Príbeh služobníčky

Jako ano je to skvělé téma, dokonalá myšlenka a perfektní originální nápad, ale ta forma, to bych blil. Proč je to tak šíleně nudně natočené, proč ta Offcosi musí pořád tak dlouho čumět až jednomu zešediví vlasy? Proč je téměř každý záběr točený z bezprostřední blízkosti od jejího obličeje. To není díl, aby nebyla scéna, kde by jsme neviděli její obličej jak se chystá úmorně dlouho něco říct. A co sakra ten rozhovor s Nickem v kuchyni? to bylo tak zdlouhavé, že mě vůbec nezajímalo jak to skončí. Opravdu jen díky tomuto tomu dávám tři hvězdy, ale tři skvělé hvězdy. Je to lepší než kdejaká pětihvězdičková věc, ale prostě kdyby to nebylo tak úmorně natáhnuté a zlouhavé, bylo by to na pět hvězd. V jednom směru dokonalé, ale v tom druhém úmorně otravné k posrání. (01.07.2018)

Z The Handmaid's Tale mám trochu rozporuplné dojmy. Hoci dystopický svet republiky Gileadu nepôsobí úplne nezmyselne, rozhodne nepôsobí ani uveriteľne. Je to aj vina tvorcov, ktorí dávkujú informácie o fungovaní tohto systému až príliš pozvoľna a miesto toho hrajú prím vnútorné monológy ústrednej postavy a dôraz je kladený na všadeprítomnú depresiu podporenú občasnými drsnejšími scénami. Samotné dianie navyše občas riedi aj zbytočne pomalé tempo a neustále detailné zábery na tvár utrápenej hlavnej hrdinky. Samotná látka je pritom dostatočne silná a zaujímavá, nie som však na sto percent presvedčený, že ide o ideálny spôsob ako spracovať podobný sociálny komentár. 70% (19.06.2017)

Komentár po prvej epizóde, časom budem aktualizovať. Požužňáníčko pre všetkých social justice warriors. Je tu vlastne všetko čo dnešných "liberálov" serie a desí, len dotiahnuté ad absurdum. Krásne natočené len prekombinované a vykonštruované až hrôza. Takáto spoločnosť je dlhodobo neudržateľná a práve podľa toho posudzujeme kvalitu dystopií (kde kráľom je Huxleyho Brave new world a korunným princom Orwellova 1984). 5/10 (09.01.2019)

Z očekávaného intenzivně prožívaného vztahu se vyklubala dvě rozpačitá rande. Vzájemné oťukávání skončilo poznáním, že seriál odkládám k ledu, resp. do šuplíku děl, které stojí za to zhlédnout, až si zlámu obě nohy a dojdou atraktivnější a zajímavější tituly. To, co se postavilo mezi mě a Příběh služebnice, není režisér ani herci, ale samotná Margaret Atwood. Její svět totalitní společnosti podle mého stojí na příliš vratkých základech, neuvěřil jsem v jeho existenci, a tudíž mě přes nepopiratelné scénáristické i další kvality nic nemotivovalo k tomu, ponořit se do něj. Podle mého by se vyvíjela krize a režim z ní vzešlý úplně jinak a měl by jiné parametry. Alternativní historie i projektování blízké či vzdálené budoucnosti má smysl, ale měly by se držet logiky. Tři hvězdičky jsou vyjádřením kvalit řemeslné stránky projektu a pro tentokrát se i vzdám procentuálního hodnocení. (20.01.2019)

Nepříjemné hrozby současné společnosti a americké hodnoty dostávají zase pořádně na frak. Ocitáme se v době, která má za sebou převrat „ochraňující“ tradiční hodnoty. Dětský pláč vymizel. S porodností to šlo strmě dolů a něžné pohlaví (pouze to plodné) je tak nucené projít převýchovou – stávají se z nich pokorné služebnice, které svým novým pánům roztáhnou nohy. Na plodné dny tak čekají i v případě Offred (původním jménem June). Právě ta nás prostřednictvím četných (a jízlivých) voiceoverů s detailními záběry tváře provází svými pocity a vzpomínkami na manžela a dceru. Solidně to bublalo pod povrchem, jenomže.. Námět moc fajn, zpracování už pokulhávalo. Potenciál byl pořádný. Po celou sérii jsem si přál méně mechaničnosti a rozvláčnosti a více živočišnosti. A právě emoce – ty mi nejvíc chyběly. Pozvánku na druhou sérii jsem tak bohužel zahodil. (27.05.2019)