Resident Evil: Posledná kapitola

Ze série Resident Evil se postupem času a s narůstajícími pokračováními stala parodie na sebe sama. Je skvělý, že loni byla napsaná Poslední kapitola, a doufám, že už ji nikdo neresuscituje. Film ani trochu nepůsobí soudržným dojmem, rozpadá se do několika dalších "podkapitol", aniž by to bylo záměrem, a herci jaksi nemají co hrát. Většina postav mi zůstala srdečně ukradená a jejich postupné umírání ve stylu deseti malých černoušků mě nechala absolutně emocionálně chladného. Nepovedly se ani hororové, ani akční scény. Oproti předchozímu dílu ubylo zpomalovaček, což by byl velký krok vpřed - jenže je nenahradil chaos. Zběsile sestříhané akční sekvence jsou vrcholně zmatené a povětšinou na ně není ani vidět. No a když si k nefunkčnímu scénáři přičtu slaboduché dialogy, nelogické chování bez výjimky všech postav a do očí bijící hlouposti, ve výsledku tu máme 107 minut trvající nezábavnou hloupost, co by strašně chtěla být moderní a akční, ale zůstává mdlá, bez chuti a nějakých skutečně šokujících scén, o něž se snažila. (02.03.2018)

Do kina jsem šla nezatížená předchozími sériemi a nic extra jsem ani nečekala. Jediným důvodem, proč jsem pustila korunu, byl Lee Joon-gi. Jako jeho skalní fanynka a překladatelka jsem si jeho hollywoodskou premiéru (kterou, světe dív se, nejdřív odmítl) nemohla nechat ujít. A kupodivu jsem byla příjemně překvapená. Nenudila jsem se a při pohledu na zombie (o ně naštěstí ani moc nešlo) jsem se ani moc nesmála. Díky vysvětlujícímu začátku jsem byla v obraze a neměla jsem pocit, že vynechat předchozí části byla chyba. Jak už tu padlo, střih byl až moc agresivní, a když ho doplnily světelné efekty, nevěděla jsem, která bije. Naopak se mi líbily části, které jako by si vzpomněly na prapůvodní herní začátek. A ten Joon-gi? Jeho úloha byla přesně taková, jaká se dala čekat. Malá, ale nepřehlédnutelná. Nicméně Paul Anderson se nechal slyšet, že by rád s ním a s Millou natočil film, takže uvidíme, jestli se mu povede kráčet ve šlépějích Lee Byung-huna. :^) (28.01.2017)

Název Poslední kapitola naznačuje šmitec, finíto, šlus. Jenže když je před tím napsáno Resident Evil, jeden nikdy neví... Takže se klidně může stát, že za pár pátků půjdu do kina na Resident Evil: Prodloužení, a pak na Resident Evil: Penalty. Půjdu ale zvesela, protože i když objektivně to vždycky bylo, je a případně bude o tomtéž, kvůli čemu už byly vynalezeny Toitoiky, podání je tak svižné, zábavné a úderné, až by si jeden myslel, že by to tak vážně mohlo být. Ono kdo ví, co se třeba takovému Trampovi doopravdy honí hlavou, doufám, že tuhle sérii nikdy neuvidí... (10.02.2017)

Stříhá se tu jak o život, ale zároveň se tu pořád něco děje ... občas se do toho vmísí hloupé dialogy a pokus o nějaký zvrat, ale hlavně se jedná o akční béčkový výplach jak vyšitý. Kdo neočekává Shakespeara, a vyživá se až v epileptickém střihu (jinými slovy "hádej, co se zrovna děje"), tak si film užije. (30.01.2017)

Je to stupidní, ale popravdě jsem nic jiného ani nečekal. Spíš bych se rád víc bavil, což se ale také nepodařilo. Šílenomaxovský úvod byl spíše trapně béčkový a ačkoliv se s příchodem do Úlu blýsklo na trochu hororovější časy (uzavřené prostředí Resident Evilu svědčí), ve finále to byl zase jen a jen brak s příšerně nepřehledným střihem akčních scén. Nad logickými chybami nemá smysl se zastavovat (Být já padouch, prostě bych nechal zapnutý ten větrák a vidělo by se...), je to prostě mizerná videohra, kterou si ale ani nemůžete zahrát. Poslední kapitola? Kéž by. (01.02.2019)