Parkoviště

Milý maďarský film o střetnutí dvou různých světů, kde jde o mnohem víc nežli o jedno parkovací místo. Ve vzduchu je cítit komorní atmosféra. Děje se účastní pouze pár lidí, ptáčků, jedna zlá kočička a jeden nádherný Mustang. Napětí je minutu od minuty hustší a člověk se nemůže dočkat až mu tvůrci představí všechny kostlivce sídlící ve skříních dvou ústředních pánů. Kostlivci to jsou nevelcí, takže je nevelké i moje divácké uspokojení. Rozhodně jsem se nenudil, děj je dostatečně potavý a divák je v očekávání, co bude následovat, ale o nějaké přidané hodnotě zde nemůže být řeč. Jsem si jistý, že mi nic neuniklo. Všeho, nad čím se zde diváctvo rozplývá jsem si povšiml, jen jsem se nad tím prostě nerozplýval. Na Maďarsko je to super, ale jen z lásky k našim skoro sousedům to nad tři hvězdy nepoženu. Člověk se zřejmě musí v jednom z hlavní hrdinů najít, aby si snímek vychutnal plnými doušky, a to se mi bohužel nepodařilo. Viděno v rámci 5hvězdičkové výzvy. Film mi vybrala uživatelka Mireldis. (27.09.2016)

Principiálny, zásadový človek pre ktorého je obyčajný život najcennejším darom, “Vs” zásadový človek bez pokory i úcty, ktorý stratil všetku “vieru” v lepší zajtrajšok. Zaujímavé, ani k jednej z hlavných postáv som necítil odpor či mimoriadne sympatie, no mal som akýsi podivný rešpekt z vývoja deja, ktorý sa “vďaka” neustálym, postupne gradujúcim sa konfliktom, celkom solídne zvrhol. Veľmi “pekný” príbeh o ľuďoch, ktorých konanie, je úzko prepojené so životnými skúsenosťami. (03.05.2018)

Celá ústřední zápletka mi přišla trošku vycucaná z prstu, což taky způsobilo, že jsem tomu zpočátku moc nevěřil a nic nečekal, jenže ono to plynulo dál, vše pak do sebe zapadlo, jednání postav mělo smysl i své pozadí a nakonec z toho vypadl takový malý velký film, u kterého ani nevím, co většímu bych mu vyčítal. Stojí to jen na jednom konfliktu, 3-4 lokacích a pár postavách a přitom se z toho povedlo dostat působivý příběh, který mistrně spojuje chytrý scénář s propracovaným rámováním záběrů a prací s lokacemi, protože vyvolat pocity optimismu z hnusného šedého parkoviště není jen tak. Nejde tu o moc a přitom o dost, nepředává to nic nového ani bůhvíjak hlubokého a přitom to má podnětnou myšlenku. Zároveň to není nic, co by se muselo točit s vysokým rozpočtem a něco takového by mohl natočit i nadšený amatér, kdyby přesně věděl, oč mu jde. Tady to tvůrci věděli přesně a i když to filmový svět nejspíš nezboří, pro mě to byl takřka dokonalý film, který si rád užiju opakovaně. Slabých 5* (02.02.2024)

Malý svet zatrpknutého chlapíka, parkovisko, naruší človek, ktorý už nemá čo stratiť. Nádherná kamera, jemne plynúci dej a presne typovo obsadení herci. Na to, že sa film odohráva na obmedzenom priestore, nie je vyslovene založený na dialógoch. Najhlavnejšiu rolu tu hrajú pohľady a postupné odkrývanie minulosti. Parkoló je nečakane poetický film, ktorý vás donúti sa na konci zamyslieť nad tým vaším pohľadom na svet. (15.03.2016)

Jo, takhle komorní psychologický souboj si rád nechám líbit... tedy na plátně či obrazovce. V reálu bych ho zažít asi nechtěl a tak bych na místě Legionáře přeci jen urozenému boháči s jeho nablýskaným fárem dopřál po pár minutách využít i onen vzácný flek. No jo, jenže udělat to Legionář, přišli bychom o precizně vystavěný příběh plný napětí a gradace, který si i přes pomalé tempo po celou dobu úspěšně udržel můj zájem a pozornost. Nápad zasadit takřka celý film do jednoho parkoviště, v němž probíhají různorodé konflikty mezi dospělými i dětmi a mezi rodinnými přílušníky stejně jako cizími, mi připadal originální. Z nehostinného prostředí mezi oprýskanými zdmi toho vytěžili tvůrci dost, zaujal mě nápad promítání fotek jakožto jediné vzácné poetické spestření onoho místečka a výborně sehraný drsný střet charakterů na mě občas dýchl i zdařilými záblesky černého humoru. [85%] (24.03.2023)