Přicházejí v noci

Odvážný přístup. Shults si šlape podobnou cestičku jako letos Nolan, který ve válečném filmu z druhé světové nechtěl ukázat hlavní Zlo - Němce: a nutno podotknout, že tahle strategie je ve vodách nákazových hororů celkem osvěžující. I když osvěžující není zrovna to správné slovo ve filmu, který je nejen těžký, ale i plný deprese a pořádné paranoie. Prim tu hrají minimalistická kamera, zlověstná hudba, časté ponořování do naprosté temnoty a především ono komorní prostředí zabarikádovaného domu uprostřed lesa, v němž se dvě rodinky snaží pouze přežít. Právě v tomhle bodě (zhruba v posledních 20 minutách) je snímek nejsilnější. A nejdrsnější. Chcete hepyend? Pche, to běžte hledat do kin. 7/10 (07.09.2017)

„Musíme si dávať pozor. Nemôžeme si dovoliť byť sentimentálni.“ V jednotlivých scénach a atmosfére (i hercoch, postavách a výprave) je to dobré, ale chýba tomu drajv a jednotiaca hrozba, proti ktorej by postavy stáli. Viem, že ak by tam režisér nakoniec flákol zombies, frflal by som aj na to, ale takto to bolo proste až moc nevýrazné, štandardné a obyčajné (až na hnusné finále). Postavám sa nedokážeme dostať pod kožu a keď sa to rozhýbe, je už neskoro. Edgerton nielen hral hlavnú rolu, ale film aj produkoval. „Ešte si nevidel ľudí, keď sú zúfalí.“ (17.09.2017)

Nápadité, vďaka záveru nútiace zamyslieť sa, no napriek snahe o vyvolanie desivej atmosféry, nedostatočne strašidelné. Čakal som atmosferickú pecku, dostal som komornú drámu, v ktorej sa viac rozpráva, než naháňa strach. Škoda, lebo ja milujem tieto lampášové horory, v ktorých je všade tma, pričom človek disponuje len sviečkou na baterky. (07.09.2017)

Minimalistické, komorné. Potenciál prostredia (les + prevedenie domu) pekne využitý. It Comes at Night je post-apo s pomalým tempom, ktorá nestavia na akcii a zombie nájazdoch, ale pracuje skôr s pocitmi izolácie, osobnými paranojami a bezhraničnosťou našich základných pudov sebazáchovy, ktoré dokážu celkom zatlačiť ľudskosť do úzadia. Trošku mi však v tomto prípade vadila až prílišná mnohostranná interpretačná otvorenosť. (05.03.2023)

,,Tak mě zabij! Zabij!" ,,Prásk!" Dům v lesích. Strach. Smrt. Příchozí. Psychologické drama staví především na atmosféře. Ač se místy zdá snímek pomalý (nic pro příznivce akčních filmů), utíká velmi rychle. Nebezpečí ukryté v záhadné nemoci a příchod další rodiny vytváří patřičné napětí, které dosahuje vrcholu v momentě, kdy dojde ke konfliktu. Slušivá kamera je doprovázená mrazivou hudbou, která sice není nijak originální, ale funguje výborně. V řadě scén navíc ztichne, nebo zůstane jen několik minimalistických tónů. Film se obejde bez ohňostroje gore i násilí, jeho síla je jinde. Jen zdánlivě otevřený konec je tečkou za podařeným snímkem, jenž mě potěšil. (17.09.2017)