Superman II: Verze Richarda Donnera

Ano, tato verze je jiná...tedy je mizerná z jiných důvodů, než ta Lesterova. Ovšem už jen z principu, že jde o verzi tvůrce, neovlivňovanou tupouny, ji hodnotím lépe. Přestože je to komiksárna, takže by se člověk neměl zatěžovat detaily, jako že tam spousta věcí nedává smysl, nenašel jsem pro spoustu blbin pochopení. Superman je tady navíc znázorněn jako ubožák, který je bez schopností ufňukaná bábovka a dokonce je i mstivý...když dostane přes hubu, tak hned jak získá schopnosti zpět, nelení se vrátit a oplácet. To byl dost creapy moment, který zastínilo jen superhloupé vracení času zpět a u toho nějakým zázrakem i mazání paměti... . Ale jak jsem psal, je to jen komiksový film, na motivy časopisů, kde se děly podstatně bizarnější věci. Ale abych jen nenadával. Několik momentů bylo velmi dobrých, které stojí za zapamatování. Ale jinak je to pořád chlápek v rudých trenkách, kterého z nějakého důvodu nenapadne, že může s Lois normálně chodit jako Kent... . Za mě nejlepší Superman je s Cavilem. Tam už jsou některé stupiďárny přefiltrované. Tímto kapitolu starých DC filmů uzavírám, není oč stát. (04.06.2022)

Vždycky jsem předpokládal, že dlouho uváděná a televizemi prezentovaná verze je ta, která je pokračováním prvního dílu. Vlastně pořád je, ale dokud jsem nezískal možnost vidět nedávno uveřejněnou verzi režiséra Richarda Donnera, zjistil jsem, že tohle je skutečným pokračováním Supermana z roku 1978. A o mnoho logičtějším. Postrádané scény v této verzi mi ani moc nechybí. Dokonce i to Supermanovo prozrazení má větší šmrc. To, že zakopne o koberec a dopadne rukou do krbu, mi přišlo jako z nouze ctnost. A Marlon Brando? Jeho "intermezza" dodávají filmu úplně jinou tvář a naprosto odlišný rozměr. Čeho je mi na této sérii líto, je, že si prošel roztržkou mezi režiséry Lesterem a Donnerem. Mohla tak vzniknout úchvatná série, která by dosáhla ještě většího úspěchu a mohla mít o několik procent vyšší hodnocení. Ale nejvíce mě mrzí fakt, že už si nikdy nebudeme moci vychutnat původní dabing s Vladimírem Dlouhým. (23.07.2011)

Vážně se mi ten Donnerův sestřih těžko hodnotí, když oba dva díly klasického Supermana bezmezně miluju a i ten druhý mám zarytý hluboko pod kůží... Jsem ochoten připustit, že celé to mesiánské "syn se stane otcem a otec synem" dává vztahu těch dvou větší hloubku (a také větší hloubku Reevovu herectví) a hlavně zodpovídá na otázku, jak se z člověka stal opět superhrdina, ale to šlo i u původní verze, i když to byla spíše otázka domýšlení. Velmi mě pobavil režisérův vzkaz na konci titulků, týkající se zacházení se zvířaty při natáčení v osmdesátých letech a škodlivosti kouření...zkrátka, až mi někdo podá důkaz děsivosti scén s bombou na Eiffelovce a jiných takových, budu možná ochoten změnit názor! :-) (02.01.2014)

Mno tak existence Donnerovic cutu alespoň pomáhá uklidnit divoké teorie o tom, jak zlé studio sebralo mladému auteurovi jeho nekompromisní vizi ve prospěch prostoduché rodinné zábavy. Připitomnělé jsou totiž obě verze naprosto stejně. Při znalosti obou cutů ale můžeme alespoň studovat ten střet dvou naprosto odlišných režijních přístupů - donnerova dynamického, postmoderního a novohollywoodského a Lesterova veskrze staromódního, odkazujícího svojí tříkamerovou metodou do období Hollywoodu 50. a začátku 60. let. Chybějící příšerné scénické sekvence z Paříže či od niagárských vodopádů, za kterými Lester stojí, budiž největší odebranou hodnotou tohoto sestřihu. Druhý díl jinak zůstává i nadále líně napsanou pitominou, která strádá zejména kvůli špatným záporákům a z toho vyplývajícího nefunkčního spektáklu. Dokud jsme v prvním díle viděli, jak Superman čelí přírodním katastrofám a lidským úkladům, mohli jsme si uvědomovat jeho schopnosti a síly na povědomých elementech. Když se ve vzduchu zpomaleně pere se třemi personifikovanými archetypy zla (touha po moci, touha po násilí, touha po utrpení), naráží akorát na limity tehdejších technologií. Superman II nebyl dobrý film v žádné verzi, ale při znalosti obou střihů alespoň nabízí zajímavý náhled střetu mezi mladou a klasickou režijní vizí. A můžete se zde alespoň rozloučit skrze některé dříve nepublikované scény s přece jen strašně roztomilou dvojicí Christopher Reeve a Margot Kidder. (24.02.2021)

Tak nakoniec sa Donnerov Director´s cut predsa len prebojoval na csfd. A narozdiel od T2 som nebol veľmi nadšený. V prvom rade film obsahuje veľké množstvo logických dier, ktoré vznikli vďaka zlepovaniu archivných záberov s hotovými scénami z Lesterovej verzie. Týka sa to najmä poslednej scény s chlapíkom v reštaurácii kde Clarkova replika: "trochu som posiloval" stratila na význame nakoľko v tomto zostrihu nešťastne figuruje vracanie času podobne ako tomu bolo u 1. dielu. Vytratili sa narážky na Pulitzerovu cenu, pomarančový džús, chýba úvodná akčná scéna na Eiffelovke, scény na Niagarských vodopádoch zostrihané príšerným spôsobom, zle zosynchronizovaná hudba....aby som len nekritizoval musím pochváliť podstatne lepšie triky a skvelú scénu s Marlonom Brandom po tom, čo sa Clark rozhodne vrátiť do svojej kryštáľovej pevnosti aby získal svoje schopnosti späť. Oficiálna verzia je však akčnejšia, zábavnejšia, romantickejšia skrátka takmer po každej stránke lepšia. 65% (10.06.2008)