Pod palbou

Nick Nolte v plné síle. Roger Spottiswoode zachycuje jednu z jihoamerických revolucí, zároveň se zamýšlí nad pozicí zahraničních novinářů v nehostinných oblastech. Slovo pochopitelně dostane i morální zodpovědnost, tvůrci zase připomínají, že každý má právo na osvobozenecký boj i na sebeurčení. U nejrůznějších politicko-válečných kousků bývá zároveň problém, že tvůrci svůj film staví z poměrně zjednodušených cihel a diváka tlačí na svou stranu barikády. Tady to tak není. Spottiswoode a jeho tým nabízejí několik úvah, Nolte přidává slušivé charisma. Ač film na jedno podívání, jsem rád, že jsem měl tu čest. (27.03.2016)

,,Co se to s námi děje?" Po skončení filmu jsem měl pocit, jako bych právě viděl nejlepší americký válečný film vůbec! Zde se sice nejedná o jejich "legendární" druhou (ani první) světovou, nemám z toho pocit velkého geniálního díla, jak tomu bylo třeba u Kubrickových Stezek slávy a též z toho (díkybohu!) neprosakuje žádný patriotismus. Neznám ani kousek dějin téhle občanské války v Africe na počátku 80. let, ale nic to nemění na tom, jaký zážitek mi tenhle film s velmi zajímavým tématem přinesl. Po dost působivých záběrech z bojového frontu začíná osobní a přes značně drsné scény především lidský příběh fotografa a jeho kolegů reportérů s úkolem zachytávat válečné hrůzy pro médiá. Poměrně rozporuplné vnitří pocity ve mne vyvolávaly mnohé scény, kdy se fotograf Price skoro až horlivě zaměřuje na svůj cíl zdokumentovat svým aparátem válečné hrůzy, kdežto obrazové dokumentaci dává přednost před jakýmkoliv zásahem či pozastavením se nad situací i při střelbě na svého velkého kamaráda. Poměrně silné pocity mi naopak způsobil film jako celek, když mne během sledování občas donutil si klást zajímavé otázky ohledně novinářské či mediální etiky v pozadí nelehkého válečného stavu krajiny.                                  . . .                        Má cena dokumentace velkých událostí, které vejdou do historie krajiny, pro další generaci či spíše pro "pouhého" současníka větší cenu, než například jeden lidský život mezi mnohými oběti? ...a já si ani neodvažoval odpovědět, jen bedlivě sledoval vývoj této pozoruhodné zápletky, jejíž rozsáhlé, ale z velké části i poměrně akční zpracování mne málem nenechalo vydechnout. Pasáž, kdy je Price donucen či spíše přesvědčen zhotovit falešnou fotografii do novin ohledně života již mrtvého občana, na mne z onoho morálního hlediska zapůsobila asi nejvíc. S napětím jsem čekal, zda vezme uprostřed vší hrůzy do rukou místo aparátu i zbraň, nebo... A velice musím v rámci zpracování vyzdvihnout i úctyhodné ztvárnění poměrně značeného množství postav, z nichž snad každá do celku přispěla zajímavou charakteristikou určitého typu člověka v společensky nesnadném období. Například asi nejvíc negativní postava Oatse, který je schopen za peníze zabíjet lidi, a pak ještě během osvobození převrátit kabát a tvářit se vedle dávného kolegy jakoby nic. Celkově podtrženo výbornými hereckými výkony všech hlavních protagonistů, z nichž mi vedle Gena Hackmana v roli reportéra Alexe (který si zde dokonce zahrál na klavír a zazpíval..!) utkvěl v paměti Jean-Louis Trintignant. 95% (29.08.2019)

V žádném případě akční ani dobrodružný, spíše rezervovaně politizující pohled na komplikovanou situaci v Nikaragui koncem 70. let. Jak bývá u obdobných snímků (Salvátor, Vražedná pole, Střelba na psy) zvykem, hlavními hrdiny jsou neutrální novináři. Jenže jak dlouho lze nezaujatě sledovat před očima probíhající svinstva? Z fiktivního příběhu Spottiswood vytřískal širokou škálu emocí a úvah nad smyslem podobných revolucí a úlohou žurnalistů v nich. Když vás omrzí iluzorní charisma Nicka Nolteho a příliš moderní (i když stejně skvělý) soundtrack Jerryho Goldsmithe, budete mít stále nad čím přemýšlet. 80% (24.09.2008)

Ďalší film, ktorý zaujímavo a kvalitne spracúva revolučné a povstalecké roky v ďalšej krajine tretieho sveta. Politický a vojenský problém má však určite hlbšiu a do hĺbky zaujímavejšiu podstatu, pretože príbeh ktorý sa odohráva popri tomto novinárskom príbehu a z hereckého nasadenia sa občas strácalo tempo. Inak kvalita, napätie, zaujímavá kamera a hudba. 75%. (02.11.2008)

Pod paľbou je určite o triedu horší film ako Salvador, každopádne vtedy aktuálna a stále v kinematografii málo rotovaná téma občianskych vojen v strednej Amerike zaujme viac, ako divácky preferovaný Vietnam. Film pôsobí ako štúdiový výrobok, ale obsahuje viacero pozoruhodných momentov, ako napríklad panoramatické bombardovanie hlavného mesta na pozadí dialógu postáv niekde na terase. Zase z toho vychádzajú američania ako pomerne tupí politici, čo nám je chtiac nechtiac sympatické. V Reaganovskej dobe obzvlášť. (23.08.2015)