Zodiac

David Fincher je génius, na Zodiaca jsem se chystal dlouho, ale měl jsem po něm skočit hned jak byla šance, včera jsem totiž musel ponocovat ;-) nedalo se to jen tak vypnout, výborná práce kamery, mrazivý soundtrack, retro atmosféra bez faxů ;-) Výborné, fakt špičkové výkony herců: Jake Gyllenhaal, Robert Downey Jr., Mark Ruffalo…stoprocentní spokojenost, ještě navíc podle skutečné události…10/10* (28.03.2008)

// Ale tak ano, precizní řemeslo spolu s napínavým příběhem chytře rozložené do téměř tří hodin projekce si přímo volá po nějakém tom hlubším zamyšlení, tomu se ale bohužel nakonec tolik nedostává, jelikož stejně jako tehdy během šedesátých a sedmdesátých let, tak i ve filmu a nakonec i při sledování zkrátka uběhne až příliš mnoho promlčeného času, abych došel k nějakému uspokojení z finálního "odhalení". Ať už to bylo překvapivé, či nikoliv, zkrátka jsem z toho nic neměl. Nejen, že jsem čekal, že Zodiac bude mnohem chytřejší, fikanější, kultivovanější, důmyslnější a možná i vzhledově mladší a víc fit (kulhajicí, plešatý a obyčejný mrzák... takovou roli měl dostat někdo, kdo by z ní zvládl vytřískat něco víc "šileného"). Ano, nešlo tu o Zodiaca, šlo o ty muže, kteří se mu snažili přijít na kloub. Ale to mi zkrátka nestačilo. Nicméně dobrá, skvělá režie, přesní herci a velmi napínavá první polovina - 70% (02.12.2012)

Zatím žádná Fincherova kombinace beznaděje, cynismu a sadismu nebyla ve všech ohledech dotažená tak jako Zodiac, vtahující odhalení toho, proč nedošlo k žádnému odhalení. Scéna sledování taxíku z boží perspektivy by mohla být emblémem režisérova odtažitého přístupu k postavám. Nenechá je žít osobní životy, neustálým střídáním perspektiv (vyprávění se drží toho, kdo měl v dané době přístup k novým informacím) nám neumožní proniknout k nim blíže. Ať se nacházejí v terénu, doma nebo v baru, ať jsou Vánoce nebo všední den, stále řeší Zodiaka. Pokud ve filmu ale paradoxně něco prodělává očividný vývoj, pak ne vyšetřování, ale postavy, které ztrácejí nervy, elán a odstup. Nejen jejich posedlost honbou za odhalením pravdy, ale také styl filmu ze všeho nejvíc připomíná Všechny prezidentovy muže, jiný faktograficky procedurální thriller. Architektura redakce San Francisco Chronicles, mimořádná hloubka mimořádně dlouhých (a myšlenkové procesy v jejich úplnosti zachycujících) záběrů, převážně statická kamera, vysilující sběr a analýza informací – to všechno jsou reminiscence Pakulova filmu (a mnoha dalších dramat a thrillerů z konce 60. a začátku 70. let), který nás navzdory podobnému průběhu ve výsledku utvrzuje v tom, že systém funguje. Zodiac nám sice přesnými údaji o místě a času opakovaně slibuje zásadní odhalení, které zásadně ovlivní průběh pátrání, ale ve skutečnosti jde jen o další slepou uličku a další projev režisérovy obsese detaily (včetně ohlídání si toho, aby v určitý den a čas hrálo v rádiu totéž, co z něj lidé tehdy skutečně mohli slyšet). Jindy prosluněné město květinových dětí se ve Fincherově neo-noirovém pojetí stává temným labyrintem, z něhož nevede cesta ven a v němž namísto systému vládne chaos, čemuž odpovídají i vraždy nezapadající do žádného vzorce. Namísto modrozelených filtrů vizuálně sladěnému filmu dominují odstíny žluté, barvy posedlosti. Právě posedlost je společně se zájmem o přenos informací (viz prolog zachycující cestu dopisu) leitmotivem snímku. Význam mediálního zprostředkování informací a nutnost probírat se zas a znovu neskutečným množstvím dat (Graysmith v závěru de facto přešetřuje to, co bylo vyšetřeno v prvních dvou třetinách filmu) posouvá faktům věrnou rekonstrukci čtyřicet let starého vyšetřování do informačně přesycené a médii ovládané přítomnosti. Nadčasový je Zodiac také díky stylistické odměřenosti. Fincher se tentokrát nesnaží být za každou cenu cool, šetří složitými pohyby kamery i CGI berličkami a veškerou pozornost koncentruje na postavy a to, co si sdělují. Režisérský perfekcionista tím při analýze zodiakovské mytologie prokazuje podobnou oddanost faktům jako jeho hrdinové. Obdivuhodné, náročné a zasluhující vícero zhlédnutí. 90% Zajímavé komentáře: Nathalie, Bluntman, Marius, castor, Othello, Maq, Triple H, Frankie (25.09.2014)

This is the Zodiac speaking. I wish you a happy Christmas. Dokonale zpracovana udalost o nejznamnejsim nejpopularnejsim americkym vrahem.. potesil taky Dirty Harry :-)) Sceny vrazd jsou precizne zpracovany, vsechny role precizne zahrany, atmosfera navozena....precizne :-). Jedine minus bych videl v prilis tahle dejove linii, prece jen se daly nektere nedulezite faktory vypustit.. to je asi vse, co me ted napadne.. velmi dobre 4 (25.03.2010)

Fincher opět o sériovém vrahovi, který je vždy minimálně o krůček napřed před muži zákona. Tentokrát ne však smyšleně a s depresivním deštěm, ale podle skutečných událostí otřásající slunnou Kalifornií 70.let minulého století. A to je na tom to krásné. Ač víte o Zodiacově nepolapitelnosti, hltáte dvě a půl hodiny tu chronologicky seřazenou investigativní práci amatérů i profíků a i když se občas v té přehršli nepřímých důkazů a falešných stop ztrácíte, vyšetřujete s nimi. Konverzační krimi s nulovou akcí, se špetkou napětí (matka s dítětem, sklep) a syrově natočenými vraždami vás i přes svou délku nepustí. A pokud není šest stop pod zemí, musel se Zodiac u sledování svého životopisu na kabelovce v domově důchodců bavit taky. (24.11.2008)