Omnibus

„Cizí zadky jsou můj chleba, vypucuju co je třeba.“ Pochvala vydumnici: „vychutnávať každučký okamih každodenného života“ je samozřejmě skvělé a plaší to existenciální úzkost. Jen bych to radši dělal v zahradnictví, hnojením kopretin a fialek. Bohužel, soukromý život Hirajamy i veřejný toaletní život v Tokiu byl zklamáním, prost jakýchkoli problémů i hloubky. Jen taková běžná tělesná sanita, bez očisty zahnojených duší. KONFORMISTICKÉ OKÉNKO: [][] Aby se objektivní vlk nažral, subjektivní koza zůstala celá a má dobrá pověst neposkvrněná, uděluji tři hvězdy, místo zamýšlených dvou. Snad kvůli tomu nebudu za sráče [sic!] a nějaká na csfd registrovaná hajzlbabča o mě nepřerazí koště. [][] Ovšem kouká se na to dobře a tolik záběrů Tokia neuvidíte ani v Tokiu! Perfect document pro (ne)náročné vyzenované single-diváky, kteří nevyžadují zápletku a vlastně ani žádný děj. Dále viz koment kiddo.

„Pustina ledová, zábava jalová.“ V Bermudském trojúhelníku se beze stopy ztrácí lodě, v záhadném Pomohelníku mizí hodnocení i komentáře a ve Špicberském kosočtverci zmizela zábava a napětí. LODNÍ OKÉNKO: [][] Co zaujalo? Ϡ Že přerostlý viking ví, jak chutná lidské maso. Ϡ Jak na lodi všichni zmizeli než bys řekl mrož a zbylí tři mamlasové pak na liduprázdnou palubu čuměli jak eskymák do prázdné ledničky. Ϡ Olezlý lední medvěd, pokrytý stařeckými skvrnami. Vztyčí se kodiak na zadní a bude mít tři metry? A zabručí mi? Hm, nezabručel. Jen se odpotácel za nejbližší hromadu ker, zřejmě chcípnout. [][] Nic dalšího dramatického se už ve filmu nedělo. Tři pučmidráti trestuhodně plýtvali zajímavou přírodní lokací i doslova pyramidálním ruským městem duchů, mrcasili se odnikud nikam, chlastali a místo snahy o záchranu pindali o jakýchsi osobních traumatech, zatímco znuděným divákům zbůhdarma mrzly zadky. Finále podivně uťato. „Rejžo, v kameře došel film, balíme.“

„Chudý jsem a chudý budu, nepomůže ani... hrát si v lese na pobudu, svírat klacek v dlani.“ Vážený soude, jsem vinen. Ovšem s plánem loupeže přišel Willy „VRK“ Kufalt! ZAMŘÍŽOVANÉ OKÉNKO: [##] Několik sedláků s mentalitou nevolníků, zadlužených až po své nemyté uši, s ksichty jak karfiol a inteligencí Pepka Vyskoče. ## Chudí tak, že i kostelní myš je proti nim ve vatě. Neměli ani chleba, natož špek, jen zvadlou zeleninu. K snídani tuřín, k obědu nic a k večeři zbytky od oběda. ## Ve spíži vymeteno a v hlavách taky, nikde ani špetka IQ. ## Jediné co měli byly štěkny, s nimiž žili na psí knížku, neb neměli ani peníze na svatbu. [##] Ti chytřejší z nich snili o Americe, kde prší blahobyt, půda je zdarma a už předhnojená, s indiány se dá orat a pečení bizoni létají imigrantům sami do huby. Americké krávy jsou blankytně modré, mají šest nohou, čtyři vemena a umí se dojit samy. Ti méně chytří jen šoupali zadkem za pecí a snili o naditých měšcích vrchnosti, které jim už brzo budou říkat pane, jen co seberou odvahu. Tu pohříchu sbírali po troškách, při sedmi marných pokusech, vždy po 30 km pochodu. Jo jo, když je blbá hlava, trpí celé tělo. Poselství z Kombachu jest pesimistické. Chudý blbec má zůstat chudý, s hřbetem ohnutým a jen ho vděčně nastavovat karabáči vrchnosti a šlechty. Co spraví náladu? Babinský & spol., to byli jinačí kabrňáci!

„Plápolá hranice, plamínky v očích, když tančí samice, hlava se točí.“ A pro věc zapálenému inkvizitorovi se začnou zapalovat i lýtka. Poetická, leč hořká balada se zpěvy, tanci, kanci a šesti pekelnými divoženkami. HŘÍŠNÉ OKÉNKO: [][] Aneb Faustčin manuál pro očarovaného Dona Rostegui, kudy tudy na sabat. Ϣ Flanďáku hříšný, sutanu vykasej a houbičky zobni, ať orosí se mysl tvá  sychravá, askezí vysušená. Ϣ Rypákem prasečím a chřípím svým nestoudným vůni žen pekelných lačně nasávej. Ϣ Stránky bible rozečtené jen kozím chlupem zakládej, divoce ryč a skřeky vydávej. Pak okem svým černým, chtíčem zakaleným, nestoudná mámení pekelná uzříš. [][] Demagogie, tmářství a zvůle mocných mužů, slintajících nad živočišným ženstvím při VIP derniéře sabatu. Parádní byl i hororový aerobik malé Katalin, s tak gumovým tělem a krkem, že by jí záviděla i Regan z Exorcisty. Hvězda dolů za závěr bez karmy. Být to na mně, tak na útesu Padre Cristobala čapnu za flígr a: „Ty zmrde bonzácká, tak víra prý dává křídla? Ukaž!“

„Žhavý kov svou pěstí ková, ďábla v kleci doma chová.“ Patxi je hrubián se železnou pěstí, nesnášenlivý, zarostlý a nemytý divous. Má vůbec srdce? Má. A jak žhnoucí! Alijova vize pekla je temná a páchne škvířící se člověčinou, viz ohníčky sadismu v bezelstných dětských očích při mučení Sartaela, pak stud holčičky a její omluva. OKÉNKO BOLESTI: [][] Máme ďábla v kleci. Jak mu předvést, že i lidé umí působit pekelná muka? Ψ Rozžhaveným krucifixem, jak při značkování dobytka (však ocas má). Ψ Posvěceným zvonečkem mu zrychtovat (zád)ušní bubínky. Ψ Torturou nejkrutější je rozsypat před ním cizrnu. Matematika je totiž peklo nejen pro školáčky, ale i pro čerty s obsedantně kompulzivní poruchou. [][] Pobavil farář, který se při spatření démona zaradoval: „Děkuji, Bože! To je živoucí důkaz víry. Vezmu ho do Vatikánu.“ Soucítil jsem s Patxim, jemuž osud do manželství hodil vidle, litoval malou Usue s opečenou tváří a užíval si sebeobětování i epický závěr s orginálními ďábly. Btw, Alastor vzkazuje: Lakomci, kteří dali jen 1*, budou trpět! V 5. kruhu bolesti, sekce smutní, varný kotel 203.

„Až mi v hlavě hučí, jak v komentech bzučí.“ Kdo? Pilní čmeláčci, opisující jeden od druhého. Prý Blbý a blbější? Ale no tak. Jules Winfield by vám to vysvětlil. Lízat námrazu ze železné tyče a masírovat mouše nohy není hra na stejným intelektuálním hřišti. Není to ani stejná liga, je to úplně jinej sport. OKÉNKO ASOCIACÍ: [][] Ukazuje francouzské Les Valseuses a dva jiné váguse k pomilování. Citlivého Pierrota a hrubiánského poživačníka Jean-Clauda a jejich zlodějíčkovskou (a)sociální revoltu proti společenským normám. (Ꞷ) Bezcílné poflakování je svoboda, práce sprosté slovo a krádež jen projev kladného vztahu k cizímu majetku. (Ꞷ) Dvojice nemakačenků vyžírá ledničku zbohatlíkům, kterými z duše pohrdají. (Ꞷ) S plnými břichy pak sní o... zbohatnutí. [][] Já zase sním o 5* pro tuhle okřídlenou satiru, kdyby ji doplnila postelová scéna s kočičkou Adèle Exarchopoulos. Ta byla úplně k sežrání, ať už zádumčivě mlčela, čelila podezření, že jí malé psy, nebo hulákala jak na lesy a probouzela tak mou chlípnou fantazii. Jestlipak tak děsně řve i při sexu? Navrhuji dvě svatby. S mouchou Dominikou poletí k oltáři Jeff Goldblum a Agnès se vdá za strýčka Pepina.

„Bez bázně a hany, s mečem na pohahy!“ (Ne)obyčejná fantasy, která (ne)řeší pohanské dilema, zda zůstat přisátí k již povislému ňadru jeskynní bohyně, nebo jít s dobou a pořídit si na hlavu trnovou korunu a do hlavy výčitky svědomí kvůli prvotnímu hříchu. Nebo zda o pár století předběhnout Angelu Merkelovou a radostně otvírat náruč Saracénům. A teď babo raď. OKÉNKO MOHYLY: [][] Čím se pohani vyznačují? [] Zajímavými válečnými taktikami. Mručením v křoví, krupobitím na objednávku a schopností překvapit protivníka... svou sebevraždou. [] Zanedbanou pedikúrou a schopností nepříteli vyškrábat oči nohama. [] Moderním sebepoškozováním, viz Irati, při depresích si nožem pižlající nohu. [][] Ocenil jsem mírně přerostlou stometrovou užovku i  pyrenejské Stromovousy a Kamenožrouty, vrostlé do skal a mechu v lesích, a pobavilo mě, jak Mira žárlila na Pannu Marii a jak ji dopalovalo, když vesničané, klečící postaru před pohanskou mohylou, se pro sichr i křižovali, ale samotný příběh nic moc. Přitom kovářský divous v Alijově Errementari mě stáhnul až do pekla.

„I ty zvrhlý ješito, máš to blbě přišito! Chtěls Řád Lidské stonožky? Vždyť jen látáš ponožky.“ Začátek filmu povědomý. Těžká jsou rána opilcova, když na člověka zpod deky mžourá ropucha. „Ježíšikriste, kterápak vy jste?“„A vy, pane, jste kdo?!“ Bohužel, dál už byl film blbý jak „Pojď na mě zboku.“ Zvrhlík byl čajíček, jeho motivace chabá a pikle šil jen řídkým stehem. Propásl i šanci vtipně zahláškovat.: „Přestaňte se cicmat, nebo vás rozsadím!“ Ale to on ne. BAŤOVO OKÉNKO: [][] Jak to jde režisérovi s jehlou nevím, ale s kamerou moc ne. ⸎ Jednou je spojení těl tak těsné, že by mezi pupíky ani chlup nepropadl, jindy jsou sešití jen nedbale, za bůček nebo dokonce stojí vedle (!) sebe, s jakýmsi chobotem. ⸎ Chybělo už jen drbat se zády o záda. ⸎ Točit to já, dvěma neposedům kydnu na herecká bříška tubu vteřinového lepidla a mlask! Vyřešeno. Na WC budou močit v tandemu doopravdy. [][] Potěšilo zodpovězení otázky, zda siamská dvojčata můžou mít incestní sex (můžou) a záhada, zda nahá paní ve sněhové závěji je tak otužilá nebo tak blbá. V koupelně velká osuška, na mrtvole kalhoty a svetr, ale Sára si venku nechá umrznout bobra. Husa. Navíc i obstarožní, ordinérní fuchtle. Brrr.

„Když je dáma pod obraz, nechystej se na příraz!“ Protože nejen alkohol, ale i #MeToo je dobrý sluha, ale zlý pán. Pracovní název filmu zněl Plivu na tvůj ocas, s podtitulkem Sex je dnes ruská ruleta. POMSTYCHTIVÉ OKÉNKO: [][] A v něm SPOILERY! Při vší úctě k traumatu (navíc jen v zastoupení) a k oprávněnosti pomsty, Cassandra byla klikařka par excellence. Mraky čárek v zápisníčku, stovkám chlapů utekla zpod hučící klády... a nic. Všichni jen zvadli jak lilium, div že jí nepoděkovali za výchovnou lekci a ani jediný z těch macho prasáků jí neupravil ciferník. S takovou klikou sázet Sportku, brala by denně jackpot. [][] Bohužel, prvoplánové černobílé vidění světa žen a mužů, bez výjimky hovad („I ty, Ryane?!“) psychologicky klouzalo jen po povrchu a skutečnému Znásilnění to nesahá ani po poklopec. A (p)oselství filmu zní jak? Gentlemani už vyhynuli, všechny chlapy vykastrovat. Na to si ovšem neobjednávejte eskortku Cassandru, ale lolitku Hayley Stark, u ní je to se zárukou.

SPOILERY! „Kdo jenom knihy rodí, své smutné duši škodí.“ Ani úchvatný vizuál nezaplní prázdný film, byť se v něm imaginace urve jak rotvajler z řetězu. Co je mi platné „kombo Silent Hillu a asijských duchařin,“ když Ting-yina je jen slepé střevo Rosamunde Pilcherové a bylo mi buřt, zda ji obrkyvadlo na smeťáku trefí přímo na komoru a co všechno jí mrtvoly ošmatlají. ZRECYKLOVANÉ OKÉNKO: [][] Toto drtivé vítězství formy nad obsahem bylo: [] Pyrrhovo. [] Zločinné plýtvání imaginací. [] Masakr racionálna, hraničící s genocidou. [][] Hvězdu za dohazovačku, přicházející s nabídkou kvalitního bratra, druhou za vychytávky hodné lepšího filmu. Přítulní dlouhokrcí oběšenci, duchozdvižný výtah, sluchátko chrčifonu, línající duch, trousící černé vlasy po bytě, z nebe pršící bezďáci a thajský natolik plesnivý a vybydlený slum, že Chánov je proti tomu dobrá adresa. Ale spisovatelka s krédem „nevím, kdo vlastně jsem“ to celé zazdila. Njn, kdyby se netahala se ženáčem, tak se jí to nestalo.