Polytechnika

Rádoby dokumentární forma nezáživná, nemastná neslaná, což měl být nejspíš záměr, ale to už bych se radši podíval na klasický dokument. A ten černobílý obraz... Celý dětství jsem otráveně čuměl na černobílou bednu, takže tuhle pózu nepovažuju za žádný "umění", kór když se děj odehrává už v devětaosmdesátým. (19.01.2024)

Filmov, ako je tento, nie je veľa. Musím povedať, že o „montrealskom masakre“ som predtým nepočula. O to viac ma tento film zasiahol, pomenovaný jedným slovom – úzkosť. Denis Villeneuve spracoval tému svojským spôsobom – aj keď máte spočiatku pocit, že je jeho pohľad akýsi povrchný – bez riešenia následkov a záchrany preživších, bez vyšetrovania... Neskôr zistíte, že sa vám dostal hlboko pod kožu. Film je mixom žánrov, dokumentaristický štýl podčiarkuje najmä práca s kamerou. Pomalé zábery, padajúci sneh prikrývajúci všetky zvuky, čierno-biely vizuál, zábery upside-down, vás nútia zamyslieť sa nielen nad pointou príbehu, ale aj nad chodom tohto sveta. Čím to je, že je občas naruby? Dáva nám jasne najavo, že tí, ktorí sa stali súčasťou tejto tragédie, ňou boli poznačení navždy. (14.11.2023)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $1,418,304║Tržby Celosvetovo $1,418,304▐ Denis Villeneuve si veru nevyberá moc ľahké témy a opäť ponúkne dosť ťažkú udalosť, opierajúcu sa o skutočný krutý incident, minimum dialógov, odzbrojujúci vizuál, hmatateľná krutosť, dokonca vytvorí aj malú mozaiku ciest osudu založenú na určitých drobnostiach, ktoré ovplyvňujú práve pocity diváka, silná vec /80%/ (24.10.2013)

Jemně a nevtíravě podaná krutost. Velké a pořád aktuální téma "školních vrahů" zcela bez řvavé sociální kritiky a ukazujícího prstu, bez velkých dramat a polopatických schémat. A přesně v tom tkví jeho síla, síla, která doslova drtí. Villeneuve mi svou intimní výpovědí silně připomínal asijské pojetí filmu, kde jsou násilí či zmiňovaná krutost častou součástí přirozeného běhu událostí, či to "nejlepší" ze Spielbergova Schindlerova seznamu jen bez použití barvy v jinak černobílém filmu. Depresivní procházka naštěstí končí nadějí: "Jestli budu mít syna, naučím ho milovat. Jestli budu mít dceru, řeknu jí, že jí patří celý svět." Nikdy bych neřekl, že já, milovník špatných konců, tohle uvítám. On to ale psal sám život, tak zřejmě proto. Filmová Výzva 2015 od kajda.l (28.10.2015)

Líbilo se mi to víc, než Van Santův Elephant, ale že bych zrovna poskakoval nadšením, to se říct nedá. Předně nechápu tu posedlost poslední doby točit černobíle. Jasně, jsou filmy, třeba noirové či artové, ke kterým se to hodí, ale Polytechnika není ani jedním, ačkoliv by si to třeba Villenevue přál. A vadilo mi i to vykreslení postav. Na jedné straně je tu nějaká snaha ukázat vnímání tehdejších událostí očima dvou studentů a vraha, ale úplně z toho čiší účelovost a tak charaktery jen kloužou po povrchu a o lidech jako takových se nedozvíme vůbec nic. Snad jen to, že střelec nenávidí feministky. Naopak scény ze školy stály za to a herci také jevili snahu. Jako pieta dobré, ale pořád čekám, kdy se podobného tématu konečně chytí nějaká velká produkce a stvoří opravdový film, místo dosavadních experimentálních pokusů. 50% (12.12.2014)