O 28 týždňov

Scénář: Rowan Joffe, Juan Carlos Fresnadillo, Jesús Olmo .. Z tohoto snímku si budu jistě pamatovat skvělý hudební motiv. A pak už jen pár drobných detailů jako je úvod, napalmové bombardování ulic, nové Wembley nebo toulky po liduprázdném Londýně (které jsou mnohem obsáhlejší než ve 28 dní poté). Jinak je to ovšem v příběhové kostře stereotypní honění přeživších lidí s nakaženými zombies a do toho zase ta armáda, které se vše vymkne z rukou.. Komorní nádech prvního dílu je ty tam, rozpočet byl evidentně bohatší a tak je vše (jako ve správné "dvojce") impozantnější, akčnější, zamotanější, ale bohužel ve výsledku spíše horší. 50%. (16.06.2007)

Zombíci nejspíš pečlivě neposlouchali svého trenéra atletiky, speciálně jeho rady ohledně správné respirace, neboť při finišování svých vytrvalostních běhů doslova a do chrchle kašlou krev. 28 týdnů poté je dle nejlepší sequelové tradice filmem rychlejším, dravějším, akčnějším a horším. Neskutečná atmosféra napěchovaná do prvních minut, kdy je naplno zužitkován potenciál situace „pár lidí v domě obklopeném zombies“, vytryskne do volného prostranství společně s ukázkovým přespolním během Roberta Carlylea. Ten hraje o duši a na akční horor předvádí stejně nadstandardní výkon jako jeho předchůdce Cillian Murphy. À propos, kam zmizel on a ostatní hrdinové z prvního dílu? Kdo ví, na odpovědi, třeba i ty žádoucí, není čas. Juan Carlos Fresnadillo již v Intactu prokázal cit pro efektivní scény, jež vám nadlouho uvíznou v paměti. Stejně jako v Intactu tyto scény nedokázal přetavit do celistvého a strhujícího filmového zážitku. Okamžiky bombastické, až do nebe kulervoucí a roztomile nekorektní ředí nadbytečnými žvanci keců a politickými paralelami. (Když už konečně scénáristé survival hororů pochopí, že nemá smysl obohacovat slovník hrdinů o jiná slova než jsou synonyma pro „dělej“, „rychle“, „utíkej“?) Nemluvě o vyloženě akčních scénách, připomínajících lepší momenty z prvních dvou dílů srajdozního Resident Evilu. Rád bych za hustě chaotickou kameru, za nářezovou muziku, za kýble krve a jiného svinstva, za vylidněné londýnské ulice (I love that!), dal čtyři hvězdičky, jak jsem ostatně učinil u 28 dnů, jenže… to, co bylo napoprvé originální a odvážné zde prostě jenom je, což je škoda. 70% Zajímavé komentáře: tombac, Rex Mundi, petero, Desperado, Alojs, Haymar (27.06.2008)

Klimbající ultrarychlí magoři znovu v akci. První Boyleův výlet si pamatuji jen hodně matně. Vím, že to bylo docela dobré (tři hvězdy), ale i tu mírnou hořkou pachuť si vybavuju. Vyprázdněné ulice Londýna se vrátily, dlouho jsem tenhle kousek přehlížel a teď jsem vlastně i rád, že je tu nějaký Španěl Juan Carlos Fresnadillo. Jeho dítko ukazuje Británii částečně vyčištěnou od infikovaných krvežíznivců a do Londýna se pomalu vrací „normální“ život. První minuty jsou výborné. Atmosféra vylidněného (a přesto „vzkvétajícího“) Londýna je velmi působivá, rodinná linie neruší. Jenže pak se přitvrdí. Naneštěstí v době, kdy bylo asi už dávno po půlnoci a scénáristé měli raději vypnout počítače a jít spát. Nákaza se totiž začne dál šířit (promakaný vojensko-vědecký systém, kdy všechno má svá přísná pravidla, naruší několik hodně nesmyslných momentů) a divák si přeje návrat úvodního komorního ladění. Sice jsme v permanentním pohybu, ale ty nesmyslné lapsy (uvidíte sami) prostě nejdou jen tak přejít. Naštěstí je tu režisér, který má nápady, akce je intenzivní, drsná a docela nápaditá, i když šílené trhání kamerou je zřejmě jeho oblíbený postup. Technicky toho ale jinak vytknout moc nejde, herecky zrovna tak. Poznáme Roberta Carlyla, Imogen Poots, Rose Byrne nebo Jeremy Rennera, některé z nich ještě v hereckých plenkách. I tak potěšili. Na slušné tři hvězdy.. (29.07.2014)

Pokračovanie skvelého snímku spred piatich rokov pod záštitou samotného tvorcu originálu na poste producenta. Pre mňa dostatočný dôvod zájsť na návštevu kina. Ale teraz trošku symboliky okolo čísla 28. Okolo 28.minúty som si začal hovoriť, že toto bude poriadny prúser. O ďalších 28 minút som bol milo prekvapený porciou akcie, nadupanou hudbou, celkom dobre spracovaným námetom a svižnou réžiou. Keď som však v akčných scénach po 28.-krát nevedel rozlíšiť, čo sa vlastne deje, začal som mať podozrenie, že strihač a kameraman museli asi na niečom fičať. Komentár píšem 28 minút po skončení filmu a zažívam mierne sklamanie. Celkovo mal film určite naviac. 28 dní ešte neprešlo, ale myslím, že o 28 týždňov sa už budem tešiť na ďalšie pokračovanie, ktoré si tentokrát vzal znova do rúk môj anglický režisérsky obľúbenec. 70%. (16.11.2009)

Oproti jedničce je tu jasný odklon od hororové atmosféry (resp. snahy o ní) a film se stává krvavou jízdou po Londýně. Zábavnost rozhodně vzrostla od mdlého prvního dílu a konečně vidíte postavy, u kterých není zdaleka jasné kdo umře. Dokonce jsem se dočkal i několika scén, které jsem opravdu chtěl někdy vidět a čekal jsem který režisér ve svém filmu propustí právě tu krvavou strunu své fantazie. Jak lehce se pomocí vrtulníku dají vytvořit z pole jatka nám režisér ukazuje s chutí a konečně pořádnou dávkou krve. Rozhodně 28 týdnů poté není i přes všechny patrné nedostatky špatný film, který by zklamal. Ukazuje jinou stranu mince zombie hororů, v které se nešetři krví a mrtvými lidmi i masožravými potvorami co je ještě před pár okamžiky honili. Ať žije krev a těším se do Paříže. (31.07.2007)