, je ztraceno. Neboť již nežije nikdo, kdo by to pamatoval.“ Když jsem tato slova poprvé uslyšela, netušila jsem, jak hluboko mě zasáhnou a jakou nezvratnou stopu ve mně zanechají. "Pán prstenů: Společenstvo Prstenu" je jedním z těch filmů, které vás nejen zaujmou, ale také vás vtáhnou do svého světa s takovou intenzitou, že je těžké z něj vystoupit. A tak pro mě začalo jedno z nejúchvatnějších filmových dobrodružství všech dob. Když mluvíme o epických fantasy filmech, není těžké pochopit, proč je tento snímek považován za jeden z nejlepších všech dob. Ať už je to díky mistrovské adaptaci J.R.R. Tolkienova díla nebo geniální režii Petera Jacksona, tento film vás uvede do světa, kde magie, dobrodružství a odvaha jdou ruku v ruce. Co mě však zasáhlo opět ze všeho nejvíc, byla hudba Howarda Shorea. Není to jen obyčejná hudba; jsou to emocionální příběhy samy o sobě. Howard Shore dokázal vytvořit nesmrtelné dílo, které nám pomáhá cítit každý okamžik filmu ještě intenzivněji a vytváří atmosféru, která bere dech a zanechává diváka v němém úžasu. Nelze opomenout fantastické herecké výkony, vizuální magii a nesmírně precizní režii. Všichni herci se do svých rolích vynikajícím způsobem vžili a společně s hudbou tvoří srdce a duši tohoto filmu. Společenstvo Prstenu je nejen adaptací literárního mistrovského díla, ale také vizuálním a hudebním zázrakem. Není to pouhý film, je to cesta, která nás přivádí do světa fantazie a dobrodružství s takovou intenzitou a vášní, že nás nepustí až do posledního záběru. Pro mě jako dlouholetého fanouška a pro ostatní obdivovatele Tolkiena je to nesmrtelná klasika, která zanechává nesmazatelnou stopu v srdci každého diváka.

„Tohle je nejlepší akční film, který jsem kdy viděla,“ bylo to první co jsem řekla, když jsem vycházela z kina. A dá se říct, že to platí (až na výjimky) dodnes. Měla jsem ze světa Marvelu zhlédnutého akorát Thora a Iron Mana. Má láska k marvelovkám byla ještě v plenkách, ale po tomhle filmu jsem začala svět Marvelu beznadějně milovat. Klady: Tak u čeho se dá vlastně začít? Skvěle obsazené postavy, z nichž každá dostala ve filmu svůj zasloužený prostor? Ještě je vlastně úplně neznáte ale už je všechny do jednoho milujete dokonce i Lokiho. Nestává se tak často, že by film měl tolik hlavních hrdinů a vlastně za tak málo času o nich víte víc než dost a oblíbíte si je jak pro jejich smysl pro humor, tak i pro vzájemnou chemii, která mezi nimi sílí každou uplynulou minutou filmu. Můžeme jen děkovat tvůrcům, že dokázali obsadit do rolí takové herce, že prostě nevěříte, že to nejsou skuteční superhrdinové. Skvělé dialogy s tím správným jemným humorem vytváří fajn atmosféru celý film. Není tu nic umělého a CGI efekty zde pracují dokonale. Obzvláště musím složit obrovskou poklonu Alanu Silvestrimu, který složil hudbu tak dokonalou, že už jen díky ní máte pocit jako byste tohle akční dobrodružství sami prožívali. Joss Whendon tady dokázal něco, co se jen málokomu podaří. Oživil jeden z nejlepších komiksů a předložit nám ho v takové formě a na takové úrovni, že se jen málokomu podaří tohle někdy překonat. Zápory: Těžko velice těžko se nějaké hledají. Když se nad tím po letech, co jsem film už nespočetněkrát viděla pozastavím, já osobně tady žádné chyby nevidím. Hodnocení: (5*) za začátek zrození mé lásku k Marvelu /viděla v kině/