Byli jednou dva písaři

Gustave Flaubert v závěru svého náročně nenáročného života a po vytvoření obou vrcholných děl (Paní Bovayrová stejně jako Citová výchova) prostě musel nějak rozptýlit, uvolnit, pobavit. A podařilo se mu to skvostně. Kniha poučná i zábavná jak v originále, tak v českém překladu Věry Smetanové. A navíc umožňuje různé přesahy; jeden z filmových od Dietla, Sováka a Horníčka není jen vydařenou, napůl improvizovanou, taškařicí, ale i poučením jak (v důchodu) myslet, mluvit a jednat. - Nebo si alespoň uvědomit, jak jsou tyto způsoby mnohým vzdálené. (28.12.2019)

Opravdu jeden z nejlepších (pokud ne úplně top) seriálů, které na našem území vznikly. Předlohu jsem nečetl, ale ze skazek tu i onde ji seriál minimálně humorem předčí. Je to samosebou výbornou ústřední dvojicí, která se tak bravurně doplňuje, že divák opravdu netuší, co bylo původně ve scénáři a co si pánové Sovák a Horníček právě vymysleli. A také nádhernou poetikou francouzského venkova (ve skutečnosti Trojanův mlýn v Tichém údolí v Praze). Až mi zatrne u srdce, když se Bouvard a Pécuchet naposledy vzdalují v balónu neznámo kam a já vím, že už je nikdy nespatřím... (05.01.2011)

Jediný seriál Jána Roháče a zároveň jediný, u nějž na scénáři mohli pracovat i dva géniové humoru Jiří Sovák a Miroslav Horníček. Ti měli absolutní volnost a jednotlivé dialogy mezi sebou jsou tak totální improvizace. Daný byl jen směr a téma hovoru. O to víc je nutné ty dva ocenit. Zkoumání a vědecké práce dvou dřívějších úředníků jsou o to zajímavější, že leckteré vědy byly teprve na vzestupu, ale oni o mnohých oborech mluvili zasvěceně, což vyčetli z knih. Třeba rozbíjení atomu. Každopádně podobný typ komediálních seriálů u nás bohužel nebyl častý, což s úspěchem písařů moc nechápu. Škoda, že u Horníčka se po hříchu jednalo o jediný seriál, přestože tento člověk odkojený spoluprací s Werichem měl nápadů hodně. (31.08.2023)

Pamatuji si nedělní dopoledne na "jedničce" když táta přepnul a my jsme se museli povinně dívat (to jsem ještě neměl PC),protože jinak by nebylo co dělat než jít pomáhat vařit oběd a jak byl člověk jako malej zvyklej vstávat v 6 hodin v neděli na pokémony a všechno možný další, co dávali (dneska jsem rád když o víkendu v jednu odpoledne vstanu), tak mě to zezačátku celkem solidně nudilo, pak jsem k tomu ale s přibývajícímy roky (nemnoha roky), přišel na chuť a pustil si to znova a tak musím pět hvězd za pěkný seriál, který mě provázel od malička dát. (30.12.2009)

"Pane Bouvarde, existují lidé, kteří tvrdí, že černá jako barva vůbec neexistuje. Že je to vlastně jen nejtemnější odstín bílé. A bílá že také neexistuje, protože je to jen nejsvětlejší odstín černé." "Takže my se vlastně jeden druhému zdáme." Jeden z vůbec nejlepších českých komediálních seriálů. Absurdní disputace dvou diletantských ´vědců´ jsou neodolatelné a s předlohou Gustava Flauberta naštěstí nemá seriál mnoho společného. Román je totiž jen taková mazlavá venkovská idyla á la Babička, ale tenhle seriál je tisíckrát lepší. (11.04.2003)