Elerrina

(původní text ze 7.1.2023) Ubíjejícím způsobem natahované a ukecané antifantasy, jehož jediným smyslem je zřejmě dekonstrukce hrdinského konceptu opírajícího se o předurčení. Za tím účelem propagandisticky adoruje obyčejný život obyčejných lidí (ve fantasy světě!), což znamená přesně to, že se tam půlku seriálu v podstatě vůbec nic neděje. A když se tedy konečně něco dít začne, vyústí to celé do tak šíleně dementního finále, že by bylo bývalo lepší, kdyby se i nadále raději nic nedělo. Ty dvě hvězdy dávám pouze a výhradně za nesmírně sympatického a neobvykle dospěle se chovajícího hlavního hrdinu, kterého bych velmi ráda viděla v nějakém úplně jiném příběhu.

Má to hezkou kresbu a vlastně i docela sympatický ústřední páreček, ale co je to platné, když celá ta zápletka o nesmělé šlechtičně ochraňované pohledným čarodějem je podaná na úrovni nevtipné anekdoty, ubíjejícím způsobem natažené na dvanáct dílů, i když by se v pohodě vešla tak do dvou do tří. Naprostým děsem jsou pak všechny vedlejší postavy, které dodávají pojmu otravnost nové a dosud netušené významy a většinu té romantiky vlastně dokonale zabíjejí.

Neuvěřitelná slátanina, která mění lokaci každých pět minut, aby mohla nabídnout nějaký dějový twist, a kvůli ambici být tou nejvíc velkolepou fantasy, jakou jste kdy viděli, vykrádá vizuální odkazy z asi úplně všech známějších fantasy ság (na první dobrou se dá odhadnout Pán Prstenů, Star Wars a druhý Thor, plus něco je možná i originální, třeba ty masožravé kytky). V komiksové podobě to možná mohlo vypadat lákavě, ve filmové to funguje jen místy a občas, a to nejen kvůli nekonzistentnímu ději. Jednu hvězdu navíc musím ubrat za ten odporný podvodní digibordel, trapné kostýmy a Kvákvamanovo nesmyslné buranství.

Tak polovinu seriálu máme za sebou a jedno životní období mladé lékárnice, dvorní ochutnávačky a příležitostné vyšetřovatelky zločinů a palácových záhad Maomao se uzavřelo, a další, nepochybně ještě zajímavější, se před ní otevírá. Zatím je to tedy paráda. Fascinující hlavní hrdinka, nádherná kresba, propracované prostředí středověké Číny zalidněné zajímavými charaktery ... no, snad jedině motivace k některým těm zločinům by mohly být trochu uvěřitelnější, ale to už bych chtěla asi moc.

Po většinu času průměrná duchařina, která se místy mění na nadpřirozenou procedurální detektivku. Největším lákadlem a zároveň i největší slabinou tu je důsledné zasazení reálií do období Heinan, tedy ranně středověkého Japonska, s čímž souvisí určitý zcizující odstup od víceméně jednorozměrných postav a jejich pro nás ne úplně snadno pochopitelných motivací. Je možné, že v knižní předloze to fungovalo lépe, jenže se (vzhledem k tradiční nepřítomnosti kvalitního dramaturga) spousta informací při převodu do kreslené podoby prostě ztratila. Budování vztahu mezi naivně přímočarým šlechticem a cynickým samotářským čarodějem, kteří spolu vyšetřují nadpřirozené úkazy na císařském dvoře, tak probíhá nejotřepanějším možným způsobem: spolupracují - pohádají se - usmíří se - opijí se spolu - už jsou přátelé na život a na smrt. Díky tomu pak dramaticky přepálené finále, kdy si hrají na Hanče a Vrbatu a snaží se zachraňovat jeden druhého, emočně poněkud selhává. O vyloženě otravném finálním bossovi ani nemluvě.

Naivní pohádka o druhé šanci, určená pro desetileté holčičky postižené princeznovskými ambicemi a mentální retardací. Úplně všechny představy o tom, jak by měl fungovat feudální stát, aristokracie, revoluce, politické intriky, mezitřídní i mezilidské vztahy jsou tak blbé, až to bolí. Ani nevím, proč dávám tu druhou hvězdičku, asi jen za hezkou kresbu.

Poslední ze tří doktorovských speciálů se nakonec jeví jako nejlepší, Neil Patrick Harris jako záporák je skoro až do konce opravdu perfektní a jednu chvilku to vypadá, že by to snad mohlo mít i nějakou myšlenku. Závěr to samozřejmě jako vždycky zabije, i když tentokrát ta skrz dialogy prosakující Daviesova senilita nebolela tak moc, jako třeba u The Star Beast. Ale stejně je to bída. Ta značka už je prostě vyždímaná a zároveň hrozně okleštěná nutnými ideologickými limity.

Jedná se vlastně o recap + první dvě epizory třetí série (New World), které studio vypustilo o rok dříve. Představuje nám novou důležitou postavu - budoucího kapitána Rjúsui a další nový vynález - balón.

Celou první třetinu (počítáno i s úvodním speciálem Rjúsui) můžeme pokládat jen za takovou technickou přípravu na další dobrodružství, přičemž vývoj cca tisíc let civilizace tu prostě proběhne rychloposuvem. Senku jako vždycky přijde s nějakým šíleným úkolem (postavit balón, najít ropné naleziště, postavit motorovou loď) a všichni ostatní zahulákají svůj nadšený souhlas a předvedou příkladné pracovní úsilí. Což, upřímně, začne být brzo i trochu otravné, obzvlášť, když tu teď je (po smířlivě pojatých Stone Wars) několik desítek lidí a prakticky každý dostane svůj desetivteřinový prostor pro co nejhlasitější projev budovatelského nadšení. Naštěstí, když se konečně dopluje k cíli, tedy k ostrovu s pokladem astronautů, vypukne úplně nové drama. Po střetnutí s neznámým a postupně čím dál děsivějším nepřítelem klesne počet postav po nějakou dobu na mnohem přehlednější počet, Senku se opět dostane do popředí a hlavně je nucen čelit čím dál složitějším a nebezpečnějším výzvám i situacím, kdy se věci nedějí podle jeho plánů. Prostě parádní akční jízda prakticky až do konce, výborně gradovaná a zároveň nepředvídatelná, a samozřejmě, stále sem tam ozvláštněná nějakým tím narychlo vyrobeným vynálezem. Protože Království vědy nehodlá kapitulovat před žádným nepřítelem, ať je jakkoliv silný a nelítostný. Zároveň se odhalují i další střípky skládačky do tajemství kolem petrifikačního paprsku. No a na konci se zas tvůrce urve ze řetězu a předloží další úplně šílenou misi do budoucna. Ovšem pokud by byla zpracovaná stejně povedeně, tak proč ne.

Skvělý herecký koncert dvou Emm (Stone i Thompson) a haute couture modely, nad kterými by závistí začal slintat i Ďábel. O moc víc toho tento dlouze natahovaný duel dvou ultrasebestředných démonických mrch, vyšperkovaný náznakem revenge story a připitomělými heisty nenabízí. Určující vlastností pro prakticky všechny vedlejší postavy je to, že milují ponižování a manipulace (což je dovedeno k naprosté dokonalosti u oněch dvou Cruelliných poskoků s charaktery totálních hadrů na podlahu). Takže jako instruktážní video pro všechny ctižádostivé dívky (i chlapce), kteří se rozhodli dobýt svět módy, nepochybně hodnotný filmík. 65%