Pýcha a predsudok

Aneb jak podle dokonalé knihy natočit dokonalý kinematografický zážitek. Jane Austen obdařila film jedinečnými dialogy, Dario Marianelli nebeskou hudbou a Joe Wright svým ojedinělým citem pro kompozici obrazu. K maximálnímu požitku ze sledování pak přispívá Keira Knightley, která svou temperamentní a veselou Elizabeth ztvárnila s takovou lehkostí, že i ten sebepatrnější dialog dokáže po dlouho dobu vykouzlit úsměv na rtech. Romantický žánr v té nejčistší podobě! (30.08.2009)

Celou dobu jsem čekala na tu velkou romanci a dočkala jsem se v podstatě jen břitkých poznámek hlavní hrdinky, nádherného prostředí Anglie a brilantních hereckých výkonů (Keira, Hollander). Romantiku aby v tom člověk pohledal. Anebo ji jen já nevidím. Takové Pokání nebo Vévodkyně si podle mě zaslouží větší opěvování. (04.03.2011)

Chtěl jsem napsat něco o svém názoru na společnost, v níž se řeší co dál, aby se zachovala stávající životní úroveň (buď podporou příbuzných nebo sňatkem), a porovnat to s tím, jak asi žilo 95 % zbývající populace, ale udělal to za mě naprosto přesně gudaulin. Podepisuju do posledního písmene a hlavně tu část co zní Marseillaisou. (29.08.2009)

Není zrovna jednoduché psát komentáře k mým srdcovým filmům. Nezastírám, že tento film mě dočista uchvátil. Nestává se často, že dočtu knihu týden před tím, než shlednu její filmovou adaptaci. A u Austinové se mi to podařilo. Jistě pár jemných odchylek zde bylo, ale bylo krásné pozorovat, jak si scénárista a režisér poradili s touto knihou (mimojiné kniha je to výborná, jenom doporučuji!). To čím mě tento film uchvátil byla právě ta poctivost. Poctivost k hlavním hrdinkám, kinematografii, divákovi, ke své době, pravým citům, lásce a taky k předloze a Austinové. Zní to jako klišé, ale tento film si na nic nehraje, je to klasická romance z 18. století, ovšem podaná s takovou láskou k romantickému žánru, že ani jedno oko u mě nezůstalo suché. Režisér ukázal, že si umí poradit s reáliemi zapadlého venkova a dokázal je prodchnout takovou romantikou, že jsem se cítil jako bych právě vedle Elizabeth vstával, jako bych se vedle pana Dracyho procházel a stejně tak jako bych studoval společně s panem Benettem. Atmosféra doby je nádherně podbarvena nadpozemskou hudbou Daria Marinelliho, který se svým klavírem dokázal najít skulinku do mého srdce. Postavy jsou překrásně napsány a tak jim nechybí hloubka (což je taky zásluhou zejména autorky předlohy). Některé dialogy jsou převedeny doslova z knihy a je vidět, že ani několik staletí neubrali na jejich svěžesti. Zejména Donald Sutherland pojal svoji postavu pana Benetta natolik suverénně, že jsem si ho zamiloval jen co vstoupil na scénu. Je to opravdový pan herec. K dalšímu obsazení nemám výhrad. Knightleyová předvádí nejlepší výkon, který jsem od ní kdy viděl (až do té doby, co jsem uzřel Pokání) a její herecký talent prozrazuje její um zaujmout už jenom jejími pohledy. Matthew MacFadyen se pro mě stal tím nejkrásnějším romantickým hrdinou a rozhodně nebyl pro svoji roli vybrán jen z fyzických důvodů, hrát umí. Co se týče herců mohl bych snad pokračovat do nekonečna. Co vám budu povídat, má jedna z nejoblíbenějších předloh byla převedena na filmové plátno s takovou láskou, že si tento film okamžitě získal mé srdce, rozum i duši. (15.08.2006)

Scénář: Deborah Moggach .. Spisovatelka Jane Austen a její dílo mi doteď nebylo nikterak známé – ani se tomu nedivím, její tvorba je zejména pro ženy. Stěžejní dílo Pride & Prejudice se sice dočkalo už několika filmových podob, leč žádná z nich mi není zvláště známa. Nejnovější podoba zmíněného románu je dílem scenáristky Deborah Moggach a neznámého režiséra Joe Wrighta pod záštitou osvědčeného studia Working Title (Láska Nebeská, ..). Příběh nikterak rozebírat nebudu, jedná se o nejklasičtější možné schéma, silně romantické, včetně sladkého a šťastného konce. Vyzdvihl bych hlavně špičkové dialogy, kterým nechybí šmrnc, dynamika a zejména skvostná ironie a bravurní vtip. Neustálý úsměv, který mne doprovázel po celý film se často střídal vyloženě se smíchem. Ovšem absolutně nejlepší je výtečné zpracování. Tvůrci projevili obrovský cit pro látku. Celková atmosféra filmu je zkrátka nebeská. Mimo přesné, venkovské, dobové výpravy a všudypřítomných kostýmů, celku velmi pomáhá hudba Dario Marionelli. Je nádherná, při každém dalším tónu klavíru jsem se blahem povznesl. Taktéž kamera (Roman Osin) je dokonalá, zvláště dlouhé lahůdkové jízdy a malebné záběry krajiny se mi velmi líbili. Vše umocňují herecké výkony. Konečný výběr představitelky hlavní role Elizabeth padl totiž na současně nejvhodnější možnou britskou herečku a tou je Keira Knightley. Volba to byla více než zdařilá, do dané role vložila všechen svůj um a samozřejmě šarm a krásu. Role jako tato je pro ni doslova stvořená. Skvěle se ukázal i Donald Sutherland, ač na minimálním prostoru a velmi dobře si vedly i představitelky sester a matky. Mírně mi neseděl jen Darcy aka Matthew MacFayden, ale je to jen můj pohled. Závěrem bych, pokud to všem není zjevné už z předešlého textu, znovu ocenil tvůrce a vyslovil nadmíru spokojené děkuji!! 100%. (14.02.2006)