Bostonský prípad

Tony Curtis ako sériový vrah žien na začiatku 60 rokoch v originálnom pojatí Alberta De Salva s viac ako tuctom vrážd na konte,zobral si na seba náročnú úlohu,aby to bolo uveriteľné,čo z Tonyho výrazu sa snaží tak byť. Henry Fonda,ktorý v roku 68 stíhal napríklad aj Leoneho Vtedy na Západe,kde bol záporná postava,zrejme jeho jediná vo filmografii,tu sa karta automaticky obracia k tomu,aby právny expert vypátral človeka alebo niekoľko ľudí?,ktorí to majú na svedomí,tento snímok ide v presvedčení o jednotlivcovi,ktorého uvidíme až po hodine s tvárou Tonyho Curtisa,tak je podľa mňa diskutabilné hovoriť len o jednom človekovi... Rozdelenie obrazu ako napr..v seriáli 24 je výraznou pomôckou k navodeniu hustej atmosféry obetí,následne novinárov a samozrejme vraha,ktorému nie je vždy vidieť do tváre + detektívov. Pritom je Albert/Tony otcom dvoch detí,má manželku,ale najviac,čo bije do očí je,že je schizofrenik,ktorý má rozdvojenú osobnosť,a to druhé ja robí tieto prasačinky,ktoré terorizujú Boston do vôd strachu,koľko bude obetí? Rok pred škrtičom vznikol taktiež kvalitný počin In Cold Blood,ktorý odporúčam,tento je možno o malý stupeň kvalitnejší s hercami ako Fonda,Curtis a Kennedy,čo priláka ako osi na med,ale kvôli hercom som to nechcel len vidieť,zaujímala ma nálada ľudí,čo sa im vtedy muselo honiť hlavou? (08.05.2014)

Neveľmi ma zaujíma nakoľko sa zhoduje, či odlišuje filmový príbeh od skutočnosti, a to tým viac, že si na prípad bostonského škrtiča už spomínam iba hmlisto. Vo filmovom spracovaní ma zaujala trojica hercov, okienkovanie a dabing. Z hercov patril začiatok veľkému hercovi malých úloh - Georgeovi Kennedymu, aby ho v strednej časti vystriedal charizmatický Henry Fonda a v záverečnej tretine sám seba prekonávajúci Tony Curtis. Okienkovanie vo všeobecnosti nemám rád, pretože je pričasto zbytočným efektom. Tu však malo aj svoj dramatický zmysel, čo jeho použitie rehabilituje. Už som niekde písal, že hudbu vnímam, keď ma zaujme alebo ruší a to isté platí aj o dabingu. A tento, na čele s Viktorom Preissom, ma zaujal. (22.06.2010)

Najmä vďaka prvej polovici, nijak výrazná dráma, ktorá zaujme akurát formou spracovania. Druhá polovica z hľadiska vyšetrovania, vypočúvania podozrivého rozhodne zaujímavejšia, no v dnešnej dobe sa už nejedná o nijak mimoriadny snímok o sériovom vrahovi, ktorý by si vzhľadom ku skutočným udalostiam zaslúžil nové spracovanie. (20.06.2017)

Skutečný příběh bostonského vraha ve famózním podání Tonyho Curtise. V 60.letech bylo rozdělování obrazu na několik částí se souběžně plynoucím dějem v módě (viz např. LETIŠTĚ) a tady si toho užijeme dosytosti. A není to vůbec na škodu, naopak film tím získává svěží náboj. Vidět např. v jedné části obrazu potencionální oběť a ve druhé části jeho vraha, stojícího za dveřmi, je zajímavé. Těžko se to popisuje, musí se vidět. Fanoušky Jiřího Voskovce rovněž potěší jeho kreace senzibila. (11.05.2003)

Na Richarda Fleischera jsem měl velice zkreslený názor. Vždycky jsem ho měl zafixovaného jako tvůrce „Ničitele Conana“ a „Rudé Sonji“, čili jako režiséra spíše béčkovějších fantasy podívaných. Až jsem uviděl „Bostonský případ“, jedinečný a naprosto dokonalý krimithriller. Že nejlepší detektivky bývají podle skutečných případů je známá věc, ale v tomto případě to platí několikanásobně. Vrah není žádný odpudivý psychopat, ale na pohled obyčejný otec od rodiny, který trpí schizofrenií. Po jeho stopách nejde žádný superdetektiv, film perfektně ukazuje týmovou práci vyšetřovatelů, kteří jsou povětšinou bezradní. Nenajdeme ani žádné indicie, nebo hádanky k dopadení vraha, je dopaden zcela náhodou. Na filmu je též velmi pozoruhodná vizuální stránka s několika záběry na snímku. Herecké obsazení je jak jinak než výtečné (v té době snad ani jiné být nemohlo). Tak tedy postupně. Mistr menších rolí George Kennedy opět nezklamal, i když nemá mnoho prostoru k vyniknutí. Henry Fonda, který v témže roce sehrál rovněž part muže v černém v „Tenkrát na Západě“, se nám zde představí jako uhlazený právník a velitel vyšetřování, který ale umí dát ránu :-). Skutečnou perličkou je Jiří Voskovec s neodolatelnou rolí senzibila. A to nejlepší nakonec. Tony Curtis. V první půli ho vůbec neuvidíme, slyšíme pouze na moment ve zvonku podmanivý hlas Viktora Preisse. Až po hodině nastoupí na plátno a odehrává svoji možná nejlepší roli. Závěrečných dvacet minut je přehlídkou stoprocentního filmového herectví, představení Pana herce a dokonalé ztotožnění s postavou. (11.12.2006)