Bobbliex

Čím víc nad tím přemýšlím, tím víc mám Mr. Nobody ráda. Je pro mě něčím hluboce osobním a tak trochu intimním. A navíc ten soundtrack... To je bomba! :)

Život Adele je pro mě film, u kterého se mi nejsložitěji popisuje, proč je vlastně jedním z mých oblíbených. Doslechla jsem se o něm naprostou náhodou a naprostou náhodou jsem si ho i jednoho odpoledne pustila, aniž bych tušila, o co se vlastně jedná. Začínalo to tak nějak mile – Adele vstává, dobíhá autobus, žije si svůj celkem normální život... Spousta na oko velmi krásných záběrů obyčejné každodenní rutiny, které mám ráda. Když přišel na scénu první sex, trochu jsem se zarazila. Cože? Bylo to tak... přímé. Žádná lehká hra na schovávanou, jako ve většině filmů. A vlastně to tak bylo s celým filmem. Všechno bylo reálné, na nic si to nehrálo. Nejdokonalejší část celého filmu jsou pro mě dialogy beze slov. Záběry na obličeje lidí, které mluví, aniž by vydaly hlásku. Paráda!

Možná by si Nevědomí zasloužilo víc, než pouhé tři hvězdičky, které jsem mu udělila, ale já si nemůžu pomoct... Pro mě je jenom dalším sci-fi, které se nijak zvlášť neliší od ostatních. Navíc mi drásaly nervy ty rádoby vtípky na odlehčení v dramatických pasážích. Nepochopila jsem jejich smysl a vtipné mi nepřijdou doteď. A přestože bych mohla plusově hodnotit grafickou stránku, která mě zaujala, předvídatelný příběh celou věc sráží zpátky ke třem hvězdičkám. Ke zhlédnutí poslední čtvrtiny filmu mě v podstatě donutila jenom kamarádka, která seděla vedle mě v kině. A že by se mi líbilo zakončení, to také říct nemůžu.