Malarkey

Nemůžu se zbavit dojmu, že tohle je po marketingové stránce ta nejvýdělečnější červená knihovna, co jsem kdy viděl. A to jsem se přitom na film podíval jenom proto, že jsem očekával nějaké změny ve světové kinematografii. Nedostalo se mi ale ničeho krom jednoho trošku zvláštního vztahu, který ale neukáže prakticky nic. Jenom nějaký to bičování a jednu skromnou mučednickou místnost. Dorian Gray je sice magor, ale pořád se chová racionálně a tak se s Dakotou nic moc nestane. Závěr pak slabota, protože mi je jasný, že ta dominance Dakotě nevydrží dlouho.

Dvojí hra je jeden z těch dílů, kde se především Schimi předvede v plné své kráse. Vyšetřování je klasicky brutálně schizofrenní a tak je třeba se zaměřit především na konkrétní scény. Objednání kari klobásy na místě vraždy, sjetej Holanďan v bytě jedné podezřelé, tuna vypitejch piv snad všude, kde se to dá a jeden solidní diskotanec, po kterém Schimi předvede dokonalou hru s kartama. Do toho solidní akční automobilové scény, kterým dominuje mokrá vozovka a tuna efektivních smyků, díky kterým zaručeně nikdy nezjistíte, kam kdo jak jede. Jo a jedna sekta, která je spíš jeden velkej bordel s jedním Číňanem, co tam členy sekty učí nějakému bojovému umění a neustále u toho řve: Fight for Peace. Ale jo, tohle byl vydařenej díl.

Futuretro a Sly, co z gumicuku udělá žárovku a ještě s ní uteče z vězení. To jsou první dva pocity, co jsem měl, když jsem tenhle film shlédnul. Popravdě to vůbec nebylo tak, jak jsem si to představoval. Především realističnost byla hodně mimo a spíš bych to přirovnal k Demolition Man. S tím jedním velkým rozdílem, že chybí hlášky. Sly a Arnold jsou tady spíš jenom drsní, než aby vytvořili i určitý uvolnění a emoce. No a o tom je víceméně i celý film. Téma zajímavé, na dvě akční legendy hodně zajímavé, ale zpracování je takové až moc systematické. Necejtím v tom srdce. Nejsou v něm žádné pořádné hlášky. Nic co by tak dobrý nápad dokázala vyzdvihnout na určitou mez, o které by se dalo říct, že je legendární. Škoda.

Taková upocená epizoda s hláškami typu: "Pane strážmistře, mohl byste se prosím věnovat té nehodě? Ten mrtvý je přece dočista mrtvý!" Lepší už pak předvede snad jenom Tanner, co popisuje situaci Schimimu: "Mrtvý je tady. Střelili ho z auta...do nohou." Schimi odpoví: "Do nohou? A na to zemřel?". A v tu chvíli se rozjíždí naprostý pseudo vyšetřování, kde Tanner konečně rozjíždí svoje umění jak sbalit ženskou, Schimi pro změnu přiměřeně chlastá a mezi ně se vecpe novej šéf tlustej jak vypasená bečka. Veškerý vyšetřování postrádá smysl a jediné pozitivum jsou momenty, kde Schimi a Tanner nevyšetřuje. Jemně slabší díl.

Když přijmu skutečnost, že ten chlap, co tady v tomhle filmu hraje manžela, se regulérně zbláznil, tak přijmu i veškeré jeho chování, které mi tady v mnoha ohledech nedávalo smysl. Kdo ale kdy řekl, že se dá blázen pochopit. Nikdo také nikdy nikomu neřekl, že láska nedokáže s člověkem udělat divy. Jak po té pozitivní, tak i negativní stránce. No a z toho důvodu se mi tenhle film moc líbil. Líbilo se mi, že jsem absolutně netušil, kam kroky toho chlápka, co mu manželka zahnula s puberťákem, budou vést dál. Přiznám se, že jsem byl dokonce zvědavej a říkal si, jak tohle jenom může skončit. Cinemax to v upoutávce řekl jasně. Pakliže se chcete podívat na týpka, kterej je na tom hůř jak Vy, tak si pusťte tenhle film. Já to udělal a něco to mělo do sebe. Za mě tedy čtyři galaxie za super jednohubku a poděkování Cinemaxu za zajímavý filmový zážitek.

Musím říct, že zápletka jako taková, byla kravina na entou. Ono totiž, když nejste kuřák, tak ty dva blázny, co se tady vsadí, že přestanou kouřit, prostě nepochopíte. Všechno Vám přijde absurdní a celá ta zápletka Vám nebude dávat smysl. Po asi dvaceti minutách jsem ale povolil uzel a přijal fakt, že na zrovna tom ne úplně sympatickým příběhu bude postaveno všechno ostatní a začal se těm dvoum debilům smát. Nakonec vlažný rozjezd rozjel solidní nástupek scének, který opět dokázal, že v situační komedii nemá Francie soupeře a mně se film ve výsledku moc zalíbil. Určitě si ho někdy v budoucnu zopakuju. Jen doufám, že v té době nebudu kouřit, abych si pak neříkal, jakej jsem to byl debil, když jsem je nechápal a tady ty dva blbce kritizoval za to, jak se chovaj.

Po dlouhé době jsem se zase pustil do nějakého seriálu. Fargo tu byl hodně dobře hodnocený a to samo o sobě lákalo ke shlédnutí. Původní film znám a tak jsem byl zvědavý, jak celej ten námět natáhnou na deset hodin. Tvůrci to nakonec zvládli vcelku obstojně, přestože jsem se nedokázal zbavit dojmu, že tak prostředek seriálu spíš nudil, než by byl schopný zaujmout. Vrchol tohoto seriálu tak vnímám u prvních dvou a posledních dvou dílů. Ten prostředek je jen taková nepatrná výplň, kde si umocňujete vztahy mezi jednotlivými postavami a Martin Freeman se tu naprosto brutálně proměňuje, což je jediný velký plus prostředních epizod. Nicméně nebejt Billy Bob Thorntona, je tenhle seriál poloviční, ne-li čtvrteční. On je prostě naprosto boží a jeho postava tu měla absolutní místo. Možná ten prostředek seriálu kvalitně klesal i díky tomu, že v něm nebyl moc vidět. Závěrem ale vše dohnal a celou tu parádní atmosféru zasněženého amerického zapadákova dokonal k obrazu svému. Film Fargo je plný vychytávek a tenhle seriál se toho drží. Nemůžu se ale zbavit dojmu, že "jen" roztáhl původní film na jednotlivé epizody. Ono ale...co také čekat jiného.

Na Nikdo nepřežije jsem se díval jenom proto, že hlavní roli hrál Luke Evans, a co se týče příběhu, to vypadalo jako vcelku slušný pešek. Pešek to taky pro plno lidí byl. Luke Evans byl totiž psychopat non grata. Film ale nechtěl zaujmout zajímavou thrillerovou zápletkou, ale gore výjevy mnohých budoucích mrtvol, což mě osobně už tak neoslnilo. A jelikož to bylo právě o těch mrtvolách, nemůžu jinak, než dát dvě hvězdy.

Tak tohle je naprosto brutální citová ždímačka. Pakliže jste citlivka, tak počítejte s tím, že Vám tenhle příběh rozmočí oční víčko v první minutě a uschne až v momentě, kdy už Vám v televizi dávno bude svítit černá obrazovka značící minimálně režim spánku, přičemž Vám to dojde až hlasitým pípáním, u kterého si televize bude žádat Vaši pozornost. S láskou, Rosie je nicméně moc hezký film s takovým tím osudovým příběhem dvou lidí, kteří si k sobě neustále hledali cestu. Chvílemi mi to přišlo přehnané až příliš. Na druhou stranu, kdo říká, že v životě není možné cokoliv. Druhým pozitivem kromě filmu samotného je i skutečnost, že herce vůbec neznám, ale byl jsem z nich vysloveně nadšen. Úžasná romantika s překrásně lidským příběhem, se kterým se určitě setkalo mnoho z nás.

Klasický rodinný příběh ze světa Walta Disneye. Pamatuju si, že dokonce před lety vznikaly u Disneye tyhle rodinný filmy jak na běžícím páse. Dobře někdy to nebylo bůhví jak kvalitní, ale často jsem z těch filmů odcházel s hrozně hezkým pocitem, díky kterému to stálo za to jej shlédnout. No a Milionový nadhazovač je přesně ten typ filmu, co jsem od Disneye potřeboval a dlouho se mi nedostalo. Pravdivý příběh, příjemné postavy, klasický průběh. Ten film nemá absolutně čím urazit, na druhou stranu povzbudí a zvedne náladu.