Quo vadis, Aida?

„VÍTE, CO SE TAM VENKU DĚJE?“ … „NEKOMPLIKUJTE TO JEŠTĚ VÍC. DĚLÁM MAXIMUM V RÁMCI SVÝCH KOMPETENCÍ…“ ///    Srebrenica 1995 – další důkaz neschopnosti OSN. Téměř dokumentárně natočený válečný drama předvádí deprimujícím způsobem kousíček z historie lidstva. Tady je celkem jedno, jestli jste Srb, Bosňák nebo Chorvat. Boj zoufalý matky o přežití její rodiny, přestože je pod ochranou OSN – na tohle by ti páprdové z New Yorku a Nizozemska neměli nikdy zapomenout       ///  NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle historie. 2.) Jsem hrdej voják UNPROFOR (a navíc Holanďan).   /// Thx za titule „desade“.     /// PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  ** (10.10.2021)

Stejné skloněné tváře jsem viděl v téměř všech ostatních filmech o genocidách, stejné hurónsky poloožralé agresory páchající zločiny též. Je to prokletý žánr, který se snaží upomínat na traumatickou historii, kterou však z úcty není ochoten zobrazit ve vší její příšernosti. Celá historická zkušenost se tak redukuje na detaily utrápených obličejů a neinventivních masových scén, což jsou bohužel postupy, vůči kterým se svědek osmého takového filmového přístupu k podobnému tématu, již byl schopen obrnit. Jako ostuda, neorientující se příliš v reáliích jugoslávské války jsem tady nabyl dojmu, že se někde v Jugoslávii otevřela díra do pekel a z ní vylezli zákonně zlí Srbové, jejichž první slova v kolíbce byla "klevetajte svoje neprijatelje, gledajte ih gonjene pred sobom i slušajte jadikovke njihovih žena" a nastala tak poměrně dost černobílá situace. Což moje zkušenosti s historií obecně mají tendence samozřejmě vyvracet. (31.12.2021)

Se souvislosti s neschopnou OSN se pri sledovani tohoto filmu, musi divakum vybavit Hotel Rwanda. Podobne panoptikum ze strany teto nefunkcni a nenazrane organizace. Vyborne natocene drama, uzasna kamera a ocenuji i dobovou vypravu. Film misty pusobi az dokumentarne, opavdu zajimavy pocin. Jen krucek od plneho hodnoceni! (15.10.2022)

Jakmile jsem uviděl  jméno na režisérském postu, bylo mi jasné, že se spokojenost nemůže dostavit. Svými dosavadními kousky mě Jasmila Žbanič nedokázala na rozdíl od filmové kritiky o svých kvalitách přesvědčit. Ani Aida neoplývá darem své diváky strhnout, stejně jako u předchozích prací Žbanič jsem měl pocit nevýrazné práce s filmovým obrazem a neschopnosti vyvolat u diváka emoce v místech, které by si to zjevně zasloužily. Po umělecké stránce sice jen průměrné, ještě je tu ale výbušné téma největšího masakru s příchutí genocidy od 2. světové války na teritoriu Evropy... Lehce tedy přimhouřím oko abych si obhájil čtvrtou hvězdičku a 70 % celkového dojmu (03.06.2024)

"Nič sa im nestane. Máte moje slovo! srbský generál Radko Mladič." Solídne natočená rekonštrukcia temnej kapitoly dejín Srbska a Bosny, ktorej na vytvorenie nepríjemnej atmosféry blížiacej sa tragédie stačia presvedčiví herci, dobre napísané dialógy a postupná gradácia náznakov toho, že sa chystá niečo nekalé. Priznám sa, že o Masakri v Srebrenici som doteraz netušil (o vojnu na Balkáne som sa nikdy príliš nezaujímal) a o to silnejšie i intenzívnejšie na mňa zapôsobilo, že aj v 90. rokoch 20. storočia bolo možné aby k takémuto niečomu prišlo, a to ešte aj za tichého prizerania sa OSN. Nevyhnutne blížiaca sa katastrofa na konci síce bola predvídateľná, no aj tak dostatočne emocionálne nepríjemná a z pohľadu postavy Aidy zdrvujúca. Neviem ako veľmi bol film pútavý pre tých, ktorí majú podrobnosti Srebrenickej tragédie naštudované. Pre mňa ako neznalca bolo však Kam ideš, Aida zaujímavou a vcelku napínavou drámou, ktorá mi za to, že som azda prvýkrát dal šancu balkánskej filmografii, stála. Aj keď to nebola žiadna fell good oddychovka, ale poriadne bezútešný a nekompromisný zážitok. 80% (08.10.2021)