Apokalypsa

Uuuuh. Musím si oddechnout pouze před malou chvílí jsem se z této jízdy vzpamatoval. "Apokalypsa" je tříhodinová a hodně dlouhá jízda napříč Mekongem a do hlubiny lidské duše. Hodně dlouhá, ovšem nikoli nudná. Již samý začátek je geniální - záběr na prales na který vrtulníky sypou napalm za zvuků Doorsáckého skvostu The End. Pak tu máme pološíleného kapitána Willarda, kterému schází bojiště, ožralého a pořezaného sklem v jeho hotelovém pokoji. Postupně se dostáváme k pasáži s náletem a surfováním, pak dále podél řeky až nakonec do Kurtzova tábora - skutečného Dantova pekla. Ovšem, je to vůbec tak? Francis Ford Coppola není žádný troškař a dokázal to, že každá scéna z filmu je silná a nezapomenutelná. Ať to byla pasáž s plukovníkem Kilgorem, kterého tak skvostně zahrál Robert Duvall, a jeho nekompromisní helikoptérový nálet za zvuků Wagnerovy Jízdy Valkýr, scéna na lodi, kdy Willard zastřelí umírající vietnamskou dívku, či Kurtzův tábor, vše je geniální. Kromě již zmíněného Duvalla svoji zřejmě životní roli podal Martin Sheen a vynikající byl samozřejmě i Marlon Brando coby plukovník Walter E. Kurtz. Režisér Coppola natočil dílo, které překročilo jakýkoli rámec filmového vyprávění minimálně ve své třídě. (15.09.2007)

Robert Duvall je největší hvězdou celého filmu. Jeho hlášky a bláznivé nápady mě neskutečně bavily. Dokud je kapitán Willard na cestě, tak se jedná o dokonalý film. Vietnam působí realisticky, akce je úchvatná a atmosféra depresivní. Přes dvě a půl hodiny divák čeká na záhadného Kurtze a těší se na velkolepé finále. A tady vidím malý problém. On není největší hvězdou celého filmu. Duvall i Sheen ho jasně zastiňují a slibovaný velikán Brando ohromí jen svou nadváhou. Navíc jsem viděl prodlouženou verzi, která od setkání s Francouzi přeci jen ztrácí dech. Mezi válečnými filmy o Vietnamu se však jedná o nejlepší kousek, kterému se vyrovná snad jen Olověná vesta. (04.07.2011)

Apocalypse Now je veľmi ťažký existenciálny film, ktorý vám na pár dní zaťaží žalúdok a donúti vás premýšľať nad tým, čo ste to videli. Depresívna plavba naprieč rozhorúčeným peklom. Od iných vojnových filmov sa líši tým, že zlo, ktoré vojna stelesňuje, tu nevidíme, ale ho cítime. A i keď nás nepríjemne bolí a zaťažuje, nedokážeme sa mu otočiť chrbtom. Hypnotické, dych berúce dielo. (13.02.2003)

(1001) -"Are my methods unsound?" -"I don't see any method at all, sir." Líbila se mi všudypřítomná bílá či barevná mlha a také myšlenka, že jde pouze o všeobjímající chaos. A dokud byli chlapci ve člunu, tak jsem byla vlastně spokojená a říkala si, že předsudky a obavy, s jakými jsem se k Apokalypse odhodlávala, nebyly oprávněné. (#teamfullmetaljacket #teamnelíbísemikmotr) Nicméně příjezd do brandovesnice byl pro mě extrémním zklamáním po tak rozmáchlé přípravě a nedokázal lépe a jinak do slov a obrazů přeložit či transformovat peklo, kterému jsme byli svědky během cesty proti proudu. Například vypravěčův voice-over na řece dával smysl, tam si prohlížel vojenské záznamy o plukovníkovi a dával nám tím najevo, co si o něm myslí a jak se vyvíjí jeho vztah k němu a k úkolu, protože plukovník sám nebyl přítomen a čas konat byl ještě daleko. Po příjezdu do vesnice už není potřeba mluvit, protože vše bylo řečeno a na všechny jeho nejhorší strachy se můžeme podívat očima, on ale v komentáři pokračuje a neříká nic nového, opakuje ty stejné teze a navíc ještě vysvětluje plukovníkovy promluvy, což je v tu chvíli otravné, nadbytečné a antiklimaktické. Také tím, že se ve vesnici střídá den a noc a den a noc a den a noc, film úplně přichází o momentum, které si do té doby budoval nestálým postupem vpřed za tímto jedním cílem... aby byl najednou rozmělněn do mnoha nenavazujících scén odělených stmívačkami?! Intenzita se rozplývá a pointu mám hledat ve zfetované mánii Dennise Hoppera a improvizační manýře Marlona Branda? Plukovník Kurz by měl říkat něco, co ještě nebylo řečeno, a nebo preferovaněji mlčet, ale klidně bych tam i viděla jeho osmnáctiminutový monolog a po něm aby došlo k finálnímu střetu, ale ne tuhletu rozmašírovanou nijakost poskládanou z náhodných "zajímavých" ala rebelský-výkřik hlášek. A nebo aby kamera prostě zůstala ve člunu a dívala se do džungle, zatímco Martin Sheen se vylodí a odejde vykonat své dílo. Celá ta návštěva vesnice je prostě redundantní a nesvědčí o ničem moc jiném než o Brandově neochotě spolupracovat s vypointovaným scénářem. A to mi zkrátka ke katarzi nestačí. We have met the enemy and he is us. (25.02.2019)

Apokalypsa. K tomuhle veledílu mám trošku zvláštní vztah - psal jsem seminární práci na téma srovnání Apokalypsy now a jeho volného předobrazu, Conrádovy legendární povídky Srdce temnoty. Seděl jsem zavřený na samotce na své koleji v Brně a dokola si tenhle film během noci pouštěl... dokážete si představit, co to s člověkem udělá? Začínal jsem mít nepříjemný pocit, že Kurtzovi rozumím a plně jsem chápal Willarda, který jen seděl a naslouchal opojným příběhům o dokonalosti lidské mysli, odproštěné od soucitu a ideálů prohnilé nízké morálky, která je nám stejnak jen podstrkována těmi, kteří ji sami nerespektují a dokáží rozpoutat takové peklo, jakým je válka zuřící všude kolem a pronikající jako duševní nemoc do myslí všech zůčastněných. Kdo je zrůda, kdo je šílený a je v příběhu nakonec někdo kdo není? Šílený je bezesporu pan Coppola, který dle mého názoru touhle příšerností překonal samotného Kmotra a hodil rukavici všem, kdo by se chtěli pokusit natočit válku ještě sugestivněji. Nikdo ji zatím nezvedl... samozřejmě se nabízí srovnání s ostatními špičakmi žánru - Stonovou Četou, Kubrickovou Full Metal Jacket či Lovcem Jelenů... každý z těhle filmů si však bere na zřetel trochu jiný aspekt války, tudíž konfrontace ani není zapotřebí. Přesto si myslím, že Apokalypsa čímsi ční i nad těmihle velikány. Dokonalost formy se snoubí s hloubkou námětu a strašně silnými hereckými výkony (minimalismem v podání Sheena a majestátností poloboha Branda)... 100% (23.06.2006)