Vraždy vo Wolf Creek 2

Ve staré dodávce, v kamionu, na koni. Tenhle úchylnej sráč je svým obětem neustále v patách, se zvrhlým smyslem pro humor to řeže hlava nehlava a hlavně má pořád dost vytříbený názor na turisty. Vraťme se o osm let zpátky. Tehdy jsme si nejprve prohlédli krásy australského kontinentu, následně začali sledovat porcování mladého masa. A moc nebručeli proti logickým lapsům (i když se objevily), protože jsme tyhle (jak pro koho) těžké chvíle trávili s poměrně rozumnými lidmi, kteří v kritických chvílích jednají, jak jednají. Reálné nebezpečí bylo cítit na sto honů, takže jsem si tu necenzurovanou podívanou užil. Režisér jedničky Greg McLean přichází po osmi letech s druhým dílem. Hlavní záporná postava zůstala, a i když je naprosto geniální, co se stopování poslepu týče (to není pochvala), pořád má solidní vyřídilku. Muži, ženy, důchodci, policajti, klokani, je to jedno. V rámci žánru oba palce nahoru. (20.05.2014)

Není to tak dobré, syrové a pod kůži se zarývající jako předchůdce, přesto dokáže udržet celou stopáž v takovém tom nepříjemném surovém dojmu, že se to skoro děje vám samým. S navázaním na první díl tvůrci neudělali nejmenší chybu, jak se na scéně objevil Mick Taylor, srdce mi zaplesalo pomalu až do střev a ven. Freddy, Jason a další ikony dneska už za moc nestojí, zato tenhle buran umí s vyvražďovacím thrillerem moc pěkně cloumat. 80% (03.05.2014)

Hustý, od začátku až do konce. V tom nejlepším slova smyslu. Nádherné přírodní scenérie, všude přítomné horko, pár policistů, sem tam nějaký ten turista a pak hlavně geniální John Jarrartt. Tohle je přesně ideální kombinace na opravdu kvalitní horůrek. Rozhodně neváhejte, já si ho až na nějaké drobné mouchy užil skoro maximálně. (12.09.2014)

Jednička čistých 80%, kvůli Mickovi. U dvojky váhám mezi 3 a 4 hvězdami. Bohužel, křivka zábavy neustále skákala nahoru a dolů, jak nějaký klokan tydýt po dálnici (R.I.P. Skippy). Přitom úvod byl naprosto EPESNÍ [© Mick Taylor]. Šikanovali vás někdy nudící se policajti? Tak vězte, že dopraváci jsou pěkně arogantní svině všude, dokonce i u protinožců! Díky, Micku, za tvou trefu, udělal jsi mi fakt radost! A celý ten úvod bych povinně promítal na policejních akademiích: „Jste si opravdu jistí, že mi tu pokutu chcete dát?“ :-)) Bohužel, nad některými úlety Greg McLeana (scenárista i režisér obou dílů Wolf Creeku) mi ve dvojce zůstával rozum stát. Mick vrazí mladíkovi Rutgerovi nůž do páteře (recept „Hlava na špejli“, pamatujete?) a jinoch lehne jako jehně. Pochopitelně. Cha! Ale po chvíli se klučina vymrští ze země, divoce jak péro z chabrus gauče a začne se s Mickem prát. S přerušenou míchou, heh. Takže Mick ho kuchnul neodborně? To jako vážně?! Náš Mick?! Traper každým coulem, s desítkami zářezů na pažbě i na rukojeti nože... a takový flink? Vzápětí další WTF scéna: Ušmiknutý kulasec, čili pindík - proč by ne, však sranda musí bejt. Upižlat hlavu, rozčtvrtit, okrájet končetiny - jasně, však jsme v hororu. Ovšem Mick pokračuje, dál listuje příručkou „Patologem snadno a rychle“ a furt něco odněkud vytahuje. To máte: srdce, plíce, játra, ledviny, brzlík, žlučník, dvanácterník, tlusté střevo, tenké střevo, slepé střevo, hluché střevo, němé střevo, blbé střevo, nadledvinky, žlučovody, močovody, chámovody... pomalu snad i podvěsek mozkový... Hodně (a zbytečně) přetažená struna, alespoň pro mě. Otrava a nuda. Další zbytečná odbočka – náklaďák. Docela se bojím třetího dílu Wolf Creek, to asi Mick šlohne vrtulník a bude nalétávat na otravné turisty a střílet je z výšky jako přemnožené králíky. Možná mu zhulený (a po výdělečném blockbusteru bažící) McLean strčí do ruky i panzerfaust či raketomet. Sakra, vždyť já jsem jedničce dal 4 hvězdy právě kvůli svéráznému lovci turistů, zkušenému zálesákovi Mickovi. Ten si vystačil jen s otřískaným hrnkem na kafe, s puškou, nožem a nenávistí k cizincům. Poctivá ruční práce, v tom je jeho síla a ne v nějakém amatérském napodobování Řidiče. Ostatně, veškeré honičky v autech měly být sestříhané na polovinu a filmu by to jen prospělo. Shrnuto: kráter stále zajímavý, ale Mick Taylor oproti jedničce už nemá ty koule. Jejich velikost se totiž neměří počtem mrtvol, kolik si jich stihnul doma ve sklepě nakřečkovat, víme, pane McLean? A taky Mick už daleko méně sykal při tom svém tiku, než v jedničce. Škoda. To na něm právě bylo originální. (03.05.2014)