V moci diabla

Moje skepse vůči lehce přežitému tématu vzala za své ve chvíli, kdy se poprvé objevila Laura Linney a zdánlivě nevěrohodný záměr propojit soudní drama s horrorem začal do předkládané koncepce zapadat naprosto přirozeně a jednoduše. Ve chvíli, kdy začne být soudní linie příliš přímočará, dostaneme přesvědčivou vložku v podání kroutící se Jennifer Carpenter a když podobné výjevy přesáhnou únosnou hranici, vrátíme se k dalšímu slyšení. Navíc formulka "podle skutečných událostí" funguje i tentokrát dost spolehlivě a v průběhu tohoto svižného, ale hlavně nepředvídatelného snímku mi hlavou teologická či filozofická dilemata šrotovala v jednom kuse. Hlavně za to tedy musím Exorcismu vyseknout pořádnou poklonu, o dlouho očekávaném vyvrcholení u soudu ani nemluvě. (04.04.2006)

Výborné soudní drama, které chytře volí hřiště práva k tomu, aby fantastická část filmu měla vyvážení v podobě „ racionálně uvažující žalující strany“. Inteligentně natočená atmosférická záležitost s okouzlující Laurou Linney a zatraceně přesvědčivou Jennifer Carpenter. Takový film člověku lehce opráší zájem o nadpřirozeno... (09.07.2006)

Ano, za hororové výjevy dám tři. Jinak zoufalé lekací scény a hlavně celá podstata zla, které se Emily zmocnilo, byla zastíněná šalamounským soudním procesem, který v divákovi uměle vyvolával sympatie ke sličné obhájkyni a jejímu snažení zdárně ukončit soudní případ, který samozřejmě ovlivňuje sám ďábel. Velká škoda ztraceného potenciálu. (14.01.2013)

Jak já se na to dívám, tak podle mě je to jeden z nejhorších možných přístupů k odvyprávění příběhu Anneliese Michel. Soudní drama, duchovní cesta advokátky, způsob zobrazení posedlé dívky a zjevování démonů, škaredý vizuál, všechno ten nejhorší neuctivý trash. To už snad i béčková exploatace by byla lepší, než tahle středostavovská bezmyšlenkovitá doslovná vizualizace. (31.03.2012)

Nějaké třeskuté vygradování, řekněme blízké setkání "třetího druhu" tváří v tvář soudní stolici by bývalo vykoledovalo čtvrtou stár - při vzpomínce na Lauru Linney v Prvotním strachu se tahle asociace neodbytně vkrádala. Popis celé události byl ale zřejmě podřízen "skutečnosti" a tak se konec, na který jsem se třásla, nekonal. I tak nezbývá než říci: těbůh! (12.11.2006)