Tam na konečné

Pro mě jeden z filmových vrcholů 50. let. Naprosto skvostné narůstání děje a stejně zdařilý vývoj individuálních příběhů, který tak nějak staví do role hlavních postav všechny zúčastněné. Vynikající herectví a zdánlivá příběhová jednoduchost, v níž je ovšem ohromná síla, podtržená vynikajícími dialogy i úsměvnými humornými momenty. Jaro, léto, podzim a ještě zima. Výborná záležitost s mlékárnou, obrazem Antonína Zápotockého, atmosférou nadcházející uvolněnosti, dokonalou ženskou dvojicí a hlavně naprostou (po stránce čistě filmové) ignorací doby, ve kterém se film točil, což je na něm určitě to nejskvostnější. Pro československého diváka rozhodě zážitek. (14.07.2013)

Kadár s Klosom zobrazili pred 57 rokmi život v jednej mestskej bytovke a medziľudské vzťahy v ňom omnoho realistickejšie, ako dnešní samozvaní scenáristickí géniovia slovenskej televíznej zábavy v pseudorealistickom a hypertrápnom Paneláku. Ak by podľa rovnakého scenára vznikol dnes film, bol by rovnako aktuálny, ako ten v roku 1957. Preto nemôžem dať menej, ako za plný počet. Nevidel som nijak zvlášť vysoké množstvo neorealistických snímok z 50tych rokov, ale koľko z nich má takto nadčasový scenár? Body navyše za skvelé realistické dialógy, niekoľko silných scén a sotva postrehnuteľný čierny humor. No a samozrejme za krehkú krásu Evy Očenášovej, s ktorou by som vychovával kľudne aj štyri deti. Je tu aj bicykel a malý pes, takže režiséri na taliansky neorealizmus odkazujú aj v detailoch. (13.07.2013)

Nádherný film, který troufám si říct už řadu let nevysílali v žádné z našich televizí. Rok života obyvatel jednoho předměstského činžáku na konečné zastávce tramvajové linky tuším že na Pankráci (dnešní Budějovické náměstí). Bezdětní manželé se nezištně starají o dítě alkoholika. Neštastně zamilovaná studentka Olina (E.Očenášová) se rozhodne být svobodnou matkou. Dobré ztvárnění řekl bych takového českého neorealismu všedního dne. Výsledná podoba filmu byla silně ovlivněna právě tímto stylem (žánrem). Víc než jen dobrý psychologický film jehož znovu uvedení v ČT by rádo potěšilo nejen mě ale určitě i všechny přznivce takového toho československého klasického filmového neorealismu který byl spíš pro tu dobu typický v Itálii kde vlastně tento přízvučný pojem tak kolem roku 1943 vznikl. 4,5/5*. (11.07.2006)

Příjemně patetický povídkový film s nostalgií padesátých let v rouše Liškovy skvělé hudby. Nepříjemně samolibé hovado Vladimír Ráž a sladce něžná Eva Očenášová, vytváří zajímavý pár ve svém nešťastném příběhu, jehož osud je cítit již od prvních chvil. V této baladě na mužské sobectví nevidím hereckých slabin a všichni naši mistři odvádí vynikající práci. (08.10.2013)

Krásný film, ale nechápu, proč jej TV ještě nikdy nezařadila do svého vysílání. Možná, že je špatná kopie, ale též dost možná, že se zodpovědné osobě za program, prostě nechce hledat v archivu. Ale film si určitě zaslouží vyjít na "světlo boží" z útrob České televize. I dnes by měl divákovi co říci. (14.01.2010)