Ztracený víkend

Říkal jsem si, že alkoholismus je zajímavý téma. Kór, když se tu člověk o něm baví po osmi pivech a nějakým tom tajtrlíčkovi. Ale že Amíci z alkoholismu udělají takovou frašku, tak to bych nečekal. Billy Wilder je možná dobrý režisér, ale asi neví, jak to v životě chodí, protože to, co jsem viděl s realitou dnešních dnů má pramálo společnýho. A ten závěr? To byla čirá pohádka, kterou bych rád přetočil všem alkoholikům, s otázkou zdali si myslí, že jejich život by mohla potkat taková štěstěna. No samozřejmě, že by nemohla. Člověk by mohl zapřemýšlet, kde se pak zrodil ten typický americký happyend, který se americkým filmem táhnul několik desítek let. Ztracený víkend má dobrý nápad, ale člověk nad ním chvíli přemýšlí, jestli to nebyla ztracená hodina a půl, protože vůbec nic nenabídne. Respektive nabídne, ale s hrubě opracovanou nabídkou to končí a dál cesta nevede. Slabý. Myslím si, že když půjdu do putiky a hodím pokec s místníma dědkama, tak zažiju větší a krušnější drama, než má tenhle film. (14.05.2013)

,,Daj si so mnou skleničku plnú snov... odhodí záťaž a balón sa vznáša, všetky problémy zostali podo mnou." Pri sledovaní Strateného víkendu som si niekoľkokrát spomenul na československý film "Dnes naposled" (1958). V oboch prípadoch ide o psychologickú drámu s prvkami tragikomédie a spája ich nielen zhodná problematika alkoholizmu, ale aj pochmúrny čiernobiely vizuál, obohacujúci spoločne s kvalitným scenárom zážitok z filmu, ktorý má v sebe nadčasový potenciál zaujať mladého diváka aj 60-70 rokov po svojom vzniku. Medzi výrazné klady snímky patrí aj vynikajúci herecký výkon Raya Milanda, osobitý štýl spracovania s retrospektívnymi odbočkami a množstvom nezabudnuteľných scén (hľadanie a schovávanie fľašiek na najkurióznejších miestach v byte, halucinácie s netopierom či tancujúcimi kabátmi v opere). Z veľkej časti som film vnímal ako pozoruhodnú štúdiou alkoholika, plnú depresie i humorných odľahčení. Ale za ten náhly optimistický záver naozaj hviezdička dolu... (85%) (Challenge Tour: Rok s najväčšími svetovými režisérmi) (13.06.2018)

V porovnaní s dnešným filmovým pohľadom na rôzne ľudské závislosti vyznieva snímok o niečo menej drasticky. V tej dobe to ale musel byť extrém. Všetko možné, len nie ružový príbeh alkoholika, jeho totálny pád na samé dno a jeho ( chtiac ) neúspešné pokusy sa z toho všetkého vymotať. Naozaj silný príbeh. (18.03.2012)

Sem si přečetl komentář uživatele DaViD82 a něco na něm je. Jelikož téma alkoholismu bude aktuální co bude existovat tahle planeta, čili věčně to nebude, tak určitě tenhle biják bude vyvolávat emoce. Faktem zůstává, že tohle je opravdu čirá pohádka, viděl sem tři lidi co s nima udělal chlast, byli to tři různý lidi, rozdílnýho věku v naprosto odlišné sociální situaci a všichni skončili plus minus stejně a v tomhle filmu jsem skutečně nenašel ani jednoho z nich, možná trochu náznak ztráty důstojnosti, ale tohle prostě bylo tak strašně filmový (dialogy, chování hlavního hrdiny, prostředí ) až to pěkný není. Na druhou stranu přijmu-li toto jen jako klasické filmové drama, tak na ty tři hvězdy to dosáhne, byť teda těch posledních 10 minut bych radši vystřihnul a materál navždy spálil. (14.05.2013)

Dlouho jsem neviděl tak perfektní herecký výkon, který by si obdrženého Oscara bez nejmenších výhrad zasloužil. Právě představení Ray Millanda je spolu s Wilderovým scénářem opravdovou špicou a dělají ze Ztraceného víkendu na svoji dobu neuvěřitelně plastickou a realisticky působící podívanou. Celá ta cesta totální sebedestrukce je působivě bezútěšná a nebýt v kontextu doby svého vzniku očekávaného závěru (poslední desítky minut jsem přemýšlel nad tím, jestli existuje jakákoliv šance, že by to Wilder celé dotáhl až do konce), neváhal bych s plným hodnocením. Opravdu výborný film s famózním Rayem Millandem. 8,5/10 (02.12.2017)