Muž, který zastřelil Liberty Valance
The Man Who Shot Liberty Valance
Réžia:
John FordKamera:
William H. ClothierHudba:
Cyril J. MockridgeHrajú:
John Wayne, James Stewart, Vera Miles, Lee Marvin, Edmond O'Brien, Andy Devine, Ken Murray, John Carradine, Jeanette Nolan, John Qualen, Willis Bouchey (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Senátor Ranse Stoddart se vrací na divoký západ, do města Shinbone, aby navštivil pohřeb svého dávného přítele, Toma Doniphona. Senátor vypraví místnimi novináři příběh, který ho před dávným časem do Shinbone přivedl a jak začala jeho kariéra coby muže, který zastřelil Liberty Valence, nejobávanějšího banditu okolí. Muž, který zastřelil Liberty Valance je jedním z nejlepších a nejznámějších westernů historie. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (113)
Netradiční a bohužel ne úplně povedený western. Malé městečko sužuje pistolník Liberty Valance (skvělý Marvin) se dvěma poskoky, ale městečko se mu nepostaví. Šerif je tlustý, zbabělý a radši zaleze, novinář sice píše články, ale ze strachu se opíjí. Pak je tu pistolník Tom (tradiční Wayne), který by se postavit mohl, ale "náhodou" když se něco děje je vždy mimo. V hlavní roli je Ranson (nevýrazný Stewart), který se do městečka snaží přivést právo, ale pokud se právo nedá něčím vynutit je k ničemu, což mu nedochází. Oceňuji nápad, ale je to nuda, podpořená nulovou výpravou (3-4 lokace), černobílou kamerou a nevýraznými hrdiny. Od spojení Ford/Wayne/Stewart jsem čekal víc, ne že u toho 4* usnu. ()
Filmove stretnutie dvoch velkych hereckych hviezd v netradicnom ale originalnom westerne. Musim uprimne uznat ze ma prva polovica filmu ma az tak nedostala ale cim viac sa blizil zaver tak tym to bolo lepsie. Krasny pohlad na to ako sa divoky zapad menil na modernu spolocnost. 7/10 ()
Dneska už takový styl westernu působí místy až humorně. Zlý bandita vs právník pacifista vs šerif tlouštík nemotora vs John Wayne.. Až na pár scén bez pořádné atmosféry a hlavně dost průhledný děj. 6/10 ()
Fajn film s politickým podtónem. Není to tak úplně tradiční western, jak by možná mnozí očekávali – žádnou dobrodružnou akci, přestřelky či jiné běžné motivy z westernů moc nečekejte. Na druhou stranu je film dobře odvyprávěn, má dobré obsazení, a vtip. Rozhodně bez problémů zabavil. ()
Tenhle nestárnoucí klasický western si pokaždé znovu rád pustím .Samozřejmě by to nebylo ono bez Johna Wayna který je velice kvalitní a herec a pokaždé dá do své role vše . ()
"How many times have I told you, the fork goes to the left of the plate, and the knife goes ..." "What's the matter with you? You superstitious or something?" Hoci musím oceniť Fordovu snahu nakrútiť trochu iný western, ide len o planú snahu o oživenie žánru. Ford sa totiž ani tu nedokáže vymaniť zo všetkých tých neduhov svojich klasických westernov, ako sú povrchnosť a nebotyčná naivita. Spôsobom, akým herci teatrálne prehrávajú a aj tým prízemným ("šaškovacím") humorom pripomína film nejaký druhotriedny sitkom. Nemôžem si pomôcť, ale tie akože vtipné postavičky na spôsob toho šerifa (Andy Devine) ma strašne iritujú, pôsobia nekonečne trápne. A ešte je to celé okorenené patriotickými drístmi (škola) a veľkou dávkou politiky, čo je síce možno vo westernoch nové, ale totálne nezaujímavé. Svoj názor na Johna "Hustého" Waynea ("Liberty Valance's the toughest man south of the Picketwire - next to me.") som už vyjadril mnoho krát, ale rád ho znovu zopakujem. Ako zvyčajne je hrozne toporný a tá jeho neustála snaha pôsobiť "cool" mi pripadá veľmi komická (podaktorí to nazývajú charizmou). Ešte k tomu vyzerá dosť prestarnuto a to čiernobiele podanie to nijako nezakrýva (má hrať postavu o 30 rokov mladšiu, ale vyzerá ešte staršie ako je jeho skutočný vek). Naproti tomu je James Stewart ako vždy bezchybný, aj keď je takisto na tú rolu pristarý (nie je to ale až také markantné ako v prípade Johna Waynea) a aj keď trochu prehráva (čo mu zrejme prikazuje rola). Z ďalších hercov musím určite vyzdvihnúť výborného záporáka v podaní Lee Marvina a potom ešte slušné výkony Very Miles (Hallie) a Edmonda O'Briena (vydavateľ). Okrem hereckých výkonov vidím ako jediné pozitívum filmu ten jediný strelecký súboj v závere a s ním súvisiaci zvrat. Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. "This is the West, sir. When the legend becomes fact, print the legend." ()
Netradiční western, hájící spíše právo a soudy než střílení. ()
Ač waynovsko-fordovsé westerny rád nemám, tak tenhle nebyl vyloženě zlý jako třeba jejich Rio Bravo z roku 1959. Tenhle kousek ale tematizuje zajímavé motivy: Třeba motiv řešení konfliktů kultivovaně skrze právo a politiku či skrze přímé násilí. I proto je tento film více konverzačním dramatem než akčním filmem (což je dobře, protože v tu dobu ještě akce za moc nestála), ale zase to nejde dost do hloubky na to, aby mě to vyloženě pohltilo. Dále je tu poměrně dobře vykreslený typický westernový motiv odvážného pistolníka, který bojuje za svět, jenž ho už brzy nebude potřebovat. Jako celek je to docela fajn - má to dobře vystavěný příběh, který zpracuje řádku témat a na konec odkryje to, kdo vlastně zabil toho psance Liberty Valance. Jenže - v celém filmu jsem si nenašel scénu, na kterou bych se rád podíval znovu. Snad bych řekl, že mě příliš neoslovily postavy svým charismatem/povahou. Chápal jsem, co se jim děje a o co jim jde, ale nijak ke mně emočně nepromlouvalo. Wayne je mi třeba protivný už jenom svým samotným vzezřením. V jistém smyslu to asi příliš jede v zajetých kolejích. O deset let starší High Noon mi přišlo tematicky zajímavější, silnější a relevantější a ještě to má o 30 min kratší stopáž. ()
Po těch letech těžko hodnotit, ale z dnešního pohledu mě ani tak hvězdné obsazení nedokázalo vtáhnout do děje. V kontextu tehdejší doby byl možná zajímavý onen posun od čistokrevného westernu k civilnějšímu podání nebo dokonce nadhození morálního problému střílejících účastníků, ale pro mě to byl jen pohled pro pamětníky do starých šedesátých, bez opravdového života. To se mi nestavá u starších kousků, dokonce ani u starších Fordovek, u jen o pár let mladších skutečně drsných podívaných Peckinpaha nebo Leona pak už vůbec ne. Na jedno podívání... ()
Já si snad nikdy nezvyknu na Jamese Stewarta jako na hereckou legendu ve westernech, topornějšího herce jsem snad ve westernech neviděl... Jediný co mu jde, je role kuřete jako tomu bylo v příšerném filmu Firecreek. Asi se mnou někteří nebudou souhlasit, ale nemohu si pomoct. Plusem tohoto filmu je zde John Wayne, který zde hraje takovým neurvalým způsobem burana, ale pořád je prostě lepší než Stewart. Dvě hodiny na takový film je moc dlouhý a navíc na to, že je to z roku 1961, tak se jedná o komornější záležitost, kdy film připomíná spíše divadelní představení, než film. 50%, ale tedy zachraňuje to John Wayne, ten kdyby tam nebyl, tak dám dvě hvězdy, jelikož Stewart je marný. ()
John Wayne, James Stewart, Lee Marvin a Lee Van Cleef v jednom filmu, o kterém se říká, že patří mezi ty nejlepší. Jedná se o netradiční western, který je sice hlavně konverzační, ale tématem cílený. Jistý právník se snaží prosadit právo ve městečku, kde se stále vše řeší zbraněmi. A co takhle státní zastupitelstvo? Každý představitel své role má přesně takové místo, jaké u nich známe a které jim sedí. James Stewart je naivní právník, který zbraně odmítá, John Wayne drsný rančer vědíc si se vším rady, Lee Marvin jako šílený padouch a Lee Van Cleef coby jeho přisluhovač. Mohutné střílečky tu nelze očekávat, protože se jedná spíše o drama s politickou tématikou. Režisér John Ford si s tím poradil velice bravurně a nelze tomu tedy nic vytknout. Bohužel ale film hodně zestárnul a tak dnes může dosti nudit. Ale to už je u starších filmů takový úděl. ()
Pořád si kladu otázku, jestli MWSLV vypadá anachronicky záměrně, nebo jednoduše už nebyly peníze na realističtější pojetí. Vzhledem k autorově minulosti bych se spíš přikláněl k tomu prvnímu. Možná ještě větším problémem je, že se děj má odehrávat v rozmezí několika desítek let a já Stewartovi v jeho 54 letech nedokážu uvěřit mladého čerstvě vystudovaného právníka. Naivní je i romantická zápletka, kde si dívka od plotny nevybere alfa samce Johna Wayna, ale chudého a neohrabaného zakřiknutého Stewarta. Tento nefunkční model romantiky je nám vnucován do dnešního dne jistou ž. Hollywoodskou skupinou. No, ale Wayne uměl a je radost ho sledovat. ()
cely film je spise prumer, ale zaver to zveda na 4*, skvele herectvi zejmena johna wayna a lee marvina, stewart se s nimi spise svezl, ale zrejme to byl zamer rezisera. konci era zbrani a prava silnejsiho a zacina doba zakona a svrchovanosti statu. ()
Příběh tohoto vesternu mi přišel hrozně mdlý a uspávací. Kdybych se na to koukal někdy večer, určitě bych u toho usnul. John Wayne a Lee Marvin zde však mají skvělé role. James Stewart mě tady moc nebavil. Bohužel pro mě on byl ústřední postavou příběhu. Slabé 3*. Pozn: Přesný negativ mých pocitů z filmu napsal uživatel jojinecko. ()
Nejdřív jsem byl trochu zklamaný, že je film černobílý,ale děj byl natolik zajímavý a strhující, že jsem na nějaký barvičky úplně zapomněl. ()
To se takhle na jednom filmovém plátně setkali James Steward a John Wayne a vzniknul z toho vydařený western. Film je v podstatě příběhem senátora Ransoma „Ranse“ Stoddarda, který se svou ženou cestuje na začátku 20. století do Shinbone, města v jednom nejmenovaném americkém západním státě. Účastní se zde pohřbu svého starého přítele Toma Doniphona, a na dotaz místního novináře odpovídá svým 25 let starým příběhem. Tehdy byl Ranse jako mladý a idealistický právník zbit a okraden psancem Liberty Valancem a jeho kumpány poté, co vstoupil na tehdy ještě nespravované teritorium na západě Ameriky. Zbitého Ranse našli Tom Doniphon a jeho údržbář, vzali jej do Shinborne, kde se o něj postarali a Tomova přítelkyně Hallie jej ošetřovala. Ranse se dozví, že Valance terorizuje Shinborne a okolí, protože místní šerif Link Appleyard je příliš zbabělý a opilý na to, aby ho zastavil. Tom je přesvědčen o tom, že Valance rozumí pouze síle, ale Ranse jej chce dostat před soud a využít k tomu zákon. Ranse začne pracovat jako obsluha ve steak housu Petera Eriscona a spřátelí se s redaktorem místních novin Shinborne Star jménem Dutton Peabody. Ranse zjistí, že Hallie je negramotná, a tak otevře školu pro děti a dospělé, kteří neumí číst ani psát - těch je tu většina. Valance jej jednoho dne zesměšní přímo když nese Tomovi jeho steak, a tak se rozhodne naučit se střílet, což jej zase hodlá učit Tom. Tom má také určitě v plánu vzít si Hallie. Muži z města Shinbone uspořádají setkání, během kterého se mají volit dva delegáti, kteří budou město reprezentovat ve Washingtonu. Ranse a Peabody jsou zvoleni a Valance to i přes podporu svých dvou kumpánů totálně projede a vyzve Ranse k boji, a tak je Ranseovi doporučeno opustit město, což on odmítá. Valance má v plánu další nepravosti, ale Ranse se nechce jen tak vzdát. Pracuje tedy celkem na třech věcech: na svých pistolnických schopnostech, na vzdělávání místních vidláků a na zahrnutí tohoto neorganizovaného území do americké Unie. Jak moc v tom bude úspěšný se ukáže nakonec. A také se především ukáže, zda on byl skutečně tím mužem, který zastřelil Libertyho Valance, reprezentanta bezpráví a chaosu tzv. Divokého Západu. Podle mě se tento film povedl, John Wayne mu dal svaly, James Steward rozum a Vera Miles jistou krásu a půvab nevzdělané ženy, pracující v kuchyni. A ty steaky které se tam smažily, ty byly skutečně obrovské, přesně takové, jaké pořádný chlap potřebuje! ()
Vynikající klidný western . Dokonale natočený , napsaný ... a především zahraný !!! Všechny rozhovory nebo scény , kde se objevují John Wayne i James Stewart jsou vybroušený diamant . Dokonalý , dnes ne tak moc známý film . ()
Jak tam ti dědkové hrají mladé kluky, to je trochu směšné. Ale jinak docela zajímavý příběh. ()
Nuda a přehrávání. Zvláště James Stewart je nesnesitelný. ()
Ide o veľmi nezáživný počin, napriek tomu že námet sľubuje pútavý príbeh. Vo filme sa len kecá a kecá bez akéhokoľvek napätia a spádu s emóciami na bode mrazu. Dokonca ani zabitie banditu nie je vrcholná scéna filmu. V centre diania sú dvaja rozdielni muži - drsný pištolník a naivný právnik s rôznymi postojmi k spravodlivosti. Páčilo sa mi ako právnik umýval riady a učil v škole. ()