Dvanásť rozhnevaných mužov

|| Scenár: Reginald Rose | Hudba: Kenyon Hopkins | Produkcia: Henry Fonda, Reginald Rose | Distribúcia: United Artists | Rozpočet: 350,000 $ || Pozor: Silne subjektívne: Ukážkový film o tom, že najdôležitejším prvkom je scenár! V tomto prípade je to otázka života a smrti v rukách 12 odlišných ľudí na šachovnici argumentov a dobre položených otázok. Ďalej je to príklad toho, aký je svet malý - Voskovec medzi hereckou elitou HW. A hlavne dôkaz o tom, aký neefektívny a nespravodlivý je justičný systém v Amerike, a tiež v celom svete. Až mráz lezie po chrbte... (29.01.2012)

Ze záhadných důvodů se mi tenhle obecně známý kousek celé dekády vyhýbal, ačkoliv ho vzhledem ke stařičkému dabingu hereckých legend musela už kdysi dávno a nejspíš opakovaně vysílat Československá televize. Nejsem tedy ovlivněn nostalgií, ba co víc, už před časem jsem viděl remake z dílny Nikity Michalkova. Pokud nemáte možnost vidět srovnávané filmy v téže době, je lepší se porovnání vyhnout, spoléhat se na vzpomínky bývá ošidné. Je ale pravdou, že Michalkovova verze mi přišla nepoměrně působivější a svěžejší. V 50. letech Lumetův snímek nepochybně představoval základní stavební prvek žánru soudního dramatu. Jednalo se o film, který zaslouženě výrazně vyčníval mezi tehdejší produkcí. Dnes už ale z mého pohledu vyčpěl. Jakkoliv je možné, že se na mém negativním dojmu podílel starý dabing. Původní dabing z dob, kdy se mu věnovala mimořádná pozornost, bývá obvykle hodnocen vysoko, rozhodně výš než komercí ovlivněná současnost, ale výběr herců a jejich foglarovské podání mi přijdou nepatřičné. Drama plyne bez překvapení, herci vzorně naplňují odhadnutelné úlohy, které jim režisér přisoudil, u 10 z 12 porotců jsem odhadl pořadí, v jakém se budou měnit jejich stanoviska, a to rozhodně není dobrá vizitka. Obvykle nemívám problém s divadelním vzezřením snímku, ani s "ukecanými" filmy. Tohle je ale výjimka. Celkový dojem: 55 %. (20.10.2018)

Klasické dílo klasických parametrů stále živé úcty a vážnosti, kterou si určitě zaslouží. Výprava je důležitá, herecké obsazení je důležité, to vše je důležité, scénář, dobrý scénář, nosný námět jsou však nenahraditelné. S nimi vše stojí a padá. Jsou základem dobrého anebo i nadčasového díla. Zdánlivě divadelní snímání mezního námětu - rozhoduje se "pouze!" o lidském životě - je ve skutečnosti bytostně filmové. Lumetova metoda je postavena na mozaice detailů všeho druhu a dynamickém střihu, který posouvá repliky všech členů poroty dějově znatelně dopředu. Sbor, doslova sbor vynikajících herců, mezi nimiž Voskovec není poslední ani co do prestiže, ani co do výkonu, toto výchozí scéma oživuje a jednotlivým promluvám, s nimiž scénář a režie stojí i padá, propůjčuje žádoucí individuálnost a rozmanitost, která zpětně činí ze všech zúčastněných vskutku živoucí lidi a ne kazatelská mentorující apriorní schémata. Rozehrát takové téma, udržet ho v jeho hodnotě mravního poselství i akčního fabulačního posunu, vystačit přitom s rétorickými schopnostmi a kouzlem osobnosti všech protagonistů bez rozdílu je výkon skutečně mimořádný a téměř neopakovatelný. Tehdy před padesáti lety i dnes generacemi jeho stále početnějších diváků napříč. Je to také sen o profesionalitě, která u nás i osmnáct let po listopadovém převratu zůstává namnoze snem. (13.03.2008)

Nejen parádní scénář a výborní herci, nejen důkaz o síle filmu bez ohledu na rozmáchlost interiérů i exteriérů. Dvanáct rozhněvyných mužů je i ukázkou Lumetovy fenomenální schopnosti režírovat zároveň nenápadně, přesto však neustále překvapivě a i na prostoru nedovolujícím formální excesy inscenovat velmi živě a s vnitřní dynamikou. Už pouhý způsob nasvícení, jenž se proměňuje spolu s houstnoucí atmosférou, volba zcela jiných způsobů zobrazení při různých hlasování, gradace fungující pouze na bázi sugestivních pohledů na jednoho z porotců, to vše hovoří o Lumetově režijní moudrosti, které se nedokázal vyrovnat ani o čtyřicet let později William Friedkin. Lahůdka. (26.08.2005)

Jednička si klade cíl dát celé diskuzi jasnou strukturu. Dvojka je nejistá až poddajná a nechce se pouštět do velkých sporů. Trojka je tvrdohlavá a temperamentní a její názor ovlivňuje vlastní rodinná situace. Čtyřka je vysoce racionální a analytická a zajímají ji jen fakta. Pětka zná podmínky, ve kterých obžalovaný vyrostl. Šestka dodržuje principy a respekt. Sedmička touží po rychlém rozsudku, aby se rychle mohla vrátit ke svému životu. Osmička věří, že pro vynesení rozsudku "vinen" je třeba mít naprostou jistotu. Devítka je laskavá a pozorná. Desítka rasistická. Jedenáctka pochází z nedemokratické země a o to více jí záleží na spravedlnosti. Dvanáctka jde vždy s hlavním proudem. Společně mají rozhodnout o osudu jednoho člověka a to, jací jsou, ovlivňuje i rozsudek, který nakonec vynesou. (15.11.2016)