Krstný otec

Teraz viem, prečo sa nemajú filmy dabovať. Tak, ako rozprával Marlon Brando, by ho nevedel nadabovať nik. S minimálnou mimikou dokazuje , že je pán Herec a na pochybách nikoho nenechá ani Al Pacino. Toto dielo by mohlo byť kľudne natočené i na čierno-biely materiál a neubralo by mu to na kvalitách ani pol percenta. Hudbe je len tam , kde má byť a úplne podčiarkuje celú dejovú líniu. O každej z postáv by sa dali písať stohy papiera, ale bolo by to len nosenie vody do mora ... (27.10.2003)

Přiznání uživatele. Tenhle film jsem viděl poprvé někdy v roce 2002. Seděl jsem tehdy ve svém půdním království, ládoval se mraženou pizzou s párkem a kukuřicí, trollil uživatele ČSFD, dvakrát týdně se jak idiot prolíval v místních hospodách a myslel si, že o světě vím úplně všechno. Kmotra jsem si sehnal v releasu, kterému se snad ani nedalo říkat release. Dvě cédéčka a skoro giga a půl dat. Nadšeně jsem si ho pustil. Nebavil mě, nechápal jsem ho a málo se tam střílelo. Něco jako Lovec jelenů, kterého jsem dal krátce předtím. Samozřejmě jsem mu ale napálil pět hvězd a tvářil se, že jsem to celý pobral. Vzpomínám si jak jsme se o něm bavili ve škole a většina lidí jen opakovala hlášku: „Dám mu nabídku, kterou nemůže odmítnout.“. Do toho se smáli a vzpomínali na scény, kde někdo padal mrtvý k zemi. Říkali, že je to nejlepší film, který kdy viděli. Nechápal jsem to a myslím, že oni tehdy také moc ne. Roky plynuly a já jsem se ke Kmotrovi vrátil na konci nultých let. Pořád to nebylo ono, ale některé věci mi začínaly dávat smysl. Zkoumal jsem, jak výjimečně je ten film natočený, jak v něm některé věci působí zdánlivě nechtěně a jak zajímavé jsou ty postavy, se kterými prožijeme část jejich naprosto šílených osudů. Život letěl dál, člověk nabíral zkušenosti, učil se a s rodinou začal spoustu věcí vnímat jinak. Vzpomínám si, jak jsem nedávno asi po desáté viděl Scorseseho Casino a z násilí, které v něm je, jsem byl poprvé vyklepanej. A nějak podvědomě jsem se zase vrátil ke Kmotrovi. A musím přiznat, že takovou frustraci jsem nečekal ani náhodou. Ten film je tak nekompromisní a tvrdý, že je pro člověka jako jsem já je najednou ekvivalentem přepadení, při kterém mu kromě psychické trýzně někdo i pořádně rozkope hubu. Ať už jde o všechny ty charaktery, mezilidské vztahy, řešení problémů, přetvářku, chování k ženám nebo deformaci rodiny jako instituce. Je to film bez východiska. Film o člověku, který lidsky selhal jako málokdo. Film, který vás donutí přemýšlet o tom, jak dobrý život žijete, co jste v životě udělali špatně, co ještě můžete stihnout, jestli nemá náhodou víra smysl a zda byste na některé věci měli rezignovat. A není to zas tak příjemné přemýšlení. Představa, že jej Coppola musel začít developovat někdy ve svých třiceti letech, by mě v mém věku mohla uvrhnout do stavu, že už jsem všechno propásl a profesně selhal. Ale to bych si z něj neodnesl co jsem měl. (09.04.2020)

Odpočítával jsem dny, kdy před náš dům přijde hromada filmových fanoušků s pochodněma a budou skandovat: " Snad poslední člověk na světě ještě neviděl Kmotra. Na hranici s ním!". Svou zaostalost tímto dnem ukončuji a i já přícházím se svou troškou do mlýna a radou, proč je zrovna tohle dílo tím přelomovým. Inu F.F. Coppola dostal od Boha velký dar. A to, že dokáže sledující lidi napnou čímkoliv, třeba klapáním bot v nemocnici. On s těma lidma chodil spát (v hlavě samozřejmě leželi) a právě proto jsou všichni tak uvěřitelní a celá famílie se vám přisaje k srdci jako klíště. Některé scény mi připoměly i naší rodinu (ne opravdu nejsme vrazi) například ta ve které se celá rodinka fotagrafuje a nakonec zjistí, že vedle nich nestojí ten nejdůležitější a všichni na něj musí čekat. Určitě se divíte, proč dávám jen čtyři hvězdičky. No nebudu vás napínat, je to tím, že Godfather, ač je to nádherný film, nenakopl mě do gulí a možná jsem i čekal víc. Rozhodně vám, ale nebráním shlédnout toto epické dílo, naopak. Teď mě ovšem napadá, kterou roli měla moje oblíbenkyně Sofia Coppola? Musím to zjistit a podívat se na to znova... :D (20.08.2007)

V úlohe decentného mafiána nemohol nikdy nikto vyniknúť lepšie ako Marlon Brando (možno De Niro alebo Al Pacino :), nebesky príjemná hudba pre mňa predstavuje jeden z najlepších soundtrackov vôbec. Otec mafiánskych filmov a legendárny klenot o téme narastajúceho organizovaného zločinu, ktorý si berú na paškál mnohí filmoví tvorci, ale len málo si ich zachováva autorský rukopis a chuť pravej bravúrnej gangsterky. (04.04.2010)

Scénář: Mario Puzo, Francis Ford Coppola .. Bezpečně nejlepší díl z celé Godfather trilogie a jeden ze tří vrcholů mafiánského žánru potažmo ten třetí v řadě, protože Goodfellas nebo Once Upon a Time in America jsou kalibru nejtěžšího. Přesto, jeden z mých nejoblíbenějších filmů a to nejen pro milované téma, ale rozhodně i za působivé zpracování a bezchybné herecké výkony. 100%. (21.10.2007)