Dom pri močiari

Moc pěkně řemeslně zpracovaný a konceptuálně zajímavě vymyšlený hororový home invasion thriller, který se do vyvanulého subžánru snaží přinést něco trochu nového. Zároveň je ale podle mne příliš doslovný - působivější by bylo nechat to mystérium v náznaku. A postavy mi nepřišly jako živí lidé, spíš jako figurky, které se chovají tak, jak scenárista zrovna potřebuje. V rámci letošní konkurence ale určitě mírný nadprůměr. (20.11.2021)

This House is definitely not on the Left! Doba, kdy vycházely Home invasiony s exploatačním nádechem jsou rozhodně pryč. Rape, Revenge, Gore už není moderní- tohle vše je vystřídáno za nudné dialogy a nahrazeno za Drama, které nefunguje, protože k tomu zde chybí dobře napsané postavy. 1 pěkná ženská, 1 gore scéna a poměrně zajímavý zvrat, tak to je zoufale málo i na mé požadavky. Většinu času se zde nic moc zajímavého a záživného neděje, chybí zde Home Invasion Terror, žádný pořádný Inferno, divočení, řev se zde nekoná, krví tvůrci šetří více než vínem, natočeno obyčejně, rozhodně žádný kamerový hrátky se nekonají. Chybí ambice i snaha šokovat a účel zabavit zde rozhodně taktéž nebyl. Neoslnilo, nebavilo, otrávilo. Příběh 3/5, Akce 2/5, Humor 0/5, Násilí 2/5, Zábavnost 2/5 Hudba 2/5, Vizuál 3/5, Atmosféra 3/5, Napětí 2/5, Emoce 2/5, Herci 3/5. 4.5/10. (28.11.2021)

Ono to vôbec nemuselo byť zlé, ale nedám tomu až 3*, lebo to napokon ani zďaleka nie je také dobré, ako mohlo. Prostredie parádneho domu v divočine je skvelé, ale drvivá väčšina sa odohráva v interiéri, takže divák nemá nič ako z divočiny, tak ani z krásne nadizajnového domu s bazénom a trávnikom. Je to celé také nejaké... o ničom. Kasting je akceptovateľný, ale žiadny zázrak. Po scenáristickej stránke čudo, ktoré je síce na jednej strane sympaticky nepredvídateľné, na druhej strane veľa vecí z toho nedáva žiadny zmysel. Ako keby by sa bili (minimálne) dve zápletky v jednom filme. Záverečný pokus o šokujúci twist je síce fajn, prikláňam sa k tomu, že sa mi skôr páčil, než nepáčil, ale opäť: ani z neho nič podstatné nevyplýva a navyše to spätne nedáva žiadny zmysel. Každopádne ak je tu niečo horor, tak práve finálny zvrat, predtým je to absolútne bežný triler s pársekundovými hororovými záchvevmi (divná izba). Takže nie, 2* sú tak akurát. (26.12.2021)

- V Ďábla nevěřím. - Ale Ďábel věří ve vás. - Když uděláte něco zlého, pootevřete Ďáblu dveře. A pokud ho navíc pozvete, pak se nesmíte divit.  John podvádí Jessicu se studentkou Vivienne. Jessica nevěru odhalí, avšak nechce rozbít rodinu nejen kvůli čtrnáctileté dceři Anně. Je makléřkou, a tak si vyhlédl jeden nóbl dům pro pracháče, co by se měl za měsíc prodat. Je na samotě, tudíž ideální místo pro společnou dovolenou, co by mohla zahojit rány. John na její podmínky i výlet přistoupí. John je ovšem větší parchant, než by se zdálo. Když přijde na návštěvu mladík Isaac se svým dědou a Jessica je s Johnem pozvou do domu, není už cesty zpět. Poněkud netradiční home invasion je psychologickým thrillerem s přesahem do fantastiky. Je o dobru a zlu a ošklivých lidských vlastnostech...řekněme na rovinu, o sedmi hříších.... Přitom se nejedná o lacinou moralitu, ale v prvním plánu jde o ohrožení rozpadající se rodiny. Johne, ty hajzle! Velmi pěkný vizuál a skvělá hudba. A krev tu vůbec nechyběla, byť nějaké ty kapky a střeva ven se najdou. (27.08.2022)

Slabá třetí za jakous takous dějovou neotřelost, protože terorizování rodiny měšťáků nevyzpytatelnými vidláky probíhá přece jenom v trochu odlišném stylu, než na jaký jsme v podobných filmech zvyklí. Tenhle námět by si ale býval zasloužil kvalitnější filmový štáb, takhle je z toho jenom průměrný televizní nízkorozpočťák. Největší slabinou jsou asi herci, z nichž jediný (Lofland/Isaac) působí víc profesionálně než ochotnicky. Ještě arménská anorektička je aspoň vizuálně zajímavá a dokážu si ji představit v rolích nejrůznějších mimoněk, podivínek a šílenkyň. Zbytek je ovšem nehoden komentáře. Vlastně až na dceru, která je asi jednou z nejošklivějších filmových dcer, jaké jsem zatím viděl. Když na půvab téhle ohavy Isaac opakovaně pronášel chvalozpěvy, nevěděl jsem, jestli mám dřív zvracet nebo se smát, takže jsem vydával jen jakési neartikulované dávivé skřeky. Mně osobně totiž tahle dívčina po celou dobu neodbytně připomínala jistou ekologickou mongoloidku Grétu. (28.11.2021)