Veľké nádeje

Predlohu tohoto Dickensovho románu nepoznám, preto mi prišlo prvé zoznámenie s ním trochu komplikované. Hlavne k záveru ako keby chceli tvorcovia vyblafnúť na diváka všetko a chýbala tomu postupnosť. Inak sa námet podobá iným Dickonsonovým dielam, obsahuje viacero jeho klasických znakov. Herecky fajn, taký štandart. V niektorých momentoch ma to však nudilo a nevedel som si k postavám vytvoriť taký vzťah, aby mi na nich záležalo viac. (13.08.2017)

Několik kvalitních britských herců, osvědčený režisér, uznávaný autor viktoriánské doby a obratný kritik společenských poměrů – přesto to tak úplně nefunguje. Z osudů dětí z nuzných poměrů byl Charles Dickens nejvíc opěvovaný za Nadějné vyhlídky. Sirotek Pip žije u své přísné a uječené sestry a jejího dobrosrdečného muže. Ač pochází z chudých stěn kovářské dílny, stane se společníkem dvanáctileté chráněnky Estelle, kterou si osvojila bohatá a excentrická stará panna. Jak všichni z klenotu britské literatury víme, ona pověstná jiskra přeskočí jen ze srdce A do srdce B, pyšná a panovačná Estelle cvičená být mrchou totiž mladíkovu náklonost odmítá. Stejný stav trvá i o několik let později, kdy mladík dostane příležitost prosadit se díky nečekané podpoře neznámého dobrodince v londýnské smetánce. Právě skutečnost, že se Estelle v dospělém podání objeví až po víc než hodině stopáže, mi nepřijde šťastná. Sázka na jistotu nakonec nevychází. Režisérský chameleon Mike Newell tu a tam zaboduje, víckrát ale musí strpět nelítostná, leč oprávněná slova kritiků. Vstup do stejné řeky selhává hlavně proto, že tvůrci nepřicházejí prakticky s ničím novým. Chtějí být noblesní, přejí si být svůdní, hodlají emočně oslovit, touží být myšlenkově hutní. Nejsou. I přes silnou předlohu tak budou příznivci lidských dramat i kavárenští intelektuálové docela naštvaní. Úvod ještě dokáže jakž takž vtáhnout do děje. Působí připraveným a dotáhnutým dojmem, divák věří atmosféře ostrovanského neutěšeného života venkovanů, londýnská pasáž se ale nepěkně zadýchává. A to i přesto, že odhalování kladů a záporů života na vysoké noze bylo vždy vděčným tématem. Závěr i s ohledem na předešlé dění neudeří tak, jak by si divák očekávající vypjaté momenty přál. Leccos jde na bedra ústřední postavě. Jeremy Irvine projeví pramálo charismatu, natož aby přidal uvěřitelné emoce. Je zastíněný prakticky pokaždé, když se na plátně objeví vedle Heleny Bonham Carter (neuvěřitelně mi tu připomínala Steva Buscemiho v ženském podání) nebo Ralpha Fiennese, který po několika komerčních projektech znovu dokazuje, jak vynikajícím hercem je. Newellova adaptace by se tak víc hodila na televizní obrazovky, jeho práce nepřesahuje mdlé inscenace. Také u nich začne divák dřív nebo později přemýšlet, jestli doma není potřeba utřít prach. Sečteno podtrženo: Když už si mám vybrat menší zlo, tak jednoznačně hollywoodskou love story podle Alfonse Cuaróna. (10.06.2013)

Za všetko vlastne môže slečna Havishamová. Za jedno ľadové srdce a za jedno skoro zlomené. Vďaka bohu, že si to Charles na konci príbehu rozmyslel, lebo by to bol celkom depresívny príbeh, ktorý mňa osobne bavil predovšetkým v druhej polovici. Výprava výborná, s hercami spokojnosť, krásna hudba a dokonalá Helena, za ktorú prihadzujem pol hviezdy. 3,5* (26.06.2016)

Knihu jsem nečetla a věřím, že na papíře příběh může fungovat na 100%, na plátně však nikoliv. Tohle byl totiž neskutečně utahaný a rozvleklý film, který jsem víceméně protrpěla od začátku do konce. Přišlo mi, že se ve filmu neděje absolutně nic, především teda v první polovině, druhá polovina je pak jen o odkrývání tajemství všech postav a jejich minulosti, jenže jelikož psychologie postav absolutně nefungovala a nezaujala mě ani jedna jediná postava, tak mi vše vlastně bylo jedno. Určitý podíl na tom měl i Jeremy Irvine v hlavní roli, kterého já osobně považuji za herecké dřevo. Nadějné vyhlídky jsou prostě bohužel naprosto průměrnou a nudnou adaptací. (31.05.2013)

Současně vzniklá televizní verze BBC je po prakticky všech stránkách lepší. Tedy až na výběr hlavního představitele, k němuž jsem měl výhrady už v příslušném komentáři. Zde ještě zaslouží poznámku slušná hudba, jinak je příběh velmi oploštěný, krácený, a mimořádně ukecaný, aby se vysvětlilo, co se nevešlo. Nejvíc to srovnání s britskou verzí je poznat na ztvárnění slečny Havishamové, kterou HBC podává jako další variaci na sjetou sebe sama (případ, kdy manželství s šílencem totálně herecky zabije nadějné vyhlídky talentované herečky), proti ní byla Gillian Anderson úplný poklad. Výsledek je takový hodně slabý průměr. Celkově se mi ovšem ze všech adaptací nejvíc líbila rozhlasová hra Českého rozhlasu :) (Viděl jsem ještě zpracování s Michaelem Yorkem, ale to mi bylo tak 8-9, takže si to skoro nepamatuju, jen uhoření slečny Havishamové, které tam bylo podané asi nejdrastičtěji ze všech verzí). (20.04.2014)