Cesta do praveku

„Život sa stále mení. Ako morské vlny. A tak to pôjde celé veky. Donekonečna.“ Filmy s monštrami tu samozrejme boli už pred legendárnou CESTOU DO PRAVEKU (1955), ale príšerky v KING KONGOVI (1933) a STRATENOM SVETE (1925) boli predsa len o niečom inom. Vizionársky režisér Karel Zeman (neskôr nakrútil ešte bomby VYNÁLEZ SKAZY/1958 či UKRADNUTÚ VZDUCHOLOĎ/1966) neuprednostňuje akciu, väčšina konfliktov medzi ľuďmi a pravekými zvieratami sa končí skôr, ako sa poriadne začne (hrdinovia skrátka utečú alebo odplávajú o pár metrov ďalej), nikto z nich nie je zožratý Tyranosaurom Rexom a najhrôzostrašnejšia časť česko-slovenského filmu si vystačí s jednou jaskyňou pravekého človeka a strašidelne vychládajúcim ohňom (pozrite, nestojí tamto?). Mrazivá atmosféra, ponorená do ticha vládnuceho naprieč celou pustou krajinou (že by Stanley Kubrick v opičom prológu 2001: VESMÍRNEJ ODYSEY odpisoval?), patrí k najprepracovanejším, aké som kedy vo filmoch videl (bez ohľadu na rok výroby, žáner a krajinu) a slabší scenár (štyria chlapci putujú krajinou, objavujú záhady a potom sa vrátia domov) neprekáža. Ale baviť sa o tom, že Spielberg v roku 1993 (JURSKÝ PARK) nemal čisté svedomie, je naivné (nikto nemá patent na dinosaurov, ani Karel Zeman). (26.02.2006)

,,Život se pořád mění, roste a je stále v pohybu, jako mořské vlny." Úplně nejkrásnější film na téma cestování v čase. Tohle mohlo opravdu vzniknout jen v Československu. Na pozadí budovatelských let se při vytváření scénáře hodně kladl důraz nejen na vzdělávací charakter a propagaci vědeckého pokroku (i když to explicitně ve filmu nezazní - odkud jinde, než ze SSSR), ale nakonec i na myšlenku vzájemného věčného přátelství. To všechno ale vůbec na výsledku nijak netíží, naopak překvapivě přidává na hodnotě a pořád jde o film, který nejen představuje důležitý mezník prakticky ve světové kinematografii, ale má v sobě pořád tolik co říct. Vizuál, kulisy, prahistorické reálie, triky na naše a tehdejší poměry opravdu úžasné a jako celek skvěle charakterizuje filmařskou kvalitu své doby, kterou jak vidíme šlo prosadit i v politicky dost šílené době. Jako dítě mě to nějak zvlášť nebavilo, až s odstupem času mě uchvacuje celá atmosféra záhadného dobrodružství s poutavým scénářem, sehranou partou kluků, napětím i jemným dětským humorem. Nezapomenout na důležitý denník a udělat fotografii! ,,Pro vědu všechno!" :-) (100%) (deníček - Z československého filmu 50.let: Pestrá paleta žánrů) (08.11.2017)

Nezabudnem keď som to rok čo rok pozerával s rodinou. Skvelý film na svoju dobu. Vážne je to z 50.tych rokov? A ono je to dokonca Československý film. Novšie filmy o dinosauroch mi prídu dosť stupídne, mali by si vziať príklad z tohto starého, ale vážne úžasného filmu. Naozaj veľmi zaujímavý a originálny príbeh štyroch chalanov, ktorý sa vydali na výlet do praveku. Tento film priblíži, ako to chodilo za čias dinosaurov a prinesie veľa zaujímavých informácií. (09.12.2012)

"Já a moji kamarádi jsme prožili nejkrásnější prázdniny. Podnikli jsme velikou výpravu. Až do pravěku ..." Jasně si vzpomínám, že když mi bylo zhruba osm devět let, "Cesta do pravěku" byla mým bezkonkurenčně nejoblíbenějším filmem. Společně s kluky jsem si výpravu dokázal vždy skvěle užít. A poté ji v knížkách, u ilustrací Zdeňka Buriana, prožíval ve vlastní fantazii znovu... (01.03.2012)

Na tu dobu boží, tím jsem si jistý, ale dnes už tento film působí trochu divně a někdy dokonce nechtěně komediálně. Každopádně si myslím, že i dnes by se pomocí tohoto filmečku dalu učit na školách malé děti, protože nás krásně provádí časem nazpět, jsme svědky doby ledové, doby pralidí a mamutů, dinosaurů i trilobitů. Takže jako jednohubka to ještě funguje, ale abych tenhle snímek vyhledával a vyloženě si ho užíval, to určitě né. (28.11.2009)