Videodrome

Na tenhle bizár je jakýkoliv můj komentář krátký, takže se tu nebudu ztrapňovat nějakými rádoby zasvěcenými rozbory díla, Videodrome je fakt divočina. Na psychedelické úchylárničky a nechuťárničky se každopádně dycinky rád podívám. Cronenberg se mimochodem docela dobře trefil v předpovědi vytváření virtuální reality všemožnými masmédii, i když ta naše současná virtuální realita je přece jen poněkud normálnější. Trefný byl i jeho postřeh, že "Severní Amerika je pořád měkčí a zbytek světa začíná být tvrdý... Vstupujeme do divošské éry... Budeme muset být přímočaří a silní, máme-li přežít..." No, jestli to takhle viděl už v roce 1983, tak by mě zajímalo, co říká dnešní situaci. Navíc Amerika je tvrdá pořád dost, i Rusko, zato změkčilá Evropa je bohužel na odpis... Kromě výborného Woodse jsem strašně moc rád viděl v pořádné herecké akci i Debbie Harry, jednu z mých zpěvaček nejoblíbenějších. A celý konec jsem si stále pobrukoval její "Oooh warm and soft, in the flash...". (22.04.2017)

Typický a nechutný Kanaďan Cronenberg, veď ako inak, je to už klasika. Trochu mi pripomína iného menovca, a to Lyncha. Ja som našťastie ešte nepodľahol „zakázanému ovociu” , ako sa to stalo šéfovi malej, súkromnej, kontroverznej, televíznej stanice CIVIC - TV, Maxovi Rennovi, ktorý je úplne v rovnakej pozícii, ako je alkoholik a narkoman dokopy, ...že taktiež nedokážu večne odolávať svojim, nutkavým pokušeniam, ktoré ich donekonečna zvádzajú, až pokiaľ tomu opätovne nepodľahnú, alebo aj vyliečený zo závislosti, nie je 100 % „vyliečený” ... Max potrebuje čímsi atraktívnym ozvláštniť samotný vysielací, vizuálny program, kde zháňa „matroš” , čo zmení všetko možné i nemožné. Dostáva sa na stopu ilegálnej stanice v-i-d-e-o-d-r-o-m-e, ktorá má v MENU, naozaj zaujímavé prilákanie potenciálneho diváka. Situovanie deja je z 80. rokov, 20. storočia, keď nejestvovali žiadne DVD, nieto čoraz populárnejšie “vysoké rozlíšenie” , ktoré ja tak obľubujem. Čiže, klasický ANALOG, ktorý je v súčastnosti vhodný do múzeí, voľakedy bol nesmierne COOL, áno, všetci to poznáme, že sme si prehrávali filmy na klasických videokazetách... Ja som z tej generácie, ktorá to zažila, a vôbec sa za to nehanbím. Predstavte si to, že dokonca „hlavný hrdina” má zabudovaný videoprehrávač vo svojom bruchu, alebo taktiež má pištoľ zrastenú do ruky, SAKRA, no nie je štýlový ? Absolútna mutácia, ktorá 100 % stojí za povšimnutie si ! Ak vám zatiaľ neprišlo nevoľno z mojich výstižných, vysvetľovacích slov, tak nech sa páči... Je to, ako stvorené pre vás všetkých, ale upozorňujem, že to nie je dva krát pekné, je to v prvom rade nepríjemne nadčasové, pretože takýchto „televíznych mutantov”, sa za ten dlhý čas, rozšírilo neúrekom... A len tak to neprestane, veď pozrite sa, čím sme zavalení... Slovenská mutácia je už mierne pokročilá, ak nie čisto pokročilá, a de - facto, nepokročila už len tak okrajovo ? Nevymažete to z hlavy. Ani dôkladná lobotómia nepomôže. (23.11.2017)

David Cronenberg je odjakživa jiný režisér a ukazuje věci odlišným způsobem než ostatní. Jeho vize a nápady, které se projevují efekty působícími velmi reálně, jsou jednou fantastické, aby podruhé byly spíše odpornými. tato nevyváženost je i ve Videodromu, který se věnuje studii nejen lidské touhy po uspokojení, rozkoši, ale také samotnému kultu VHS nebo spíše televizního vysílání obecně. Některé scény nebo náznaky mi trochu připomínají pozdější dílo Cronenberga ExistenZ, které se však dokázalo ponořit do paranoie a chápání reality ještě hlouběji a děsivěji. Videodrom je pokus, který svým paranoidním způsobem reaguje na televizi a její obrovskou rozšířenost a možná i všechny záporné (i zdravotní) vlivy na lidstvo, ale také ukazuje člověka samotného, kterému je představen svět, po kterém začne toužit a on ho prostě musí chtít. Chtěl bych vědět, jak Cronenberg udělal tu scénu s tuším televizí a vlnami na ní ... (05.10.2008)

Toto už je klasický Cronenberg so všetkým čo od neho čakám (aj dobrým aj zlým), neistotou čo sa vlastne deje, zobrazením pomätenosti a naturálne nechutnými a na tú dobu jednoduchými ale pôsobivými scénami vkladania mechanizmu do ľudského tela (čo ma dostalo aj teraz) a jeho kombinácia. Špecialitka vo forme vybuchnutého TV prijímača s vychrstnutými ľudskými pozostatkami a s peknou záverečnou scénou ku koncu s rozkladajúcim sa človekom na javisku. (19.09.2008)

Cronenberg má hodně rád různé mutace duše i těla. Už od doby, kdy jsem ve svých asi 11 letech viděl v kině Mouchu, mám pro jeho tvorbu slabost. Tady se do toho přidává ještě úvaha nad vlivem snadného přístupu k materiálům dráždícím temné lidské pudy (tehdy video, dnes aasi net), trochu až švankmajerovské efekty a výborný James Woods. Tenhle film jsem celý viděl na youtube, je až neuvěřitelné, kolik věcí tam člověk najde, když trochu hledá... (03.02.2009)