Zdrojový kód

Jo kdyby Jake ukázal zadek, dala bych pět :o) Ale teď vážně, můžete mi říct, jak se v tomhle žánru rozlišuje film, který je chytrý a film, který se snaží být chytrý? Já v tom nevidím asi ten podstatný rozdíl. Za to ale vidím schopného herce v ruku v ruce se schopným režisérem a se solidním scénářem, který vytvořili zajímavý film. Napínavý ale zábavný, svižný a vážný, přesto s jistou nadsázkou. Ale hlavně nenudil. Co víc si přát? (kromě toho zadku?) (08.08.2011)

V současném filmu a zvlášť v žánru sci-fi se dnes už jen těžko dokáže natočit ryze originální počin, často se stává, že výsledné dílo je směsicí stylů, přístupů a nápadů známých z děl jiných, jde tedy víceméně jen o to, jak zajímavá a nápaditá směs z toho vzejde. Zdrojový kód je typickým příkladem tohoto trendu posledních let, nutno podotknout, že nadprůměrným. Máme tu dva fikční světy, z nichž jeden (zdrojoý kód) má (alespoň zpočátku) jasně předepsaná pravidla (1 relace dlouhá vždy 8 minut, odehrává se na stejném místě, ději se přibližně ty stejné věci, nicméně jednání hlavní postavy ovlivnitelné není), ten druhý skutečný (nicméně s dvojí realitou - jedna pro hlavní postavu, druhá pro všechny ostatní postavy) je nejdříve zahalen tajemstvím (vnímáno hlavní postavou, které jsou postupně dávkovány potřebné informace k pochopení souvislostí), aby byl posléze skrze fikční svět zdrojového kódu přímo konfrontován (jednak v rámci samotné funkce projektu, ale také při vytvoření paralelní reality). (21.04.2011)

Skoro jsem se zdráhal uvěřit tomu, že se tenhle námět podařilo Jonesovi natáhnout na hodinu a půl a přitom udržet napětí. Zdrojový kód je v podstatě velmi vydařená dvojepizoda Krajních mezí. Jen mi tam na konci chybělo moudro z úst Radovana Lukavského :-). V hodnocení lze v podstatě souhlasit s Tosimem a postesknout si stejně jako Cival. Rozhodně je ale potřeba vyzdvihnout hudbu Chrise Bacona, která se vrací ke stylu starých bardů typu Goldsmith nebo Silvestri a vyčnívá z marasmu současné upadající filmové hudby. A Jake Gyllenhaal u mě stále stoupá a stává se z něj můj velmi oblíbený herec. 70% (15.08.2011)

"Každej voják, kterýho znám, by řekl, že jedna smrt stačí." Ale alternativou může bejt smrt každejch osm minut. To je ale dilema. Co si tak mám vybrat? Mně dělají menší problémy i parabolický výpočty kvantový mechaniky, takže úplně přesně nevím, v jaký realitě se právě nacházím, ale jedno vím určitě - až budu mrtvej, tak zachráním svět. Už teď tuším, že si to užiju minimálně tak, jako jsem si užil Zdrojovej kód. A jelikož jsem netknutej teorií o časovým přeskupení, tak můžu odborně prohlásit, že to bylo svižný, zábavný a tajemný, což je moje miska chipsů (kafe nepiju). (09.11.2021)

„Niekedy človek potrebuje čas na to, aby zistil, čo chce povedať.“ Ako u MOON, i tu musím dať „len“ 60%, ale i teraz si to vyčítam. Režisér OPÄTOVNE dokazuje schopnosť zohnať si originálny scenár, zručne pracovať s obmedzeným rozpočtom, vtisnúť filmu atmosféru a do titulnej úlohy obsadiť herca, ktorý možno nie je najlepším hercom na svete, ale pri troche snahy je schopný podať adekvátny výkon. No hoci film trvá cirka hodinu dvadsať, STÁLE je to (vzhľadom na vynikajúci, ale zároveň RIADNE jednoduchý, námet)... veľa. Tvorcovia sa snažia kúzliť s časom, takže keď si jeden myslí, že už nemajú čo vytiahnuť z rukáva, ponúknu šokujúci ale tiež veľmi realistický pohľad na to, čo z človeka zostane, ak zhavaruje helikoptérou. Ale stále to nestačí – mne nie. Koniec mi pripadal super a dokonca dojemný, lebo bol férový a myslím si, že „alternatívne svety“ nemusia byť až takou rozprávkou, akou sa zdajú byť. Možno je to len iná forma vedy. (16.05.2011)