Tri farby: Modrá

Jak zpívá frontman skupiny Žlutý pes Ondřej Hejma - Modrá je dobrá. V tomto případě bych řekl, že Modrá, to je především Juliette Binoche. Silný psychologický snímek o ženě jménem Julie, která při autonehodě ztrácí jak svého manžela ( předního evropského skladatele), tak i syna, uzavírá se do sebe, " pálí mosty " za minulostí, aby nakonec zpětně, díky mrtvému manželovi začala postupně znovu žít a vyrovnávat se definitivně s minulostí ( v podobě dokončení jeho rozepsaného Koncertu pro Evropu ). Každý Kieslowskiho snímek trilogie Tři barvy je především uměleckým zážitkem a to díky precizní kameře, zvolené hudbě a samotné režijní invenci Kieslowskiho, který vždy ví, co chce natočit. To vše spojené s dokonalým výběrem herců, kteří se mu následně vždy za důvěru odvděčí, tím nejlepším možným způsobem ( jako v tomto případě již zmiňovaná Juliette Binoche ) a to strhujícím hereckým výkonem. Jak jsem již psal v samotném úvodu, Modrá je dobrá, nicméně mojí srdcovou záležitostí a " emocionální rozbuškou " je mistrova Červená. To je již ale zase jiný příběh...... :o) (19.03.2010)

Pro mě první setkání s tímto panem režisérem a hned mu musím vzdát hold. Je sice pravda, že Modrá mě zaujala ze všech 3 barev nejméně, ale i přesto je to pořád nadprůměrný zážitek. Vypráví prostě o ženě, která se po tragické smrti manžela odstěhuje zbytu, začne za sebou rušit veškerá pouta k minulosti a snaží se začít nový život. Minulost ji však dostihne a to ve 2 podobách; milenky zesnulého manžela a muže, k němuž si postupně najde cestu a otevře mu svoji poraněnou duši... (28.05.2008)

Juliin dokonalý svět se zhroutí a ona prožívá neuvěřitelnou prázdnotu, zpřetrhá vazby s minulým světem a chce začít znovu, jenže minulost jí stejně dostihne. Juliette Binoche umí každým pohybem, výrazem tváře i pouhým pohledem vyjádřit smutek a bolest hlavní hrdinky tohoto příběhu. Nádherné jsou modré detaily: bazén, lustr, lízátko a hudba, prolínající se celým filmem. K dokonalosti mi chyběl trochu lepší motiv příběhu.4,5* (21.01.2006)

Kieslowski tentoraz natočil netradičný film, ktorý postráda realizmus a prevládajú tu expresionistické prvky. Natočil film, ktorý plynie pomaly a zameriava sa len na hlavnú hrdinku v podaní vynikajúcej Juliette Binoche. O to viacej prekvapí záverečná sekvencia, ktorá nám ukazuje všetky postavy , ktoré stáli za pochopením a vyrovnávaním sa so smrťou muža a dcérky ktoré Juliu posúvali vo vlastnom vývoji dopredu. Je tu badateľné množstvo minimalistických prvkov, a mnohých closeupov, ktoré majú zvýrazniť danú depresívnosť snímky. Minimum dialógov, ktoré vlastne ani nie sú podstatné, pretože toto je film o pochopení a skutkoch , konfrontácií so sebou samým takže dialógy sú úplne zbytočné.A keď sú vety sú jednoduché a krátke. Kieslowski použil strašne veľa symbolizmov dá sa povedať že celý film je zložený zo symbolizmov, ktoré sa skrátka na prvý krát zachytiť nedajú. Tiež je patrná inšpirácia Francúskov kinematografiou a je to tu badateľné s každej scény. Veľmi ma zaujal už spomínaní symbolizmus. Stará pani prechádzajúca popri hlavnej hrdinke je jasným symbolom na značnú beznádejnosť a neochotu žiť spolu s ťažobou , ktoré odkazujú na momentálny stav hlavnej hrdinky. Fantastická scéna keď prstom prechádza po notách a znie hudba , ktorá je doslova nabitá emóciami. (13.05.2008)

Jediná přežila, ale ztratila vše, na čem ji v životě záleželo. Ona je ale mnohem silnější, než si myslí. Rozhodla se zpřetrhat staré vazby. Starý život hodit ke všem čertům. Uložit ho hloboko do sebe. Zapomenout. On se ale stále ozývá, jen tak se nevzdává. Bude ji všude pronásledovat. Podaří se jí navázat nové vztahy, nebo se pokusí vráti ke starým a smířit se se ztrátou bližních? ... Čas vše bolavé vyléčí, plyne jako voda. Třpytivě modrá. To je její barva. Juliina barva. Ta nás celým filmem provází. Je nám stále v patách. Vizuálně vytříbené dílo je první částí trilogie Tři barvy. Inspirováno modrou částí francouzské vlajky, volností. Snímku dominuje úsporným ale odzbrojujícím herectvím Juliette Binoche. (05.01.2007)