Počiatok

Přes všechna oklepaná klišé je v Inception tak velká koncentrace neotřelých nápadů, které jsem jednou chtěl vidět na plátně, že nemám absolutně co řešit. Takhle chytrý, vrstevnatý, dobře zrežírovaný a vygradovaný film se rodí zcela výjimečně - nevzpomenu si, co by se Inception v těchhle ohledech za poslední roky vyrovnalo (Temný rytíř mě dodnes nechává poměrně chladným). (19.07.2010)

Nevím, co napsat!! Tohle není film! Tohle je hudba! Zkurvená poezie! Boží dílo, které předběhlo svou dobu, stejně jako Matrix! Tenhle film se musí vidět, to s vámi souhlasím, ale hlavně se musí procítit! Jako by bezdomovec ukradl bibli, přepsal ji a pak každému radil, jak má žít! Co to s Vámi udělá!?!? (03.04.2011)

(The conscious mind may be compared to a fountain playing in the sun and falling back into the great subterranean pool of subconscious from which it rises. S.F. ) Narativní mrakodrapová architektura Inception je natolik dechberoucí a samotná filozofická premisa vnuknutí tak božsky fascinující, že jsem si v prvním poblouznění připadala jako svědek stvoření nových světů, jako myšlenkový tulák v labyrintu Nolanovy mysli. Jenže v okamžiku, kdy vstoupíme dovnitř oněch složitě větvených struktur, úrovní a dimenzí a setřeseme ze sebe onen snový pel, přichází lehounké zklamání z poněkud přímočarého a jednorozměrného vnitřku a cesta do hlubin duše se najednou stane mechanickým transferem bez postranních uliček, slepých ramen a skrytých symbolů. Ariadne tentokrát ani nepotřebovala klubko, aby se z onoho zrcadlového bludiště projekcí dostala, protože to vlastně žádné bludiště není. Nejslabším článkem je postava DiCapria (jako jediný z bezchybného ansáblu se nedokázal rozpustit ve své postavě, užívá stejných hereckých mimiker jako v Letci nebo Shutter Island, jeho hraniční postavy mezi normalitou a šílenstvím působí předvídatelně) Jeho podvědomí, ve kterém podvědomě čekáme freudovský oceán démonů a pudů, je na rozdíl od vší kolosální a spletité architektury nad ním konstruováno až bolestně jednoduše a banálně a nebýt Zimmera, ztratil by se i onen naléhavý imperativ osudovosti. Racionálně vzrušující, emočně impotentní. Genialita Nolana spočívá v tom, že i přes výhrady k druhé části, kdy doslova žene svoje postavy ve třech/čtyřech levelech po úzké, lineární dráze jako zvěř na porážku, mě Inception omámil. Zasel myšlenku. Jen trochu jinou, než chtěl. P.S. Viděno dvakrát ve dvou dnech. Napodruhé je Inception v mnohém působivější a dráždivější. Jen vztah Doma a Mal je stále zoufale plochý, kýčovitě melodramatický, v duchu sebedojímavého homo sentimentalis nebo třeba Fontány. Nolan je geniální architekt, ale v interiérech se má ještě co učit. 90% (24.07.2010)

Christopher Nolan opravdu perlí! Fantastická režie, dokonalá hudba. Film, který snad musí pomotat hlavu každému. Už v kině šlo znát jak jsou všichni nadšeni a nejraději by to zhlédli znovu. Proto se přidávám k názoru, že tento film je droga a zaslouží si to nejvyšší hodnocení. Plných 100 % a ještě víc. (04.12.2010)

Nolan vymyslel a oživil fascinující vesmír, ve kterém by se dala odvyprávět spousta strhujících příběhů. Je tedy velká škoda, že zrovna ten Cobbův mezi ně tak úplně nepatří. Počátek sice má všechny vypravěčské a vizuální nolanovské propriety a dovádí k formální dokonalosti hlavně jeho oblíbené hrátky s více časovými liniemi. K čemu je ale konstantní přehlednost, akčnost, a epičnost nabité druhé půlky filmu, když vás nikdy ničím pořádně nepřekvapí, nepřeveze nebo jinak nepodráždí? Přes veškeré Levittovo poletování se Počátek zkrátka drží nepříjemně při zemi, a z "darkknightovsky" odsýpajícího blockbusteru se tak nakonec stane nepříjemně chladná story bez vysněné osudovosti, na níž lze nadšeně obdivovat jen spoustu menších či větších vychytávek. Jako studijní materiál vynikající, o srdcovce se ale zatím mluvit nedá. Snad to spraví jedno z dalších zhlédnutí... (15.07.2010)