ER

Máte rádi precizní souboje jeden proti jednomu? Plno létajících mistrů kung fu? Tak u tohoto filmu zapomeňte.Přesto tleskám nad mistrně vedenou válkou mezi rozumem a ctí.Kdo vyhraje? Zachránce obléhaného města,válečník kmene Mo-Tsu Ge Li,nebo vládce a panovník města,či velitel CHuanů Xiang? Odpověď není jednoduchá a čím více přibývá mrtvých,tím hůře se na otázky hledá odpověď.Ohromným kladem filmu je,že rozehrává celou škálu situací,které mohou vznikat, a taky i vznikají,při válečném konfliktu.A každý konflikt má svůj počátek,ale i konec.V každé situaci se objevují postavy,které jsou typické pro určitý typ lidských vlastností a vyvolávající emoce,mající vliv na výsledné rozhodnutí (proč je někdo ochoten zemřít a jiný za tutéž věc zradit?).Situace se paradoxně hrotí ne v době,kdy je město napadeno silným a početnějším nepřítelem,ale když nepřítel odtáhne a město je zachráněno (byť zdánlivě,neboť šlo o lest).Panovník se začne obávat veliké oblíbenosti zachránce města Ge Liho (vždyť by ho mohl sesadit,že?)a dá příkaz k jeho zabití a všechny spřízněné duše s ním (klasika mocenského chování a nemusí jít nutně o válku,vedenou zbraněmi).Ge Li,byť postřelený nakonec odchází,korunní princ je zabit a panovník je po 5 letech popraven (oni se nakonec ti CHuani vrátili).Prostě,jakákoliv válka je špatná.Proč potom neustále mezi sebou válčíme? Odpověď můžete najít,pokud si na tento film zajdete.Je otázkou,zda si vyberete tu správnou.

Když natočíte tak skvělý film jako je Fargo,pak je jasné,že buď uděláte další film jako jeho "kopii",nebo se raději vrhnete na jiný žánr,kde se nemůžete opakovat.A to bratři Coenové udělali a byť jim to občas někdo vyčítá,udělali dobře.Po letech se pak k tomuto žánru vrací jako vítězové (Oscaři se jen sypou).Byť Fargo to není,přesto jde o snímek,který zaujme propracovaností postav a s tím souvisejícím příběhem.Skvělý Josh Brolin (už v Americkém gangsterovi byl přesvědčivý)jako prostší člověk,který ví své o světě a jeho slova jsou břitká,jako kulometná palba z Kalašnikova(byl ve válce ve Vietnamu),bravurní ,a hlavně chladnokrevný vrah, Javier Barden s patkou do čela,vedle kterého by i kus ledu rychleji roztál (jeho největším přítelem je smrtonosná láhev plná dusíku). Vše pak mentoruje spolehlivý Tommy Lee Jones,který nevěří,že byla doba,kdy šerifové chodili bez zbraní (kam se to ten svět řítí).Film sleduje převážně tuto trojici,která se osudově "setká" nad hromadou mrtvol a pytlem s 2 miliony dolarů.Pointou filmu je ale fakt,který si uvědomíte až u závěrečných titulků-ne,neprozradím,na tohle musíte přijít sami-a i když si to uvědomíte,co na nás Coenovci přichystali,tak si přesto řeknete,ne,Fargo to není.Což je možná i dobře.

Ožehavé téma současnosti,Jamie Foxx k tomu a režisér Světel páteční noci,tak na to jsem se těšil a zklamán jsem nebyl.Začátek v duchu politických thrillerů (skvělý mini dokument s řadou stěžejních záběrů,avšak vyžadující hodně pozornosti),pak hodně dramatická teroristická akce,vyšetřování a konec s varovným prstem .Vadu toto dílo ale má a to zbytečně roztřesená kamera ala Bourneovo ultimátum.kdy záběry detailů byly hůře rozpozpoznatelné a při zabírání víceméně statických scén při zahájení vyšetřování na místě činu to vypadá,že někdo za kamerou trpí úžehem. Paradoxně právě tady se mohlo docílit značné dramatičnosti (vlastně ani nepostřehnete,že vyšetřovací tým objevil něco velmi důležitého).Pak je jen otázka času,kdy přijde akční klišé (překvapení se zase nekoná,ale není se co divit,kdo by potom chodil do amerických kin,že?),které díky J.Garner nevyzní až tak špatně(oceňuji její snahu vypadat zděšeně).Finále filmu pak ukazuje,kudy se mohla táhnout dějová linka druhé poloviny filmu,jen škoda,že takových scén bylo jak šafránu-"Řekni mi,co ti to pošeptal?"Myslím si,že je to právě téma,které nakonec Bergovi svázalo ruce,aby natočil dramatičtější film (např.v duchu filmu Syriana),více těžící z protiamerické nálady v zemích "ropných šejků" a sáhl si na pátou hvězdičku.

O této historické části 2.světové války jsem moc nevěděl(kdy nacisté "vrhli"na Anglii vedle pum i spoustu falešných bankovek).Tak jsem zase o něco chytřejší a pokud by se vyučoval takovým způsobem dějepis,tak by to byl jeden z mých nejoblíbenějších školních předmětů.Až dokumentární vizualizace a zajímavé herecké výkony (tohle by hollywoodské star nezvládly)vytvořily další dílo,které se zapíše do dějin filmového umění.

Od Robocopa,přes Základní instinkt,po Černou knihu.P.Verhoeven je režisér prvotřídních kvalit se zřetelným příklonem k evropskému pojetí filmařiny.Což dokazuje i v Černé knize,která je mnohdy ironickým pohledem na deformující se charakter lidí, kteří jsou pod tlakem událostí,v tomto případě za 2.světové války,ochotni udělat ledacos-šéf odboje je ochoten obětovat 40 lidských životů za život syna(vždyť jde o židy),kapitán wehrmachtu se zamiluje do židovky,nacistická děvka zachraňuje život člence odboje.Celým filmem se takovýchto ironických hrátek děje dost,je jen nutné je "vystopovat".Právě tady se prokazuje mistrovská práce Verhoevena,kdy nám je vše pečlivě ,se slušnou dávkou napětí,předkládáno jako dobře do sebe zapadající skládačka.Finální rozuzlení-kdo je zrádce-je záměrně protahováno,jako kdyby vás natahovali na skřipci a vy se už nemůžete dočkat,aby to skončilo.Zajímavým aspektem filmu je syrovost erotických scén a scény ponížení (kontejner sraček na hlavu hrdinky),čímž se Verhoeven liší od jiných,podobně zpracovaných filmů (např.Pianista od R.Polańského),které se vydaly cestou zobrazení barbarských a zrůdných činů této doby v naturalistické (a tím pádem hodně krvavé)podobě.Čímž nechci,aby to vyznělo,že v Černé knize nepadne výstřel.Padne a scény umírajících židů na lodi,která je má odvézt do svobodného pásma,jsou ty,které hovoří jako "jedna scéna za všechny".Vyjádřeno jedním slovem-jatka.Židovská struna je pak rozbrnkávaná po celou dobu filmu a to není náhoda.Varovný prst,prostřednictvím tohoto filmu,je jasně vztyčený a určitě není náhodou,že právě v současné době.

I přes řadu nepříznivých kritik se nejedná až o tak špatnou komedii,pokud si uvědomíte,nač jdete.A o to tu mnohdy jde.Určitě si mnozí vzpomenou,jak se těšili na film a pak z kina odcházeli zklamaní.U tohoto Asterixe jsem se na nic netěšil (snad jen na A.Delona) a vida,ono to vyšlo.Takže co můžete očekávat-nenáročnou crazy comicsovou komedii s několika vtipnými sekvencemi (opět a většinou v podání A.Delona-jeho kultovní "Ave,..já" je k sežrání)a odkazy na velká filmová díla-Gladiator,Star Wars aj.(no jasně,i Delon se musel připomenout a učiní to při svém,tedy Caesarově, projevu-ale kdo neviděl Sicilský klan,tak bude tápat).A oč mi chyběl Claviér,o to ho nahradil (nevím kdo) v roli Bruta a skvěle trefený dabingem Cardy.K tomu slušné efekty a nakonec porce špičkových sportovců (Schumacher,Zidane aj.),které proplétá cameo role mnou velmi oblíbeného Jamela Debbouze(byť si říkám,že to tady někomu až moc ulítlo,ale proč ne?).Takže pokud nemáte u tohoto filmu žádná velká očekávání a jdete na crazy komedii,zklamáni být nemůžete.

Natočit v r.2004 film o rasové nesnášenlivosti jenž panuje v L.A.(člověk by si myslel,že zrovna v tomhle městě Spojených států to bude jinak)a v takovém vypravěčském stylu jako to dokázal Paul Haggis je kumšt.Kumšt toho největšího kalibru. Opět důkaz toho,že i "s malým kašpárkem se dá dělat velké divadlo" (narážím na rozpočet filmu).Ve filmu je více příhod, které člověk může zažít.Vše nějak spletené,bez ,napohled, vzájemné vazby a ani to nepostřehnete,že vedle parádně vedené zvukově hudební plochy je to právě nit rasismu,která celý děj drží pohromadě.K tomu se přimíchají motivy lidských rozhodnutí, které předcházejí činům,kde není vše jen černé nebo bílé,plejáda kvalitních herců ( u mne tomu vévodí Don CHeadle,Matt Dillon)a bravurní scény (Matt Dillon jako policista, který zastaví auto s černošským párem a pak...brrr).Ani nemám chuť již dále film komentovat-to se totiž musí vidět.

Víte co je horší,než znásilnění? Tak se podívejte na film,který velmi emotivním způsobem odkrývá "hrůzy"zrazené a zhrzené dcery. Této tragédii "generálovy" dcery dá vyniknout vojenské prostředí,které je samo o sobě hodně degradující,plné "vymytých"mozků,kde lidské měřítko soudnosti dostává jiný charakter. Vojenská čest je pro mnohé více,než zákony,čest a spravedlnost.To je řešení po vojensky(dcero,mám tě rád,ale zapomeň).I vyšetřovatel Paul Brenner (John Travolta) dostává na výběr.Jeho volba je v první chvíli jasná,vše bude řešit po vojensky.Intrikářské prostředí (skvělé "psycho" verbální přestřelky mezi Jamesem Woodsem a Travoltou cit:"teď,když jsem zjistil,jak jsme oba chytří,můžeme pokračovat")a postupné odkrývání pravdy však mění jeho názor a Brenner se vydává na správnou cestu.Na jejím konci se střetává s tvrdou vojenskou doktrínou generálova pobočníka a generála samotného (James Cromwell-jak ten ty role nepříjemných postav zvládá-mňam).Brenner až teď chápe,kdo vlastně zavraždil generálovu dceru.Pokud se rozhodnete pro sledování filmu vězte,že taky pochopíte,že znásilnění nemusí být znásilněním a vrah vrahem.Vynikající výkony Johna Travolty,Jamese Woodse a Jamese Cromwella vás o tom určitě přesvědčí.A těm,kdo by tomu nevěřili,jsou určeny první řádky závěrečných titulků-generál Campbell byl odsouzen za.....ale fakt se na to raději podívejte. PS.U tohoto filmu téma přebíjí pár drobných režijních nedostatků,proto těch 5 hvězdiček.Hold,nejsem takový tvrďák.

Tou nejlepší volbou režiséra Sama Garbarskiho bylo obsazení do hlavní role Marianne Faithfull. Její postava totiž není tak úplně "hraná". Sama Marianne měla problematický život a během svého civilního života se pokusila několkrát o sebevraždu.A to už člověka poznamená na celý život. Proto její filmová role zachránce lidského života (vnuka),je paralelou její záchrany o vlastní život.Tady se prostě nemuselo přehrávat a Sam Garbarski si to uvědomil.Kamera je klidná,příběh je klidný,ale vše je velmi bolestné a problematické,na žádné postavě nenajdete "nit suchou".I tvrdý businessman ,neméně tvrdé porno branže měkne (fakt dobrý Miki Manojlović),stejně tak "vyměkne"střet se synem,který se dozví,že jeho matka dělá v bordelu.Prostě život se s nikým nemazlí a realita bývá tvrdá.Umírající syn a vnuk je pro mnohé velmi tvrdou realitou.Je jen na nás,kam chceme dojít,jak daleko jsme schopni odhodit zábrany a jak nás to poznamená.Že to jde,nám ukázala herecká (tak civilní) Marianne Faithfull a daň za své rozhodnutí nemusí být tak vysoká,jak se mnohdy předpokládá (střet se svou sousedkou,která ji svedla manžela,usmíření se synem,náruč jejího chlebodárce).Jen škoda značné syrovosti kamery a vedení režie ve stylu voda teče...-tam je ukryta 5.hvězdička.

Noční hlídka bodovala koloritem ruského prostředí (bydlení,ve kterém by u nás bydleli tak bezdomovci)a herců, které jsme nikdy neviděli (trochu to funguje,jako když jdete do zoo).Díky tomu jsme byli ochotni více akceptovat nedostatky,které by trochu náročnější divák u hollywoodské produkce "zpucoval" Bohužel,u dvojky jsem již očekával,že se vylepší,poučena z chyb jedničky.No,ona se "vylepšila"-přibylo akčních scén (u mnohých jsem však netušil,proč),efektů a hlavně je delší.Zároveň s tím se však ztratilo kouzlo jedničky a zvětšila nesourodost jednotlivých scén (na konci filmu si nevzpomenu,k čemu patří scény z úvodu filmu), Filmu by určitě prospěla kratší metráž,čímž by se zvětšila přehlednost "nosné"části příběhu-příběh otce a syna,boj dobra se zlem.