Muž bez tieňa

Kdysi mě tenhle film pobavil, nyní zůstalo jen u trikové stránky, která je stále velmi působivá. Nejraději bych hvězdu ubral, ale nechám je napůl pro K.Bacona a vizuální zpracování. Verhoven ze svých čuňáren poněkud ubral, a tak připomínkou kontroverzního režiséra je milý úvod s myškou a válení se v kaluži krve. I ten sex je poněkud odbytý... Goldsmithova hudba zní nejlépe při úvodních titulcích, pak zůstává sice standardně dobrá, ale nijak originální. Kdo má rád Kmen Andromeda (1971), toho vědecký výzkum nudit nebude. Závěr filmu se však zlomil do neuvěřitelné parodické sci-fi. Škoda, že režisér nakonec nenechal odkráglovat všechny... (07.10.2011)

Tak mne sa nakoniec tento vo veľkom kritizovaný film šialeného Holanďana páčil. Dostával sa pod kožu dlho, ale nakoniec tam aj zostal. Je pravda, že aj v rámci Verhoevenovho hollywoodskeho obdobia ide o pomerne umiernenú snímku, stále je ale dosť odlišná oproti šedej konkurencii a Paulov štýl je jasne rozoznateľný. Bacon bol jedným z najlepších záporákov 90-tych rokov. Je tak nesympatický, až je sympatický. Alebo naopak, ako chcete. VIDENÉ ZNOVA 3/21: Pocity pri druhom pozretí sa nezmenili, len musím poopraviť úsudok o umiernenosti, skôr sa hodí termín komornejší než ostatné vysokorozpočtové diela vo Verhoevenovom portfóliu. (20.07.2012)

Ucházející film... Několikrát provařený námět je docela solidně provedenej a i když film nikomu nic nedá, tak se mu nedá upřít snaha... Některé scény byly docela povedené, což rozhodně na vysoké hodnocení nestačí, ale za osobní sympatie mu dám trochu víc, než mu patří. Verhoven si mírné nadržování zaslouží. (12.12.2009)

Zajímavý námět, perfektní Kevin Bacon a sympatická Elisabeth Shue. Vizuálně i dějově velmi efektní, napínavý film, který však naprosto a doslova "zabíjí" šíleně přehnané, klišovité a až směšně působící závěrečné scény. Kdyby je vzali za zcela opačný konec, v němž by byl směr toku "tvůrčích" nápadů ustálen do klidnějšího a smysluplnějšího proudu, mohly být konečné pasáže zpracovány tak, aby se staly dokonalým vrcholem snímku. (12.01.2012)

Téma neviditeľnosti ma vždy fascinovala a okrem jednej komédie nebola poriadne spracovaná ani raz. Paul Verhoeven to zobral naozaj vážne. Postupná premena nielen fyzicky, ale aj duševne smerujúca k ozajstným jatkám spolu so (skoro) Oscarovými trikmi a depresívnou atmosférou (mimo základňu sa moc nepozrieme a keď hej tak to je noc) vytvárajú jedno s najlepších sci-fi aké som videl. Záver odpúšťam. (11.10.2005)