Stalo sa za bieleho dňa

Snímok síce nedisponuje takou temnou atmosférou ako dnešné moderné thrillery, no štylizácia príbehu či prezentovanie detektívnej práce je až na pár detailov skutočne vieruhodná. Mrzí ma že divák spozná identitu vraha pomerne priskoro, no tak či onak, nižšie hodnotenie by ma pre solídne spracovaný seriózny námet mrzelo. "Stalo sa za bieleho dňa" je veľmi vydarená krimi, hodná veškerej pozornosti, ktorú môžem "komukoľvek" smelo odporučiť. (31.05.2016)

Aj na svoj vek prekvapivo dobre fungujúca zápletka. Veľká výhoda tejto detektívky (o trileri nemôže byť ani reči) je obeť, resp. obete v podobe malých dievčat, ktoré tomu dodávajú zaujímavú príchuť (a to nemám na mysli čokoládovú). Záver síce nie je to, čo by som od takéhoto námetu očakával, viackrát film postráda vierohodnejšiu logiku a dej je niekedy prílišne skratkovitý, napriek tomu je pútavý a po väčšinu času záživný. (31.10.2017)

Sice hodne schematicke az ucebnicove (divak ma pocit, ze uz vsechny klicove momenty videl v jinych filmech, vzhledem ke stari filmu to vsak nebude problem prave tohoto snimku), ale ma to sve kouzlo a atmosferu. Zajimave postavy a dobre herecke vykony (skoda jen, ze jsem videl dabovanou verzi). Dobrych kriminalek neni nikdy dost a toto je jedna z nich. (11.10.2015)

Mimořádně kvalitní a zdařilá filmová klasika!!! Perfektní herecké výkony. Za zmínku stojí skutečnost, kterou objeví pouze ten, kdo má možnost porovnávat originální verzi s českou verzí, která vznikla s největší pravděpodobností ještě za socializmu. V české verzi je totiž vystřižena scéna s pohřbem zavražděné holčičky. Čert ví proč byla vystřižena, ale nabízí se zdůvodnění, že to je proto, že se jednalo o klasický pohřeb do země, na němž hovoří farář o Bohu. Ovšem důvod mohl být i časový. Třeba musela mít česká verze filmu jen zcela určitou minutáž. Film je vystřižen ještě na jednom místě, ale to mohlo být i z důvodu poškození filmu. Jedná se jen o několik sekund, které děj filmu nijak neovlivnily. (Pondělí 01.03.2010) (22.05.2009)

"Tento román je s filmem, jehož titul bohužel zní Stalo se za bílého dne, spjat takto: Na jaře 1957 si producent Lazar Wechsler u mne objednal filmovou povídku. Téma: sexuální zločiny na dětech. Záměrem bylo varovat před tímto bohužel stále častějším nebezpečím. Odevzdal jsem povídku, jakousi předběžnou verzi románu, přepracovanou později s režisérem Ladislaem Vajdou na scénář, který se valnou většinou úzce přidržoval filmové povídky. Záleží mi na tom, abych zde uvedl, že film v podstatě odpovídá mým intencím; že román se ubírá jinou cestou, neznamená kritiku vynikající práce režisérovy. Je to pouze proto, že po dokončení scénáře jsem se ještě jednou pustil do práce. Chopil jsem se znovu fabule a domýšlel ji dál, za hranice poučnosti. Z jednoho určitého případu se stal obecný případ "detektiv", stala se z něho kritika jedné z nejtypičtějších figur devatenáctého století, a tak jsem nezbytně přesáhl cíl, který si vytkl film jakožto dílo kolektivní." (Friedrich Dürrenmatt v doslovu románu Slib) Ano, film se od románu liší asi jako novinová reportáž od eseje na stejné téma. Stalo se za bílého dne je skvělá detektivka, ale vyžaduje nezkoumat některé nedomyšlenosti a přijmout náhody, nápomocné v detektivově pátrání, kdežto Slib je spíš psychologický román, který to první retušuje a druhé kritizuje. Film zestárnul v popisu práce vyšetřovatelů, poněkud poplatné dřívějším filmům daného žánru. Celá první třetina, která ukazuje oficiální vyšetřování, dnes působí značně naivně. To pravé ořechové přijde až poté, co je případ oficiálně uzavřen a jaksi na vlastní pěst se ho ujímá emeritní detektiv Heinz Rühman. Z bezpříznakové kolektivní kriminálky se pak stává osobnější a proto napínavá detektivka, kterou rozhodně doporučuju. 80% (13.09.2010)