Ako sa budia princezné

Jak se budí princezny je jedna z mých oblíbených pohádek,nejslabším článkem filmu je obsazení princezny,se vším ostatním jsem spokojený.Hlavním postavám se příliš nedaří,Marie Horáková je převelice nevýrazná a Jana Hrušínského totálně převálcoval Vladimír Menšík,jeho sluha Matěj je tady jasně nejvýraznější postavou,zastiňuje dokonce i Jana Krause,přestože je jeho princ Jiří obdařen ocelovými nervy,železnými svaly a mrštností leoparda. (30.12.2016)

Když se Dalimilovi a Elišce narodí dceruška Růženka, je to veliká sláva, protože jde o princeznu Růžového království, kde její rodiče vládnou. Nejásá jen královnina starší sestra Melánie, která se užírá závistí a vztekem, protože je starší a podle tradice měla být královnou. Dalimil se však zamiloval do Elišky, a tak Melanie o vytouženou korunu přišla. Plná zloby Růženku prokleje kletbou, podle níž se v den svých sedmnáctých narozenin píchne do prstu, usne navěky a s ní celé království. Ale nakonec všechno, jak to v každé správné pohádce má být, dobře dopadne. S láskou Růženky k princi Jaroslavovi však zlá Melánie nepočítala. Právě on se vydá zakleté království zachránit a taky je zachrání a mně tahle pohádka, ačkoliv je pěkná a má pěknou hudbu a opírá se o kvalitní režii Václava Vorlíčka, až tak moc nepřekvapila, a v některých momentech si nabírá i zbytečné dějové linie navíc. Prostě Šípková Růženka obohacená o pár scén navíc. 60% (17.12.2009)

Oproti ostatným vianočným evergreenom mi táto rozprávka pripadá trochu ako chudobný príbuzný. A to doslova - výprava mi tu prišla naozaj poslabšia a prostredie nezaujímavé a pomerne pusté. Ale stále sa môže spoľahnúť na nezlyhávajúceho Menšíka a pekne vylepšenú rozprávku o Šípkovej ruženke. Pridanou hodnotou je vtipným spôsobom nafúkaný princ Jana Krausa, ktorý bežne zápasí s medveďmi (aka Menšíkom v kožuchu). Druhý princ mi prišiel ale hrozne generický a nevýrazný. Celkovo až príliš obyčajná rozprávka, ale čo by sme dali za to, keby sme vedeli také točiť aj dnes. 6+/10 (08.01.2024)

Hodnotit Jak se budí princezny jako slabší pohádku svědčí dle Endrixe o tom, že srovnávám na základě obeznámenosti s nepočetným elitním referenčním vzorkem. V oběhu jsou prý sračky úplně jiného formátu. Uznávám. Faktem ale je, že v porovnání s Princem a Večernicí [taktéž Vorlíček, rok poté] upgradovaná verze Šípkové Růženky neobstojí nejlépe: Hrušínský je coby herec ještě jaksi nedomrlý a role mladšího blba mu neumožňuje rozvinout později objevený smysl pro jemnou hereckou ironii. Scénář bez Brdečkova přispění celkem rutinní a situace, kdy k zakletí dojde vlastně v poslední třetině pohádky, tempu filmu vůbec nesvědčí. Dva trumfy filmu - Kraus a manický Menšík - to nezachrání. V porovnání s valnou většinou pohádkových výplodků posledních 20-ti let nejspíš klenot, na zařazení mezi klasiku to v mém výběru nestačí. (27.01.2015)

Pohádka o tom, kterak Růžena Králová nemohla praktikovat akupunkturu a jako švadlenka by si neušila ani zástěru. Vcelku dobrá pohádka, ale ruku na srdce, nad běžné hodnocení ji povyšuje hlavně V. Menšík, jehož věčně hladový hláškující sluha je highlight tohoto příběhu ("Vy snad nemáte srdce...tak nemáte žaludek."). Rovněž věčně stonající Honza Kraus je super ("Ale já měl taky rýmu a kašel!"), ale zbytek týmu už je holý průměr. Jako dítě jsem často usínal s písní, jejíž slova byly: "Na sedmém lánu, u sedmé sýpky, svítil jak svíce růžový keř..." (05.10.2008)