Tažní ptáci

Na rozdíl od Ikarova pádu má tohle pokračování po celou dobu potřebnou šťávu a člověk jen žasne nad virtuozitou legendárních herců.Moc se mi libil Somr jako akurátní,pořádku milovný člověk.Brodský taktéž stojí za zmínku a o Menšíkovi se zmiňovat je celkem zbytečný,ten opět nehrál ale postavou žil.Jinak příběh nás zavádí do tzv.odmašťovny(protialkoholní léčebna) a ukazuje jak se pacienti rvou se svou zavislostí:Moc zajímavé (09.11.2008)

V souvislosti s filmem Ikarův pád jsem Menšíkův herecký výkon nazval tím nejlepším, jaký jsem v životě viděl. V Tažných ptácích si pro sebe podobný titul uzmul Vlastimil Brodský, který ztvárnil roli alkoholika Fendrycha, který se místo snahy o léčení oddává snění o létání a přemýšlení o tom, zda se vlastně má pro koho léčit a pro koho se svými démony bojovat. A také v roli mefistotelovského našeptávače a přesto přítele v jednom. Společnost mu dělá Vladimír Menšík jako ten rozumný, který má i díky své schopnosti být nad věcí na povel celý pokoj č. 2, pedantický cholerik Josefa Somra, bezstarostný Pavel Zedníček a intelektuál v podání Eduarda Cupáka, který svůj úděl bere s pochopením pro své chyby i pro svou neschopnost je neopakovat. Pokládám si otázku, o kolik tato verze Přeletu nad kukaččím hnízdem předstihuje svého oscarového kolegu. (04.04.2022)

Ikarův pád mě kdysi nadobro rozložil. Byla jsem jako skládačka rozebraná na kousky. Uvnitř jsem se cítila prázdná, emotivně vysátá a hodnou chvíli pohroužená do vlastních myšlenek. Nedokážu zcela přesně vystihnout a vyzdvihnout tu naprostou preciznost s jakou nás pan Hubač dokázal opět vtáhnout do obyčejných lidských dramat, do našeho nitra, vytáhnout bubáky ze skříně a bojovat s nimi. O Menšíkovi se říká, že svou roli nehrál, že to prostě byl on. Z Brodského jsem rovněž cítila bezvýchodnost a zoufalé volání o pomoc. Chmurnou atmosféru trochu odlehčil hujer Somr, nicméně jsem opět padla na kolena před mistrovským dílem a před výkony herců, kteří se už nenarodí ... (05.09.2017)

Kinematografie 80. let není zrovna moje oblíbené období, ale v českých vodách se přeci jen našly zajímavé věci, které stojí za to zkouknout. Téma alkoholismu u nás nebylo asi úplné tabu, uričtě se o něm ale taky běžně nemluvilo a netočilo. Tažní ptáci jsou takovým okénkem do uzavřené společnosti nevšedních lidí, závisláků, psanců, i normálních otců od rodin a doktorů filosofie. Vůči průběhu filmu nemůžu nic namítnout, ale k jeho konci ano - bylo zřejmě cílem, aby vyzněl neutrálně, s trochou dávky optimismu a očekávání, že nic není rozhodnuto, já bych dala ale přednost nějakému rezolutnějšímu vyznění, které by z filmu udělo ono drámo, kterým tento problém často končí. btw - necítila jsem se úplně nejlíp, když jsem během Tažných ptáků vyzunkla několik skleniček vínka.. (20.03.2012)

Nakoľko je tento film prirovnávaný s ,,Dobrými holubmi,, a možno aj určitá paralela sa tu ponúka , tak vo svojej podstate je mu diametrálne odlišný. Tažní ptáci sú predovšetkým sondou do psychiky duševného utrpenia, film o priateľstve a porozumení, v ktorom Vladimír Menšík (akovždy) exceluje a Brodský mu synonymicky sekunduje. Silný film. (20.05.2018)