Omnibus

„Na cizích mukách se pásl, na lupení se třásl.“ Všechno, co chtěl Garlandův školáček Men vědět o emancipaci, ale bál se profesora Lanthimose zeptat. Aneb O kuřatech a (ne)lidech burtonovskýma očima mého oblíbeného řeckého ptakopyska. Poor Things je divoký rej filmařské imaginace, kdy úplně každé políčko filmu vypravuje nějaký fantaskní mikropříběh. Skvělý casting. Willem Dafoe byl se svou držkou za fešáka odjakživa, takže maskérce stačilo jen trochu makeupu, aby vznikla netvorova tvář, zbrázděná morbidními životními zkušenostmi. Celej já. Úžasná je i Emma Stone, nelidskou operací vycukaná až k hrůzné mimice a pohybům mongoloidního batolete. Prý: „reálně i filmově odporná, bestiálně ohavná šišlavá ropucha.“ Tím líp, aspoň mi za ní verbal nepoleze. MONSTR OKÉNKO: [][] Plné až zrůdně upřímných otázek, které oddělí zrno od šosáckých plev. Ꙭ Kterou rukou honíte? Ꙭ Kurvíte se radši zadarmo nebo za mzdu? Ꙭ Jste šťastní? Máte děti? Ꙭ Jsou (zrůdné) po vás? A učíte je to nejdůležitější, PTÁT SE? [][] V závěru potěšila tzv. Baxterova karma, kdy gen. Blessington se místo popásání na cizích mukách pásl doslova. Pět husopsů z boudy vypouštím.

„Zklidni tep a nemrkej, jeden nádech, hlubokej...“ Velmi sugestivní. Hranici mezi životem a smrtí tvoří chatrná kamenná zídka, zralá na rozsypání. OKÉNKO V ZÍDCE: [][] A za ním Sgt. Allen B. Isaac. Ꙭ Má pech, koleno v prdeli, kolegu tamtéž, děsnou žízeň a na drátě iráckého odstřelovače, co má keců jak Palacký. Ꙭ „Za zdí je jen to, co tam je. Zbytek je ve tvé hlavě.“ Ꙭ „Válka skončila, ale ty jsi pořád tady. Ty nechceš jít domů.“ Ꙭ Legendami opředený Juba je zahrabaný někde v okruhu pár set metrů, pod bůhvíkterou banánovou slupkou a do dalekohledu zírá s trpělivostí hada, kterého si Američani při špičkovém výcviku hřáli na prsou. Ꙭ Ze zářezů na pažbě už má málem QR kód,  vrtulníky sundává jak kachny. Mít Saddám Husajn takových borců deset, tak dodnes zadkem leští svůj zlatý záchod v paláci a nad Irákem má no-fly zone. [][] Chvíli akční, chvíli komorní, leč napínavá psychologicko politická konverzačka. Slunce žhne, pot se lepí a prach vrže mezi zuby, ale o něco míň než při souboji odstřelovačů ve Smrt čeká všude. 

„Myšky se tiše vznáší, bez tíže v bezčasí plují, lidé svůj strach špatně snáší, přítele nešanují.“ Historicky první film natočený podle skutečných událostí, které se ještě nestaly. Ale až skřetovi v Kremlu poteče do bot a on se rozhodne „nesmazatelně zapsat do dějin...“ Zatím však žijeme a tak koukáme na svět skrz OKÉNKO V KUPOLI: [][] Co můžeme pozorovat? [] Porušování 1. Gravitačního zákona Matta Kowalského: „Co jednou vesmír schvátí, scénář už nenavrátí.“ [] Zbytečnou cudnost kosmonautek. Jó, taková Ryan Stone, ta panečku uměla předvádět kosmoprádélko. [] Zemi aka Mars. Už ne modrá, ale rudá planeta. [] Ameriku a Rusko v prdeli a Číňany smějící se za bukem, byť pod zářícími listy. [][] Napětí v přístrojích i ve scénáři kolísá, souboje se zbraněmi „co dům dal“ jsou realistické a csfd pacienti vystřelení do vesmíru nervózně hejtují, místo aby si v pohodě zalevitovali. Mravní ponaučení z výchovné mise I.S.S. je jasné. Člověk člověku vlkem, i s apokalypsou za krkem. Njn.

„Pomilovat se s Ráchel, aby ji ďábel už nechtěl.“ Do svého Záhořova lože chce totiž jen panny. Za manželku má ovšem ohyzdnou, nadrženou strigu, čili Belzebub si takříkajíc tahá práci domů, protože v ložnici má peklo. Je to bejkovina, ale zábavná a hravými detaily vytuněná. Též varování  motorizovaným hříšníkům. Zapomeňte na „pomáhat a chránit“, sírou smrdící hellcop Sgt. Bedlam zná jen „zatratit a spálit.“ U pasu pěkně živá umrlá želízka a ve tváři vepsané zlo, doslova a do písmene. Jo jo, když do pekla, tak ve stylové káře. Viz OKÉNKO AAA: [][] Což je posmrtná odtahovka a servis všeho druhu. Ψ Beezle, ďábelský lidumil s tváří anděla, opraví všechno. „Auta, lidi i závodní koně.“ Ψ Morální profil má nejednoznačný, je střídavě hodný, zlý, zhůvěřilý i romanticky zasněný. Ψ V jeho úmrtůlném bistru čepují pivo Styx, z rádia zní píseň „život s odpadky“ a ve spalovně to žije, radostně tam rachotí drtička těl hříšníků. Zkrátka vymazlené peklo. [][] Čtyřmi stehy sešívám Charónovi víčka. Jo a nemáte někdo tu videohru Hell on wheels? Když tak mi ji nechte u Rachel, dík. V její Hot as Hell pizzerias.

„Svět se v prdel obrací, všichni budem jinací. Zrůdy se tu hromadí, v kapradí nám dovádí.“ Tak ne, nedovádí. Jen letargicky koukají skrz OKÉNKO ODCHYTOVÉ SLUŽBY: [][] Zbytečně se netěšte, mutantů je v tom jak šafránu, zato výchovných momentů tři opičí prdele (Lana s obličejem paviána promine). [] Poučení z filmu. Chcete-li se sexuálně identifikovat např. jako orel, coming out z hnízda se nedoporučuje bez padáku, jinak si zmačkáte zobák. Mladík Fix, řečený „neuč orla létat“ a jeho mávání křídly pobavilo. [] Darovaná ryba? Obvyklá chyba. Emil měl Fixe radši naučit chytat ryby. [][] Bohužel, pro intenzivnější a komplexní artový dobytek, ech, chtěl jsem říct prožitek, mi ve Zvířatech chyběl nějaký ten zvrhlý chlupatý sex, čímž nemyslím méďu Teda, ale např. lesní soulož neandrtálských mužatek v Tina a Vore, což je taky LGBT+ film o jinakosti, ovšem čtyřhvězdičková, echt hnusná mňamka.

„Panic či kanec divokej, upírky nikdy nešukej!“ Trailer nalákal a já se na to těšil, jak Drákula na zatmění slunce. A ono prd. Abych použil jednu z mála vtipných hlášek, „raději bych se nechal ojet vlkodlakem,“ než tuhle prudu zhlédnout znovu. OKÉNKO KADIBUDKY: [][] Kdo může za to, že film skončil v... ? [] Střihač napitý jak houba. [] Režisér s odkrveným mozkem. [] Dva třeskutě „vtipní“ scenáristé a křečovité dialogy jak z pomocné školy pro mentálně postižené orangutany. [] Osikovým kůlem do srdce byl casting. Mathew Horne coby unylá demoverze Pattisona, protivná čůza Ex a zpovykaný James Corden, fyziognomií Samvěd Křepelka, ale momentálně zaostalej a se zastydlou pubertou. [][] Na druhou stranu, ta obrýlená švédská pichna MyAnna Buring byla opravdu šik a vidět ji Dempsey, z fleku by ji vyměnil za Makepeaceovou. Hvězda pro ni, druhou za povedený prolog. Škoda dobrého námětu. Chci remake! Ideálně s dvojicí Pegg a Frost v režii Edgara Wrighta.

„Zrůda vrčí v kapradí, snad nás svěrač nezradí.“ Chválím noční les a skřeky ve tmě, husí kůži jsem měl jak Kopčem u skomírajícího ohníčku, který mu právě pochcal šavlozubý tygr. Ovšem humanistické finále se Stockholmským syndromem („Ty jsi zlá, oni mě krmili!“), to si strčte do... SKALNÍ OKÉNKO: [][] Členové tlupy: plesnivý dědek Prudakmet, náčelník Mrdoštěp (nazdařbůh do tmy), synáček Jefuč, bratrošvagr Mrmulík, těhule Rodízhladu a ošklivá čtyřicetiletá dvanáctka Mensesuž. [] Majetek: žádný. Co měli, zahodili, při WTF běhu za Mrdoštěpem, honícím zrůdu. [] Domácí zvířectvo: Prapsa ani praprase neměli, jen pravlka, z posedávání na studených balvanech. [][] Coby tlupa metrosexuálů s účesy od kadeřníka, moderními kalhotami a vaťáky typu gulag, provandrovali bez mapy půl paleolitické Evropy, aby ve finále neuměli trefit z lesa ven. Hlad neřešili lovem, ale cimrmanovsky: „Sníme psy.“ Místo pterodaktylů nad nimi kroužil dron s kamerou, která se občas převracela vzhůru nohama, aby ukojila Cummingovy umělecké ambice a nasrala Omnibuse. Povedlo se.

„Život za rohy nechytej, před býkem-grázlem utíkej!“ Španělská hořká nostalgie. Život letí jak splašený býk ulicemi při svátku Sanfermines a než se stačíš ohlédnout přes rameno, není ti sladkých šestnáct, ale táhne ti na hořkých padesát. Mládí je pryč a už nikdy ho neprožiješ znovu. OKÉNKO VĚZNICE: [][] Šéf zlodějské party Zarco byl zamlada charismatický vlasatý grázl s očima Viggo Mortensena. Po 28 letech za mřížemi se scvrknul do sešlého, bezzubého mukla, už jen unaveně glosujícího život a zmarněné naděje: „Co se stalo, stalo se. A co se nikdy nestalo, na to je nejlepší zapomenout.“ [][] Dojala mě přítulná prostitutka Francesca, dárek od Zarca, kterou Nacho původně odmítnul. Ale ona na to šla psychologicky a se zajímavou fintou. Šlapka když něžná je, i panic roztaje! S ní se měl Nacho oženit a ne vzdychat po zlodějské rozhoďnožce z ghetta Girony. Dnes je z něj sice uznávaný advokát, ale je sám. Osud nezná „kdyby...“, nenapravíš chyby.

„Kazajka svěrací a bída světa, dobro se vytrácí, život je sketa.“ Nebo ne? Viz OKÉNKO POLSTROVANÉ CELY: [][] Emancipovaná upírka Amirpour točí filmy drsně poetické. [] V její prvotině jsem coural sám nocí tmou Teheránem, se zloději, pasáky a kurvami na rozjímací pohodu. [] „Baba Voss“ jako malíř a příležitostný kanibal v The Bad Batch mě vzal na postapo trip, při hledání kořenů lidskosti. [] A dnes mi plandaly rukávy svěrací kazajky až na zem, při prožívání útěku Mony 'Lisy' Lee z blázince s duší obnaženou, hladovou. [][] Vpravdě hororový začátek a až poeticky vymalované psycho, pak atraktivní New Orleans, plný retro tramvají, pouličních umělců, jazzu, duchů a voodoo. Malý kluk je dvakrát dospělejší než máma Bonnie, zmalovaná čůza tancující u tyče před povykujícími burany v říji, o vyzebrované fáro se ležérně opírá Chloupek, týpek se srdcem na dlani a nezištný dárce trička i naděje. Božský soundtrack. Za něj i pátou. P.S. csfd joudy a jejich hodnocení neberte vážně.

„Honit jenom jako, může jenom pako.“ Home imbecile's invasion, kdy mé chechtání rušilo Faustce prožitek, aneb blbí honí blbé a „napětí“ se vytváří nekonečně pomalým ohlížení Addie za každým prdem v koutě. IQ OKÉNKO: [][] Pravidla masakru à la Static. †† Honím k nasrání pomalu, tzv. staticky. Hlavně nikoho nechytit! †† Vidím-li manžele vklouznout do ložnice, jdu je honit do kuchyně, to dá rozum. †† Když vím, že se zamkli v komoře, hledám je venku před barákem, slyším-li je šramotit v koupelně, zamířím neomylně... do garáže! †† Dělám si kozy? Já ne, to Todd Levin. [][] Mám dvě otázky. Proč Jonathan furt někam odbíhal a nechával Addie bezchobotům napospas? A opravdu si Levin myslí, že může diváky 80 minut neskutečně srát, protože pointa s trezorem všechno napraví?